Jen málokdo by do zarostlého chasníka z Hrušovan nad Jevišovkou řekl, že na okruzích pilotuje jedno z nejdražších závodních aut v zemi. Ale Formánek dokáže klamat tělem a užívat si obou svých lásek: závodění i dnes už vlastně historických tahačů LIAZ.
"K motorsportu, autům a technice jsem měl vždycky blízký vztah. Mně se líbí úplně všechno - traktory, kombajny, liazky i závodní auta. Mám rád všechno, co má motor a voní benzinem nebo naftou," uvedl 32letý zemědělský podnikatel a pilot Lamborghini v barvách stáje Mičánek Motorsport powered by Buggyra.
Co liazka, to originální exponát
Jeho srdeční záležitostí jsou však tahače značky LIAZ. Nadchl se jimi už v 18 letech. Dnes jeho sbírka činí kolem 45 kusů vozidel nesoucích výrobní značku Libereckých automobilových závodů. Až na jednu armádní cisternu to jsou tahače.
"Tehdy jich byla spousta na prodej a nikdo je moc nekupoval. My jsme zkoušeli autodopravu, takže jsme liazky využívali a já je řídil. Pak už to sklouzlo k tomu, že s těmi auty nechtěl nikdo jezdit, ale mně je bylo líto prodávat," vzpomíná Formánek na začátek velké vášně.
"Auta jsem začal schovávat po stodolách. A vždycky když někde nějaká liazka vyběhla, tak jsem ji koupil. Přečetl jsem si i něco o historii a vývoji LIAZ, což mě hodně zaujalo. Vyvíjeli velmi zajímavé prototypy," dodal.
Formánek nesbírá jen tak nějaká auta kdysi tak populární značky. Zajímají ho jen vozy řady 300 vyráběné od roku 1993. "Pomalu co auto, to unikát. Každé bylo poskládáno jinak, protože pak už firma bojovala s finančními problémy. Co měli, to do toho auta naskládali. Mám i jeden kus řady 400, což je Škoda Xena," připomněl.
Mnohem rychlejším Formánkovým koníčkem než liazky je pilotování Lamborghini v barvách stáje Mičánek Motorsport powered by Buggyra.
K závodění se přitom dostal relativně pozdě. "Začínal jsem v motokárách. To mě bavilo, tak jsem si koupil závodního Radicala. Ale potom jsem se na chvíli vrátil zase do motokár. S Pepou Zárubou jsme znovu oživili Radical a závodili po Evropě," vzpomíná.
Image díky sázce
Záruba pak odešel do Formule Renault, což pro Formánka znamenalo lehký útlum kariéry. "Formuli Renault jsem si taky otestoval. Pak přišlo na řadu Lamborghini a u toho jsem s Jirkou Mičánkem zůstal. Baví mě závodit, chtěl bych vítězit, ale dneska to mám spíš nastavené jako pilot kategorie amatérů," přiznal jezdec.
Bodrý Moravák přiznává, že čas na pilování závodnických dovedností mu bere hlavně podnikání. Vedle vlastní zemědělské prvovýroby na 2000 hektarech půdy a chovu mléčného skotu má jeho firma kamenné a internetové obchody a také spolupracuje s cukrovarem v domovských Hrušovanech nad Jevišovkou. K tomu všemu dál pokračuje v autodopravě. "Dneska máme asi devadesát až sto lidí," uvedl.
Díky své image získal Formánek v závodním pedoku přezdívku Ježíš. Bere ji už jako součást svého závodnického osudu. "Baví mě to. Je na ni spousta vtipů. Jsem takový vtipálek, že se rád zasměju," dodal pilot, který nosí dlouhé vlasy a vousy kvůli sázce s kolegou v práci.
