Alonsova americká smůla trvá. V Daytoně ho potrápila technika a byl až osmatřicátý

Radek Vičík Radek Vičík
28. 1. 2018 21:01
Pilot formule 1 Fernando Alonso absolvoval premiéru ve vytrvalostním závodě. Americká Daytona mu ale nepřála.
24 hodin Daytona: Fernando Alonso, Ligier
24 hodin Daytona: Fernando Alonso, Ligier | Foto: United Autosports via Facebook

Daytona - Fernando Alonso ve svém premiérovém vytrvalostním závodě, čtyřiadvacetihodinovce v americké Daytoně, obsadil 38. místo. Pilot formule 1 tak ani po debutu ve formulovém podniku 500 mil v Indianapolisu na americké půdě při "odskočení si" ze světa Grand Prix neuspěl.

Jezdec týmu McLaren se střídal ve speciálu Ligier JS P217 s mladými Brity Landem Norrisem a Philem Hansonem. Vůz ale už před polovinou závodu postihl defekt a porucha brzd. Posádka týmu United Autosports hodně ztratila opravou v boxech což znamenalo konec nadějí na čelní umístění. 

"Budeme bojovat až do posledních minut," hlásil nezlomený Alonso z Daytony. Jenže pak přišly komplikace s plynem a znovu zazlobily brzdy. V konečném hodnocení byla Španělova posádka klasifikována se ztrátou 91 kol na vítěze.

Těmi se stali Portugalec Filipe Albuquerque a Brazilci Christian Fittipaldi a Joao Barbosa v Cadillacu DPi-V.R. Posádka týmu Action Express Racing v 56. ročníku tradičního amerického vytrvalostního podniku překonala rekord, když ujela plných 808 kol.

 

Právě se děje

před 41 minutami

Turecký novinář dostal 17 let vězení, podle soudu zveřejnil tajné informace

Istanbulský soud vynesl trest 17 let vězení pro investigativního novináře Mehmeta Baransua, jehož odsoudil za zveřejnění tajných státních informací. Informoval o tom opoziční server Ahval. Baransu je ve vězení od roku 2015 a psal pro deník Taraf, který před čtyřmi lety turecký režim zakázal.

Baransu byl odsouzen za "zveřejnění informací, které měly zůstat tajné z důvodů bezpečnosti či domácích a zahraničních polických zájmů státu". Kauza se týká článku, který vyšel v listopadu 2013 v deníku Taraf pod názvem "Rozhodnutí skoncovat s Gülenem padlo na zasedání národní bezpečnostní rady (MGK) v roce 2004". Podle článku tak začala vláda pronásledovat Gülenovo hnutí rok poté, co se stal Recep Tayyip Erdogan premiérem.

Fethullah Gülen a jeho hnutí, jež si říká Hizmet (Služba), bývalo začátkem tohoto století spojencem nynějšího prezidenta Erdogana a jeho nyní vládní strany AKP. Posléze se ale oba muži názorově rozešli a Erdoganův režim označil Gülenovo hnutí v roce 2014 za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).

Zdroj: ČTK
Další zprávy