


Na letní olympiádě v Paříži 2024 si boxerka Imán Chalífová dominantně došla pro zlato a svět od té doby bouřlivě diskutuje o její biologické identitě. Teď je zase o něco jasněji. Díky přiznání samotné Alžířanky.

Chalífová kralovala v kategorii do 66 kilogramů. Její olympijské soupeřky neměly nárok. Svět obletěly hlavně záběry Italky Angely Cariniové, která ring opouštěla v slzách, když klání vzdala po 46 vteřinách po první ráně do obličeje.
Alžířanka hned nato slyšela ohlasy, že není tím, za koho se vydává, tedy ženou, a že by neměla startovat v ženské kategorii.
Debata prorazila i do politických a kulturních kruhů a ženský box pod pěti kruhy strhl mnohem víc pozornosti než normálně.
Chalífová od té doby nestartovala. Odmítala totiž podstoupit test pohlaví, který vyžaduje organizace World Boxing. Ta nově zastřešuje amatérský box a bude tomu tak i na příští olympiádě v Los Angeles 2028.
Nakonec ale Alžířanka změnila názor. Už se prý nechala otestovat a na příštích hrách chce obhájit zlato. Také otevřeně promluvila o své identitě a o snižování testosteronu před Paříží.
„Pokud budu muset podstoupit test pro příští hry, podstoupím ho. Nemám s tím žádný problém. Dokonce už jsem ho podstoupila,“ řekla francouzskému deníku L'Equipe.
„Kontaktovala jsem World Boxing, poslala jim svou lékařskou dokumentaci. Výsledky hormonálních testů, prostě všechno. Ale ještě jsem nedostala žádnou odpověď,“ pokračovala 26letá boxerka.
„Rozhodnutí je na lékařích a profesorech. Všichni máme odlišnou genetiku, odlišné hladiny hormonů. Nejsem trans. Moje odlišnost je přirozená. Jsem tím, kým jsem. Neudělala jsem nic, abych změnila to, jak mě příroda stvořila,“ připojila.
Přiznala ovšem, že disponuje genem SRY, který hraje důležitou roli ve vývoji mužského pohlaví a typicky se nachází na mužském chromozomu Y. „Ano, a je to přirozené,“ prohlásila.
Svou identitu rozebrala také z hormonálního pohledu. „Mám ženské hormony. A lidé tohle nevědí, ale podstoupila jsem hormonální léčbu, abych pro soutěže snížila hladinu testosteronu,“ podotkla.
Pro kvalifikační turnaj na pařížskou olympiádu prý svou hladinu testosteronu „snížila na nulu“.
Vyjádřila se i k lidem, kteří se vůči ní vymezují. Včetně těch vysoce postavených.
„Všechny respektuji. Respektuji i Trumpa, protože je prezidentem Spojených států. Nemůže ale překrucovat pravdu. Nejsem trans, jsem dívka. Byla jsem vychována jako dívka, vyrostla jsem jako dívka, lidé v mé vesnici mě vždy znali jako dívku,“ ohradila se Chalífová.
Její další boxerská kariéra závisí na tom, jak biologickou identitu, o níž v rozhovoru promluvila, posoudí World Boxing.



Lékařka Pavla Špinarová, která dlouhodobě žije v izraelské Netanji, se během rozhovoru nacházela přímo v protiraketovém krytu. Izrael v těchto dnech čelí odvetným útokům Íránu a sirény se v některých oblastech ozývají několikrát denně. Podle Špinarové je však většina obyvatel na podobné situace zvyklá a dlouho je očekávala, jak říká v pořadu Spotlight News Matyáše Zrna.



Írán se podle prezidenta Masúda Pezeškjána snažil vyhnout válce, ale sobotní izraelsko-americký útok mu nedal jinou možnost než se bránit. Pezeškján to ve středu napsal na X s tím, že respektuje svrchovanost blízkovýchodních zemí a nadále věří, že bezpečnost a stabilitu oblasti musí zajistit samotné státy regionu.



Mise Spojených států a Izraele proti íránskému režimu se velmi rychle proměnila v největší leteckou operaci na Blízkém východě od roku 2003, kdy začala invaze do Iráku. Kromě bojových letounů a stíhaček sehrávají v kampani Epic Fury důležitou roli bombardéry B-1 a B-2. Ty s mnohatunovým smrtonosným nákladem přilétají až z USA.



Skupina B. Braun CZ/SK ve spolupráci s Českou nefrologickou společností pořádá ve čtvrtek 5. března tiskovou konferenci u příležitosti Světového dne ledvin, která se bude týkat budoucnosti nefrologické péče.



Všechny země, které se tváří jako spojenci, by měly jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s jejich úderem v Íránu tak, jako to udělala Česká republika. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to řekl vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zastavit jaderný program v Íránu bylo nutné a není možné strkat hlavu do písku diskusemi o legalitě a legitimitě zásahu, míní.