reklama
 
 

Nadávky jako znak respektu. NHL diskutuje o první ženské rozhodčí. A co extraliga?

14. 4. 2019 7:01
Hokejová NHL na rozdíl od jiných velkých zámořských lig nikdy nepustila do rozhodcovské uniformy ženu. A tak se někteří ptají, jestli nenastal čas na změnu. Dámu v pruhovaném nepamatuje ani česká extraliga, nižší první liga však ano.

Když exrozhodčí NHL Paul Stewart vstoupil na konci minulého roku do Síně slávy amerického hokeje, zaujal prohlášením, že by ve své bývalé práci rád viděl ženy.

"Chci, aby některá prolomila bariéru," řekl. "Abyste zvedli ruku a odpískali faul, nezáleží na tom, jestli máte navíc chromozom X, nebo Y. Je zapotřebí akorát mozek a kuráž."

Stewart mluvil z pozice dlouholetého šéfa sudích v jedné ze šesti konferencí univerzitní NCAA. Právě tady poznal Katie Guayovou, která nejvyšší mužskou divizi prestižní studentské soutěže začala před čtyřmi roky pískat jako první žena.

Moc lepších možností za oceánem nemá. Výrazně výš jsou akorát profesionální ligy - farmářská AHL a především NHL, kde je foukání do píšťalky historicky výhradně mužská záležitost. U ostatních zámořských lig z "velké pětky" už to neplatí. Basketbalová NBA a fotbalová MLS prolomily tabu v minulém století, NFL (americký fotbal) teprve před čtyřmi lety. Baseballová MLB pamatuje ženu alespoň v přípravě.

"Nemyslím si, že zažiju, aby žena pískala NHL," přiznává 37letá Guayová pro deník The Washington Post. "Změna může přijít jedině s tím, že ženy budou dostávat příležitost na nižších úrovních, například v juniorce. Je to stejné jako u hráčů, kteří nejdřív také musejí dozrát, než si vybojují místo nahoře."

Zatímco univerzitní funkcionář Stewart by Guayovou či některou její kolegyni rád sledoval v NHL co nejdřív, samotná liga nikam nespěchá. Ženy aktivně vyhledává a nestaví jim překážky, ale zbytek je na nich.

"Neřekl bych, že na zařazení ženské sudí máme daný termín," prohlásil šéf rozhodčích NHL Stephen Walkom. "Zkrátka stojíme o nejtalentovanější jedince bez ohledu na to, co jsou zač nebo odkud pocházejí." Stejný názor ligový boss Gary Bettman.

NHL hledá talenty pro rozhodcovskou práci mezi bývalými hokejisty, přičemž zajímavým zdrojem mužů a žen je zmiňovaná NCAA. Odtud vzešla i Guayová, která nastupovala za Brownovu univerzitu. Ke změně hokejového povolání jí pomohlo dobré bruslení.

V něm nejlepší hokejistky výrazně nezaostávají. Příkladem budiž Američanka Kendall Coyneová Schofieldová, jež na All-Star Game mezi osmičkou soutěžících přebruslila Claytona Kellera z Arizony.

Problém však podle některých hlasů můžou mít čárové rozhodčí, do jejichž povinností spadá ukončování rvaček ve správný moment. A vklínit se mezi dva stokilové hráče NHL, to není jen tak.

Čárová Elizabeth Manthaová už bitky kočírovala, zatím na úrovni dorostenců. "Mám skoro 180 centimetrů, takže to pro mě bylo v pohodě," podotkla. "Možná nejsem tak silná jako chlap, ale něco svedu. Někdy s hráči musíte během rvačky mluvit a pak jim říct, ať skončí. Pracovat s nimi. Někdy to stačí. Máme určitou taktiku."

NHL v posledních letech zrychluje a pěstních soubojů ubývá. Bitkaři z povolání už prakticky vymizeli. Silné emoce ale přetrvávají, a tak jsou pruhovaní soudci terčem slovních útoků od hráčů i trenérů.

Dorostenecká úroveň nijak nevybočuje. Manthaová je v jistém smyslu ráda, že jí týmy občas nadávají: "Znamená to, že vás respektují a nezacházejí s vámi jinak než s ostatními rozhodčími."

Fakt, že slavnou NHL ještě nepískala žádná dáma v černobílém dresu, dále souvisí s celkovým poměrem mezi zámořskými sudími. Mužští kolegové převyšují Manthaovou a spol. zhruba 15krát, a tak představují obrovskou konkurenci.

Extraliga prý cílem Češek není

Výrazný nepoměr platí také v Česku, byť u těch nejúspěšnějších, kteří dirigují mezistátní zápasy, není tolik výrazný. "Momentálně máme kolem desítky mezinárodních ženských rozhodčích. V mužské kategorii jich je čtyřicet až padesát," vykládá sekretář komise sudích Rudolf Potsch.

Podle něj se zájem českých žen o pruhovanou uniformu zvyšuje. Oproti době před deseti roky se jich na základní školení hlásí dvojnásobek.

"Je to spojené s tím, že v posledním desetiletí hrají děvčata s kluky už od žákovských kategorií," vysvětluje Potsch. "Došlo ke zlepšení našich reprezentantek, které se pak po skončení hráčské kariéry nebo souběžně s ní zajímají o pískání."

Možná nejhvězdnější českou rozhodčí je čárová Zuzana Svobodová, která foukala do píšťalky na třech olympiádách a v první lize, i když průkopnicí nebyla. Kariéru musela přerušit kvůli mateřské dovolené. 

Dál než do druhé nejvyšší soutěže mužů zatím tuzemské sudí nevystoupaly. Extraliga žádné z nich dveře neotevřela.

"Ale extraliga pro nás není cíl. A myslím, že to není cíl ani těch děvčat," podotýká Potsch. "Měřítkem úspěchu pro nás je, kolik rozhodčích se dostane na mezinárodní úroveň, kde jsme v posledním desetiletí výrazně úspěšní. Jsme na tom přibližně stejně jako Švédsko, Finsko nebo Rusko. Ale jako se evropský ženský hokej nemůže rovnat se zámořím, tak v otázce rozhodčích je to stejné."

Zatímco Kanada a Spojené státy mají dohromady asi čtyři tisíce žen v pruhovaném, Česko jich podle IIHF registruje 90. V Evropě vede Finsko s 222 ženami.

Zámořské počty logicky produkují vyšší kvalitu. Třeba z ní jednou opravdu vzejde první ženská sudí v NHL. Taková, která zvládne zběsilé tempo, obrní se proti nadávkám a (v případě čárové) rozpustí bitku rozzuřených hvězd. "Považuji to za možné, pokud to bude bývalá hráčka s dobrými fyzickými dispozicemi," dodává Potsch.

autor: Daniel Poláček | 14. 4. 2019 7:01

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama