Žádný spasitel nejsem, přiznal litvínovský hrdina Volke

Jaroslav  Šindelář Jaroslav Šindelář
26. 1. 2011 15:15
Volke dostal proti Plzni a Spartě jen jeden gól

Praha - Ještě před týdnem nad nimi každý lámal hůl, nyní jsou hokejisté Litvínova opět zpátky ve hře o postup do play-off. A vděčí za to především nečekanému hrdinovi - brankáři Martinu Volkemu.

Gólman prvoligových Litoměřic, který před týdnem oslavil devětadvacáté narozeniny, dostal jako dárek 'povolávací rozkaz' do Litvínova, kterému se zranili oba gólmani Jaroslav Hübl a Petr Franěk, navíc mužstvo po domácím debaklu 1:7 s Brnem vypadlo z elitní desítky.

Čtěte také
Litvínov se vrátil do desítky, naděje Sparty zhasínají
Ton: Musíme být soudní, poslední šanci jsme si pokazili

Volke sice v pátek při své premiéře v dresu Litvínova nezabránil prohře 2:4 v Pardubicích, a tím i výměně trenérů, v neděli však čistým kontem přispěl k důležité domácí výhře 1:0 nad Plzní a v úterý se podílel na výhře 4:1 v dohrávce na ledě Sparty.

Sám bych stejně nic nevyhrál

"Je to zásluha celého mužstva, určitě ne jen moje. Kluci šlapou, bojujou. Nemám zkušenosti. Ale mám tu chytat, tak jsem rád a kluci mi pomáhají. Každý zápas můžu dostat nějaký laciný gól. Zatím mě to ale trefuje, tak dobrý," řekl Volke po zápase na Spartě.

Litvínov se i díky němu osm kol před koncem základní části vrátil na desáté místo a bodově se dotáhl na Karlovy Vary. Na jedenáctou Plzeň má nyní náskok dvou bodů.

"Vůbec se necítím jako spasitel. V brance může být postavený kdokoliv, ale když nebudeme hrát jako mužstvo, stejně nic nevyhrajeme," dodal skromně.

Nerozhodilo ho ani to, jakou důležitost poslední dva zápasy s přímými konkurenty o postup do play-off měly.

Pořád bude strašně těžké postoupit

"Nemám rád výraz zápas sezony. Každý zápas se hraje o body, aby se vyhrálo. Myslím, že se situace výrazně nemění. Chtěli jsme body, máme je a jdeme dál," nepřipisuje výhrám nad Plzní a Spartou zvláštní význam.

"Pořád to bude strašně těžké. Zbývá hodně kol. Musíme jít zápas od zápasu. Půjdeme postupnými krůčky a uvidíme, co z toho bude," dodal děčínský odchovanec.

Zákrok zápasu předvedl ve druhé třetině za stavu 0:0, když se proti němu rozjížděl k exekuci samostatného nájezdu penaltový specialista Petr Ton.

"Bál jsem se, aby mě nevykoupal. Snažil jsem se ho co nejdéle vystát. Pak mi naštěstí trefil lapačku a šlo to nad," pravil lakonicky a dodal, že ho těší Tonova slova o tom, že chytal výborně a je kandidátem pro reprezentaci.

Odměnil jsem se fandům za to, kolik jich přijelo

Volke tak potěšil litvínovské fanoušky, kterých na zápas přišlo více než tisíc. Ti dlouhé minuty po zápase vyvolávali jeho jméno a nová brankářská jednička se jim odměnila akrobatickými kousky, včetně kotrmelců.

"Tohle už jsem dělal v Děčíně, kde jsem začínal. Pokračoval jsem i v Litoměřicích. Je to odměna fanouškům, že nás v takovém počtu přijeli podpořit," těšilo Volkeho, který si před příchodem do Litvínova zkusil extraligu jen v pěti zápasech v Ústí nad Labem.

Od té doby působil opět v dresu druholigového Děčína a pak Litoměřic, kterým pomohl k postupu do první ligy. Rád si ale na staré časy v druhé lize zavzpomíná.

"Chlapi přijdou ztrhaný z práce, udělají si žížu na tréninku a jednou týdně odehrají zápas," popisoval, jak to v třetí nejvyšší soutěži chodí.

Práce s holí? Jen do toho plácám

Už na první pohled však veřejnosti příliš neznámý brankář musel diváky zaujmout svou dovedností s holí.

"Já na rozehrávce s hokejkou ale speciálně netrénují. Už odmala se do toho ale snažím plácat. Jako malého kluka mě to učil táta, je to dáno postupným vývojem. Snad si na to kluci zvykli. Vědí, že se snažím jim pomoct nebo si křiknu," dodal Volke.

 

Právě se děje

Další zprávy