Převážně v 80. letech minulého století prožil kariéru, o které se malým hokejistům v Československu nesnilo. Unikl ze zamčené země, válel za Toronto, a proto je i dnes větší legendou v Kanadě než doma. Připomeňte si příběh bouřlivého útočníka a trenéra Miroslava Fryčera, od jehož smrti včera uplynulo přesně pět let.
Dětský sen a vítkovický titul
Ani malý Miroslav Fryčer nesnil o NHL. Když ze školní lavice v Karviné vyhlížel ven, fascinoval ho místní hokejista Jaroslav Motyčka, který po cestě na trénink den co den četl noviny. Toho chtěl Fryčer dosáhnout, hrát za Karvinou a mít „pohodový" život. Nakonec tuto metu dalece překonal.
Narodil se v Opavě, ale bruslit se díky angažmá otce Jaromíra naučil v Záhřebu. Pak vyrůstal v Karviné a postupně začal hrát hokej za Vítkovice, kde si všimli jeho obrovského talentu. Získal stříbro z evropského šampionátu osmnáctek i z mistrovství světa dvacítek.
Už v necelých sedmnácti letech vstřelil za Vítkovice v československé nejvyšší soutěži hattrick, což je dodnes rekord. A v roce 1981 dokráčel s ostravským klubem k jeho dosud poslednímu titulu. V té sezoně byl nejproduktivnějším hráčem týmu a předčil další legendy jako Ladislava Svozila, Františka Černíka či Miloše Říhu.
Na týmové fotografii stojí Fryčer v horní řadě třetí zprava.
Dětský sen a vítkovický titul
Ani malý Miroslav Fryčer nesnil o NHL. Když ze školní lavice v Karviné vyhlížel ven, fascinoval ho místní hokejista Jaroslav Motyčka, který po cestě na trénink den co den četl noviny. Toho chtěl Fryčer dosáhnout, hrát za Karvinou a mít „pohodový" život. Nakonec tuto metu dalece překonal.
Narodil se v Opavě, ale bruslit se díky angažmá otce Jaromíra naučil v Záhřebu. Pak vyrůstal v Karviné a postupně začal hrát hokej za Vítkovice, kde si všimli jeho obrovského talentu. Získal stříbro z evropského šampionátu osmnáctek i z mistrovství světa dvacítek.
Už v necelých sedmnácti letech vstřelil za Vítkovice v československé nejvyšší soutěži hattrick, což je dodnes rekord. A v roce 1981 dokráčel s ostravským klubem k jeho dosud poslednímu titulu. V té sezoně byl nejproduktivnějším hráčem týmu a předčil další legendy jako Ladislava Svozila, Františka Černíka či Miloše Říhu.
Na týmové fotografii stojí Fryčer v horní řadě třetí zprava.
Máš všechno? Nic, ani pas
S reprezentací startoval Fryčer na dvou MS a přivezl si z nich stříbro a bronz. Podíval se na olympiádu 1980 do Lake Placid, kde Čechoslováci skončili pátí. Toužil ovšem po zahraničí, po úniku z tísnivé normalizace. Nechtěl čekat do třiceti let, zda ho pak komunisté pustí „ven".
Utekl na výjezdu Vítkovic do Bernu, v rámci pečlivě naplánované akce. Při příjezdu mužstva na stadion vyšel z autobusu zadními dveřmi a nasedl do auta, ve kterém na něj čekal známý jeho táty. Zbytek rodiny emigroval také, do Bernu se dostal z Jugoslávie, načež Fryčer oznámil Quebecu, který měl zájem o jeho služby v NHL, že vše klaplo.
Hřálo ho u srdce, jak „se soudruhy vydrbali".
V knize Můj divoký hokejový život, kterou před lety napsal s novinářem Lubošem Brabcem, vzpomínal i na další okolnosti emigrace a nezištnou pomoc spoluhráče Miloše Říhy.
„Máš všechno?" ptal se Říha, když se dozvěděl o plánovaném útěku. Fryčer odvětil, že nemá nic, ani pas, který drželo vedení týmu. Říha měl u sebe svůj soukromý, odtrhl svou fotku a dal ho Fryčerovi. „Do smrti mu to nezapomenu. Rok měl kvůli tomu oplétačky s estébáky," popisoval hokejista s přezdívkou Frigo, již měl podle komika Bustera Keatona.
Byť nakonec doklad nepotřeboval, považoval Říhův čin za velké gesto.
Těžká adaptace i kulturní bariéra
V zámoří se ujalo jméno „Mirko Frycer", ale s adaptací to pro 22letého útočníka nebylo vůbec jednoduché. Poznával nový svět. V Quebecu mu velmi pomohli bratři „Šťováci" - Peter, Marián a Anton Šťastní, své místo si však musel vybojovat i skrze zápasy na farmě v AHL.
Po 49 zápasech za Nordiques byl vyměněn do Toronta, kde se od sezony 1982/83 potkal s dalším hokejovým uprchlíkem Peterem Ihnačákem.
Fryčer se musel na ledě vypořádat s nesmírně tvrdým zacházením od domácích hráčů, kteří dávali tehdejší hrstce příchozích Evropanů jasně najevo, že je v NHL nechtějí a že jim berou práci. Nadávky jako „evropská sra*ka“ nebo „zas*aný komunista" slýchal Fryčer pořád.
„Rok mi trvalo, než jsem si získal respekt. Když viděli, že taky nemám problém shodit rukavice nebo někoho píchnout hokejkou, začali mě brát," líčil v úspěšné knize. Stejně jako úsměvnou příhodu s jedním spoluhráčem, který se Fryčera s vážnou tváří ptal, zda mají doma v Evropě podlahu a okna.
Po dalších narážkách na Evropu Fryčer vystartoval. „A ty jsi kdo? Indián? Podle jména bych skoro řekl, že tvůj děda byl taky nějaký European shit," opáčil spoluhráči. Ovšem jak sám tvrdil, nejlepší bylo na podobné ústrky reagovat góly.
Členem Leafs Nation navždy
A to se dařilo. V ročníku 1985/86 zapsal v 73 zápasech 75 bodů (32+43) a v téže sezoně zažil jedinkrát pocit z vítězné série v play off. Po výměně z Quebecu strávil Fryčer v Torontu šest kompletních sezon.
Ačkoli slavný klub neprožíval úspěšnou éru, Fryčera si fanoušci i spoluhráči velmi oblíbili. Pro jeho upřímnost a hlavně pro jeho hokejové schopnosti. Byl platným členem mužstva, až na jednu sezonu pravidelně atakoval průměr bodu na zápas.
Sám si Toronto a jeho nadšení do hokeje zamiloval. Patřil do rodiny „Leafs Nation" a hrdě tvrdil, že to tak bude navždy. Věřil, že se dožije momentu, kdy Toronto získá Stanley Cup. To se mu bohužel nesplnilo.
V NHL mimo jiné zaujal úžasnou statistikou hattricků, kterých za osm let v nejprestižnější soutěži nastřádal devět. Z Čechů jsou na tom lépe pouze David Pastrňák s 18 zářezy a Jaromír Jágr s 15 hattricky.
Husarský kousek proti Gretzkymu
8. ledna 1986, Maple Leaf Gardens. Toronto doma v nezapomenutelném zápase přestřílelo Edmonton 11:9. Wayne Gretzky se zaskvěl bilancí 3+3, přesto to nebyl on, kdo se stal první hvězdou šílené přestřelky.
Miroslav Fryčer se v tom zápase jako první Čech v NHL trefil čtyřikrát.
Dopoledne na rozbruslení zranil Fryčer svou ranou vlastního brankáře Dona Edwardse, jemuž puk prošel skrze mřížku, a večer předvedl velké věci. Čtvrtý gól Fryčera byl za stavu 9:9 pár minut před koncem také vítězným. Výčet třetin ukazoval neuvěřitelné - 5:1, 2:5, 4:3 z pohledu Toronta.
O rok dříve před svou životní sezonou se Fryčer jako první Čech představil v exhibičním zápase All Stars Game NHL. Kapitány mu dělali Gretzky a Marcel Dionne, v týmu s ním byli také Jari Kurri nebo Paul Coffey. Na druhé straně mladíček Mario Lemieux, Mike Bossy či Ron Francis.
Stanley Cup o rok unikl
Toronto opustil Fryčer po vleklých neshodách s despotickým trenérem Johnem Brophym. Před sezonou 1988/89 odešel do Detroitu, a když pak v utkání proti Torontu vyhráli s Red Wings 8:2, počastoval český bouřlivák Brophyho na střídačce zdviženým prostředníčkem.
Nadějně rozjeté angažmá v Detroitu přibrzdila stopka deseti zápasů za zásah holí do obličeje soupeře. Později Red Wings umístili Fryčera na waiver list a k jeho velkému překvapení si ho vybral Edmonton, tým úřadujících šampionů.
V Detroitu si zahrál se Stevem Yzermanem, v Edmontonu s Markem Messierem. Gretzky už byl v té době po výměně v Los Angeles. Fryčer v Kanadě ožil, bohužel před play off si přivodil zranění kostrče a vyřazení v prvním kole právě od Los Angeles sledoval z tribuny.
Po podivné sezoně se Fryčer rozhodl v NHL skončit, přestože o něj měl Edmonton zájem. Opavský rodák se však nenechal přemluvit a odešel do Německa. Jízdu Oilers za Stanley Cupem v roce 1990 hltal z Evropy. Nejcennější hokejová trofej mu o rok unikla.
V Německu si zahrál za Freiburg, při angažmá v Brunecku si pak zamiloval Itálii. Kariéru ukončil v 33 letech. Doma se toho o jeho úspěších v NHL pochopitelně příliš nevědělo. Za reprezentaci hrál naposled ve 21 letech.
Tvrdě hrál i pařil
Fryčer byl živel na ledě i mimo něj. Ostatně jedna z kapitol jeho knihy Můj divoký hokejový život, na níž s Lubošem Brabcem pracoval, se jmenuje „Hraj tvrdě, pař tvrdě".
Za hraní v divočině 80. let zaplatilo Fryčerovo tělo, za bujaré večírky zase játra. Kdo by se tehdy nepřizpůsobil týmovému životu mimo led, toho by kabina vykopla. Na dodržování večerky se nehrálo, i před zápasem nebyly výjimkou vydatné noční tahy.
„Co s tím mohli trenéři dělat? Pokutami by nic nevyřešili. Zvlášť když jsme se předtím ve čtyři ráno potkali u baru a ještě nám připálili," vysvětloval Fryčer v knize.
Alkohol zanechal na Fryčerovi stopy, v roce 1999 musel podstoupit transplantaci jater a doktoři mu dávali jen 20procentní šanci na přežití. Operace byly nakonec kvůli komplikacím dvě v rychlém sledu. Když se po nich Fryčer probudil a zjistil, že žije, měl jasno.
„Tohle je můj overtime, každý den beru jako dar," řekl si ve 40 letech. Od té doby se alkoholu vyhýbal. Později byl také na transplantaci ledviny.
Telefonát ze střídačky
V době operace jater trénoval Fryčer v Itálii, v roce 1999 získal s Meranem titul. V jihoevropské zemi chtěl strávit penzi, tak moc se mu život místních líbil. V letech 2006 až 2007 koučoval po návratu z Itálie vítkovický tým, ale role extraligového trenéra pro tak přímého člověka, jakým byl Fryčer, nebyla.
Jako trenér vyhrál ještě polský titul v roce 2014, zkusil i práci agenta. Od roku 2017 vedl v mezinárodní EBEL lize Znojmo, kde byl s prací naprosto spokojený.
Srdce bouřliváka v něm bilo i na střídačce. Když cítil jednou ve čtvrtfinále EBEL na ledě Vídně křivdu, vzal telefon a vytočil číslo zástupce ligy. Nedovolal se.
„Tenhle Kanadýr mi řekl, že mu můžu volat nebo psát, když se mi něco nebude líbit. V ten moment se mi něco nelíbilo. Rozhodčí na ledě nechtěl jít ke mně, tak jsem sáhl po telefonu," popisoval rozčilený kouč po zápase. Trenér Vídně se divil, že něco takového v životě neviděl.
Loučení životních klubů
V 61 letech opět postihly Miroslava Fryčera zdravotní komplikace, po krátké nemoci zemřel v úterý 27. dubna 2021.
S kondolencí na sociálních sítích přišlo tehdy vedle Vítkovic, které Fryčera uvedly do světa velkého hokeje, také Toronto, jeho srdeční záležitost.
Maple Leafs připomněli, že se Fryčer drží stále mezi padesátkou nejproduktivnějších hráčů Toronta všech dob. Což platí dodnes. Mezi legendami kanadského velkoklubu má své místo.
Ve Znojmě visí na jeho počest pod stropem haly dres s číslem 14.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Novým britským ministrem financí se stal Healey, šéfem diplomacie Miliband
Novým ministrem financí ve vládě britského premiéra Andyho Burnhama se stal John Healey, bývalý ministr obrany, který ze své pozice v červnu odstoupil. Šéfem britské diplomacie se stal bývalý předseda Labouristické strany Ed Miliband, který na této pozici nahradil Yvette Cooperovou. Ta nyní stane v čele resortu zdravotnictví.
ODS Praha 1 nepředloží kvůli Dvořákovi kandidátku pro komunální volby
Oblastní organizace ODS Praha 1 nepředloží kandidátní listinu pro podzimní komunální volby. Chce tím vyhovět požadavku vedení strany, aby na kandidátce nebyl bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Členové ODS Praha 1 dostali povolení kandidovat za jiné subjekty. Rozhodla o tom v pondělí oblastní rada. ČTK to sdělil Dvořák, který je předsedou rady.
Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurečním Paramountem
Předběžné opatření amerického soudu na 14 dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters.
ŽIVĚ Ruské útoky si vyžádaly dva mrtvé v Záporoží a šest mrtvých na zasažené turecké lodi
Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.
Nečekaný obrat. Ukrajinci přicházejí o jednu ze svých nejvěrnějších opor
Přinejmenším od ruské anexe Krymu si Ukrajinci mohli být jistí podporou Polska. Přestože obě země spojuje i bolestná historie, tváří v tvář ruské agresi Poláci svého souseda dlouhé roky podporovali. To se ale mění. V polské veřejnosti poprvé převažují odpůrci přijímání ukrajinských uprchlíků a vztahy mezi Varšavou a Kyjevem procházejí největším ochlazením od začátku ruské invaze.