Vůjtek už medailové žně nepřinese. Jeho chyba to nebude

Daniel Poláček Daniel Poláček
29. 12. 2015 13:44
Česká hokejová reprezentace se ocitla v přechodném období. Kam se v něm vydá, je nejisté, s Vladimírem Vůjtkem to ale nejspíš nebude.
Zklamaný bek Jakub Krejčík po prohraném utkání o bronz na domácím MS.
Zklamaný bek Jakub Krejčík po prohraném utkání o bronz na domácím MS. | Foto: Milan Kammermayer

PrahaHokejovou reprezentaci po víc než dekádě opustili zavedení trenéři a příležitost dostal Vladimír Vůjtek, po němž fanoušci dlouho volali. Medailové žně s ním však nejspíš nepřijdou, už vůbec ne na nejvýznamnějších akcích, jakými jsou olympiáda a Světový pohár. Nebude to však jeho chyba.

Předně je třeba připomenout, že Vůjtek má jen roční smlouvu. Může sice dostat novou, ale už nyní je v 68 letech nejstarším koučem, který Česko kdy vedl. Na dlouhodobou spolupráci to tedy nevypadá.

"Nepočítal jsem s tím, že bych reprezentaci ještě někdy mohl trénovat," řekl po převzetí prestižního místa. Dočkat se mohl už před deseti lety. Po zlatém mistrovství světa ve Vídni ho jako Růžičkova nástupce favorizovali experti i fanoušci, jenže svaz ukázal na Aloise Hadamczika.

Vůjtek se nedlouho poté opět vydal do oblíbeného Ruska, načež vzal práci u reprezentace Slovenska. A hned se stal národním hrdinou, když s podceňovaným mužstvem uhrál senzační stříbro. Jenže poté fanfáry utichly. Na světových šampionátech se Slováci trápili, na olympiádě jedenáctým místem totálně vyhořeli.

Derniéru prožil Vůjtek na letošním mistrovství, kde se svými svěřenci znovu neuhrál čtvrtfinále. "Je to seriózní a čestný člověk. Ale už je zkrátka starý. Jeho srdce, jeho nervy… Zkrátka to bylo nad jeho síly," řekl MF Dnes Jozef Golonka, slovenská legenda.

Přestože Golonkův názor nebyl ojedinělý, český svaz si Vůjtka tentokrát vybral. Po rezignaci Vladimíra Růžičky, jenž neustál tlak spojený s korupční aférou (více zde), tak nepřišlo plánované koncepční řešení, ale spíš přechodné.

Nedostatkové zboží – ofenzivní obránce

Vůjtek přebírá tým, který nepřivezl medaili ze žádné akce už tři roky. Utnout neblahou sérii bude obtížné, neboť toky kvalitních českých hokejistů jsou stále řidší. Stačí nahlédnout do zámořské NHL, nejkvalitnější ligy světa, kde letos nastoupilo 33 Čechů. Před pěti lety jich bylo přes čtyřicet, před deseti roky přes šedesát.

Krize nejvíc bují v defenzivě. Pokud vynecháme 38letého Marka Židlického, nemá tuzemský hokej za oceánem žádného ofenzivního beka, který pravidelně září mezi elitou. Židlický už navíc není tak nebezpečný jako dřív, v produktivitě obránců je až v šesté desítce. Proto není divu, že medaile cinkají stále vzácněji.

Obrázek, jak Vladimír Vůjtek na příštím mistrovství světa v Rusku jásá s medailí na krku, však není čiré fantazírování. Češi pronikli alespoň do semifinále na pěti z posledních šesti šampionátů. Hned třikrát z toho byla medaile, jednou dokonce zlatá.

Přesto šestá příčka ve světovém žebříčku věrně odráží realitu. Na posledních dvou olympiádách, kde na rozdíl od každoročních mistrovství můžou naskočit ti nejlepší, skončil český tým vždy ve čtvrtfinále. Navíc neporazil nikoho ze silné pětky a padl i se Švýcarskem, což je špatná zpráva před hvězdami nabitým Světovým pohárem, který začne v září příštího roku.

České mistrovství bylo výjimečné

"Nejsme favorité, ale dobrý výsledek udělat můžeme," věří sice šéftrenér svazu Slavomír Lener, jenže při pohledu na skupinu tomu lze jen těžko věřit. Češi v Torontu postupně narazí na Kanadu, výběr Evropy a Spojené státy, přičemž ze skupiny proklouznou do semifinále jen dva nejlepší. Může se tedy stát, že už po třech kláních přijde neveselý konec.

Mimochodem, očekávaný turnaj už v nejednom rozhovoru odmítl Jaromír Jágr, který zřejmě definitivně stvrdil odchod veleúspěšné generace.

Stylově to udělal na domácím mistrovství světa, kde byl ve 43 letech zvolen nejužitečnějším hráčem turnaje. A nikoliv za zásluhy. V deseti kláních skóroval šestkrát a bravurním výkonem (2+1) proti Finsku poslal mužstvo do semifinále. Ovšem medaile z toho nebyla, neboť Čechům stejně jako před rokem v Bělorusku uvadla v rozhodujících momentech ofenziva. Nejdřív nedali gól Kanadě a v marném boji o bronz neprostřelili ani amerického brankáře z farmářské soutěže.

Přesto tuzemský šampionát lze oslavovat. Padl na něm divácký rekord a po ledě svištěly superhvězdy jako Alexandr Ovečkin nebo Sidney Crosby. Ten navíc vedl jako kapitán mladý, ale hrozivě talentovaný tým Kanady k nejdominantnějšímu představení na mistrovství od dob Sovětského svazu.

Mládež ztrácí na elitu ještě víc

U českého celku něco takového nehrozí, alespoň ne v nejbližší době, neboť výhled do budoucna neslibuje obrodu, spíš naopak. Evidentní je to už z pohledu na výsledky mládeže. Dvacítka nepronikla do semifinále světového šampionátu už deset let, a osmnáctka dokonce zažila potupu v podobě sestupu z elitní skupiny. Také se třikrát stalo, že na draftu si kluby NHL rozebraly jen trojici českých talentů.

Závan optimismu je však v depresivní podívané přeci jen cítit. Přišel s charismatickým koučem Jakubem Petrem, který udivil sbírkou medailí s reprezentační osmnáctkou. Z Memoriálu Ivana Hlinky má stříbro a bronz, ze světového šampionátu historické stříbro. Byli u něj i hokejisté, o nichž podle skautů ještě hodně uslyšíme – Pavel Zacha, Jakub Zbořil nebo Dominik Mašín. A samozřejmě David Pastrňák s Jakubem Vránou, kteří už nakoukli mezi profesionály.

Kvůli zranění bude posledně jmenovaný na letošním mistrovství dvacítek chybět, ostatní však zase zkusí společně s koučem Petrem ohromit. Ani medaile však neduhy českého hokeje rázem nevyřeší.

 

Právě se děje

Další zprávy