


Čeští hokejoví fanoušci si zvykli na Lotyše nebo Ukrajince, v Jihlavě září zase mladý Estonec. Karlovy Vary si však piplají hráče z ještě daleko exotičtější destinace. Jmenuje se Jasurbek Rustamchonov a pochází z Uzbekistánu.

Na západě Čech si dlouhé asijské jméno 18letého útočníka z Taškentu zkrátili. Pro ně je to Jas.
„Jas je naprosto skromný a pokorný kluk. Na ledě se projevuje jako ladný bruslař s vysokou herní inteligencí a kreativitou,“ popisuje ho trenér karlovarských juniorů Václav Eismann.
Rustamchonov se objevil v juniorské extralize poprvé v minulé sezoně 2024/25, ale tu v Karlových Varech neodehrál celou. Zato v ročníku, který nyní vrcholí, už patřil k oporám bronzového týmu.
Jak se vlastně hokejista z Uzbekistánu, jenž dříve působil i v píseckém dorostu, do Česka dostal?
„Tomu jsem byl trošku vzdálený,“ říká Eismann, který před rokem trénoval v Sokolově. „Předpokládám ale, že to byla práce nabídky agentů. Sám mám e-mail plný hráčů z Lotyšska, Kazachstánu nebo Uzbekistánu,“ dodává.
„Chtěli by v Česku hrát, agenti posílají jejich highlighty. Můžete vzít takového hráče na zkoušku, nicméně pak je to samozřejmě o té jeho reálné kvalitě,“ pokračuje Eismann.
Rustamchonov začal s hokejem v rodném Taškentu, kde sídlí klub Humo, který byl dříve součástí nadnárodních soutěží včetně ruských. On si v jeho dresu v 16 letech vyzkoušel nejvyšší kazachstánskou ligu.
Mezi juniory v Karlových Varech nasbíral v 31 zápasech minulé sezony dva góly a čtyři asistence. V aktuálním ročníku se dostal na bilanci 13+10 v 30 utkáních základní části a 3+4 v osmi duelech play off, kde byl třetím nejproduktivnějším hráčem týmu.
„Jednoznačně patřil mezi tahouny. Dostal roli v prvních dvou útočných formacích a potvrdil to. Sám mluvil o tom, že se u nás cítil velice dobře,“ konstatuje Eismann.
Energie přitom musela v souvislosti s mladým Uzbekem řešit některé netradiční záležitosti.
„Před sezonou to byl problém s vízy,“ vypráví trenér. „Klub musel intervenovat na ministerstvu zahraničí, aby se to vyřešilo. Jas se u nás objevil až na podzim a já jsem netušil, co mám čekat,“ doplňuje.
„Byl jsem s ním v kontaktu přes WhatsApp a poslal jsem mu svazem vypsané hodnoty, které má splnit, aby byl kondičně připravený. ‚Já budu,‘ odpověděl stručně,“ usmívá se Eismann.
Později musel uznat, že to tak skutečně bylo. Před klíčovou fází sezony zase Rustamchonov zvládl výzvu, kterou mu připravila jeho víra.
„Poprvé jsem trénoval hráče, který drží ramadán. Začalo to někdy v polovině února a končilo 18. března, den před startem naší čtvrtfinálové série s Vítkovicemi,“ říká Eismann.

„Jas říkal, že první týden bude slabší, ale pak si zvykne. S kondiční trenérkou jsme měli obavy, co se stane, když hráč do západu slunce nejí ani nepije,“ vysvětluje.
„Ale bylo to v pořádku. Jas se akorát omlouval z ranních skills tréninků, jinak byl ve stejném režimu jako ostatní. Když při tréninku na hodinách viděl, že je čas, kdy zapadlo slunce, požádal o krátkou pauzu. Na střídačce snědl banán, napil se a jelo se dál,“ zmiňuje Eismann.
Do české šatny prý zapadl Rustamchonov dobře díky pokoře a skromnosti, navíc nikomu z týmu nedělalo problém komunikovat s ním v angličtině.
„Často se stalo, že při vysvětlování cvičení pochopil něco rychleji než čeští kluci, byť většina toho byla v češtině. Pomohla mu ta jeho vysoká herní inteligence, postupně odboural i to, že zpočátku byl na puku docela ztrátový a hrál hodně individuálně,“ podotýká trenér.
Čtvrtfinále s Vítkovicemi jeho výběr zvládl, v semifinálové sérii už ale nestačil na Pardubice. A tak se Rustamchonov mohl vydat za reprezentačními povinnostmi.
Dospělý národní tým Uzbekistánu existuje teprve pár let a pořád je na začátku své cesty, vloni hrál v systému hokejových mistrovství světa poprvé.
Bylo to v divizi IV v Arménii a karlovarský mladík se gólově podílel například na výhrách 20:0 nad Íránem, 26:1 s Indonésií nebo 13:3 proti Kuvajtu.
Uzbekistán postoupil a letos ho v Hongkongu v divizi III B, což je sedmá z celkových osmi úrovní MS, vedle domácího týmu čekají ještě Lucembursko, Mongolsko, Severní Korea a Filipíny.
Shodou okolností trénuje uzbeckou reprezentaci Lotyš Normunds Sejejs, který jako hráč na přelomu tisíciletí působil v extralize, kde si zahrál za Litvínov a právě Karlovy Vary.
„Jas byl s Normundsem v kontaktu i v době, kdy kvůli vízům nemohl přicestovat do Česka. Trénoval s ním a přijel dobře připravený,“ připomíná Eismann.
Rustamchonov má s energetiky podepsanou smlouvu i na příští sezonu a podle trenéra juniorů by nemusel mít daleko k debutu v dospělé extralize.
„Trenéři A-týmu dávají šanci mnoha mladým hráčům. Jas už s áčkem trénoval a vím, že Pavlu Paterovi se líbil. Věřím, že u nás bude pokračovat a extraliga rozhodně není vyloučená,“ uzavírá Eismann.



V New Yorku spolu snídali a působili téměř jako sehraná dvojice. Před volbami se ale zdá, že je všechno zpátky ve starých kolejích. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyrazil do domovského Černoučku prezidenta Petra Pavla, aby podle svých slov zjistil, co si místní myslí o jeho dovolené. Prezident nakonec ale do obce přijel a odvolil.



Hlasovat lidé mohou tradičně od pátečních 14 do 22 hodin a v sobotu od osmi do 14 hodin. V komunálních volbách si vybírají své zástupce do obecních a městských zastupitelstev, v některých městech také do zastupitelstev městských částí či obvodů. Senátní volby probíhají letos v celkem 27 obvodech.



Ruské údery na ukrajinská města si vyžádaly několik mrtvých a zraněných, jeden člověk zemřel v Záporoží, kde ruská armáda zasáhla obytnou čtvrť. Ukrajinské drony druhou noc po sobě zaútočily na datové centrum ruské technologické společnosti Jandeks, tentokrát v Kalužské oblasti. Ruské úřady zároveň hlásí dva mrtvé po ukrajinském útoku v Belgorodské oblasti.



Pravidelná páteční Tečka Radka Bartoníčka je tady. Její autor jako obvykle pouští krátká videa, která buď sám natočil, nebo ho zaujala jinde. S jejich pomocí se snaží glosovat především politické dění v Česku za uplynulý týden. Kromě politiky ho ale zajímají i další témata, lidé a události mimo politiku.



Nobelovu cenu za mír získala jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová za snahu o prosazování míru a mezinárodního práva, oznámil Nobelův výbor. Někdejší soudkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) a Mezinárodního tribunálu pro Rwandu (ICTR) vždy neochvějně hájila principy mezinárodního právního řádu, spravedlnost a lidskou důstojnost, uvedl výbor udělující ocenění.