Jihlava - Díky prvnímu ročníku Světové veteránské ligy (WLHL) měla možnost vrátit se na brusle řada českých i slovenských osobností. Vedle Dušana Salfického, Milana Chalupy, Františka Kaberleho, Jaroslava Nedvěda, Pavla Patery, Davida Moravce a dalších významných jmen se v neděli na jihlavském ledě představil i Viktor Ujčík.

Momentálně třiačtyřicetiletý trojnásobný mistr světa si exhibici užil. Ještě aby ne. Profesionální kariéru ukončil již před dvěma lety a od té doby se věnuje trenérské činnosti. Druhým rokem vede jako asistent prvoligovou Jihlavu.

V zápase si tak mohl připomenout svoji reprezentační minulost. "Byl to pro mě zážitek. Skvělé,“ pochvaloval si v rozhovoru po duelu, v němž Česká republika porazila Slováky 11:4.  

Jaké jsou vaše dojmy z veteránského zápasu?
Byl to pro mě zážitek zahrát si například proti Igoru Libovi. Tomu jsem vždycky fandil. Vlastně i díky němu mám na zádech jedenáctku. Skvělé. Doufám, že jsme pobavili i ty diváky, co přišli. Vytvořili nám hezké prostředí.

Forma stále je, takže mohl by být Viktor Ujčík tajným triumfem Dukly pro play off?
Forma je. Aulin byl taky, aby koleno během zápasu moc nezlobilo. Ráno mě ale zase brzo vrátí do reality, až se do něj opřu. Uvědomím si, že mi je téměř třiačtyřicet let, a řeknu si, neblázni a dělej to už jen jako rekreaci (smích).

Diváci asi spíše čekali, že budete hrát s Tomášem Kucharčíkem. Nakonec jste nastupoval s Moravcem a Paterou. Oživili jste si reprezentační spolupráci?
S Pavlem jsme si říkali, že je škoda, že jsme si začali rozumět až vlastně takto pozdě. Mohlo to být dobrý, když jsme hráli dřív. To je ale takové to hecování mezi sebou.

Jaké bylo si s nimi zahrát?
Jsou to kluci, s kterými je radost hrát. Člověk ani kolikrát nemusí přemýšlet, kam nahrát. Jsou tam, kde si člověk představuje. Hokej pak víc baví.

Už se těšíte na finále do Moskvy?
Vůbec jsem o tom ještě nepřemýšlel, protože si hlavně musím plnit povinnosti tady v Jihlavě. Od toho se to pak všechno bude odvíjet.