Byla by škoda toho nechat, hlásí Pöpperle z Německa. S parťákem v bráně nekamarádí

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
10. 2. 2021 18:31
I v 36 letech patří Tomáš Pöpperle k nejlepším brankářům v německé hokejové lize. Za klub Fischtown Pinguins z města Bremerhaven chytá čtvrtou sezonu a pomáhá mu v postupné cestě mezi špičku soutěže. Bývalý dlouholetý gólman Sparty hovoří v rozhovoru pro Aktuálně.cz o zvláštním formátu současného ročníku i vztazích v mezinárodní kabině.
Tomáš Pöpperle chytá za Bremerhaven už čtvrtou sezonu a rád by pokračoval.
Tomáš Pöpperle chytá za Bremerhaven už čtvrtou sezonu a rád by pokračoval. | Foto: fischtown-pinguins.de

Před dvěma lety jste tvrdil, že byste se v kariéře rád ještě někam posunul. Povedlo se vám to, byť jste od té doby zůstal ve stejném klubu?

Klub se určitě zvedl, doplnili jsme kádr a v aktuální sezoně hrajeme i podle výsledků zase o poznání lépe. Podařilo se postavit opravdu silnou první lajnu, šlo to nahoru. Já jsem měl dlouhodobější smlouvu, takže jsem zůstal v Bremerhavenu.

Chtěl jste dosáhnout týmového úspěchu. Cítíte, že teď byste k němu mohli mít nakročeno? Po polovině severní části ligy se dělíte o první místo s Eisbärenem Berlín.

No, je to takové úsměvné. Když se podívám do Čech, kluci hrají docela často a už mají přes 40 zápasů. Kdežto my jsme začali až 18. prosince a máme jich teprve třináct. Hrajeme jednou, maximálně dvakrát týdně. Základní část se trochu zkrátila, moc se nehoníme. Ale je pravda, že náš mančaft sílu má, z těch třinácti duelů jsme prohráli jen čtyři. Teď se objevila jedna komplikace.

Jaká?

Náš nejlepší hráč, Slovinec Jan Urbas, má koronavirus. Tak uvidíme, jak na tom budeme i my ostatní zdravotně. Nemáme tolik hráčů na výběr, je důležité, abychom zůstali zdraví, aby se nám ten přiblblý covid vyhnul. Pokud budeme pohromadě, mohli bychom něco uhrát.

Jaký je vůbec systém německé ligy pro tuto sezonu?

Teď jsme rozděleni na dvě poloviny po sedmi týmech a hrajeme čtyřikrát každý s každým, čili 24 zápasů. V druhé části se utkáme dvakrát každý s každým s tou jižní polovinou. A potom by teprve mělo přijít play off, které bude také zkrácené, měly by se hrát série na dvě vítězná utkání. V březnu už budou zápasy častější, ale teď je to opravdu řídké, bez tempa.

Projevuje se to i na ledě?

To víte, že je to znát, navíc bez diváků. Pokud máte v únoru odehraných třináct zápasů, na tom hokeji se to projevit musí. Je to těžké, ale hlavní je, že se nakonec vůbec hraje. Play off by pro nás mohlo být výhodné, v tak krátkých sériích se může stát ledacos. Něco jiného je porazit třeba Mnichov nebo Mannheim čtyřikrát, něco jiného dvakrát.

V listopadu a prosinci jste před startem ligy hráli ještě pohár Magenta Sport Cup, kde jste došli až do finále. V nedohrané minulé sezoně jste byli šestí. Podtrhuje to, že Bremerhaven se zlepšuje?

Ano, to se ukázalo. Jsme schopní hrát s každým. Měli jsme v tom poháru lehčí skupinu, ale v semifinále jsme pak překvapili Mannheim. Až ve finále jsme prohráli s Mnichovem 5:7. Ten tým je doopravdy silný, první lajna patří k tomu nejlepšímu v celé lize, druhá a třetí jsou vyrovnané.

Přitom před dvěma lety jste říkal, že jde o rodinný klub s nejnižším rozpočtem v lize. A zněl jste malinko zklamaný, že vám tam chybí touha zvednout se výše.

Jsem tady čtvrtou sezonu a ono to není tak hektické, jak jsme zvyklí z Čech, kde v hokejovém prostředí chceme všechno hned. Tady nikam nespěchají, každý rok se klub postupně zvedl. A teď už začíná být i slyšet o tom, že by vedení chtělo nějaký úspěch, už má vyšší ambice.

Jak se srovnáváte s tím, že se o pozici v brance dělíte s Brandonem Maxwellem? Z třinácti zápasů jste startoval v pěti z nich a vaše čísla jsou slušná. Čtyři výhry, 1,81 gólu na zápas, úspěšnost 93,5 procenta.

Když těch zápasů není tolik, je to o to těžší. Dva týdny jsem už nechytal. Vždycky jsem byl zvyklý na jiný zápřah. Ale musím to brát, takhle to teď je skoro všude, že se gólmani točí.

Už v minulé sezoně jste měli zápasy s lotyšským reprezentantem Kristersem Gudlevskisem rozděleny rovným dílem.

To ano, ale bylo to dáno mým zraněním. Na tréninku jsem si zlomil prst a byl jsem dva měsíce mimo. Přišel on, chytal, pak jsme se nějak střídali, načež ukončili sezonu. Teď je ta situace jiná.

Jaký parťák je Maxwell? Ve Vítkovicích, Pardubicích, Mladé Boleslavi i Hradci Králové platil za obrovsky ambiciózního brankáře, který si hru soupeře mapuje do nejmenších detailů.

Profesně je to naprostý fanatik do hokeje, dává tomu všechno. Jinak máme spíš profesní vztah, není to velký kamarád. Vždycky jsem měl s druhými gólmany kamarádské vztahy, což teď rozhodně není. Ale navzájem se respektujeme.

Netrápí vás to? Když jste měl v Bremerhavenu české parťáky Jaroslava Hübla nebo Patrika Červeného, pochvaloval jste si to.

Je to velká změna. S Jardou i Patrikem jsme byli kamarádi, tady jsme spíš spolupracovníci. Ale v hokejovém světě je to asi normální. V týmu jsou jiní kluci, s kterými si popovídám. Není to o tom, že bych se nějak trápil, ono už mi také není dvacet let. S Brandonem zkrátka máme profesní vztah, pobavíme se jen o tom, co je potřeba. Na ledě mě to nijak neubíjí.

Jak vůbec funguje mezinárodní kabina, kde jsou jen dva rodilí Němci? Máte v šatně hráče ze zámoří, Dány, Slovince.

Funguje skvěle, parta drží pohromadě. My tady máme partičku čtyř Čechů a Slováka, ale nedá se říct, že by byly nějaké skupinky. Když je tady tolik cizinců, tvoří dohromady jednotný tým. O nás kluci říkají, že jsme česká mafie, se mnou jsou v týmu obránci Stanislav Dietz a Vladimír Eminger, útočníci Dominik Uher a Tomáš Sýkora ze Slovenska. Ostatní občas nechápou naši českou srandu, ale berou nás. (úsměv) Mančaft je charakterově super.

Sparta se v extralize přetahuje o první místo s Třincem. Sledujete ji?

Jasně, je vidět, jakou práci trenéři Josef Jandač a Miloslav Hořava za ten rok udělali. Přišly velké posily a Sparta je zpátky, kde by měla být. Sice se nedívám na celé zápasy, ale něco se ke mně samozřejmě dostane. Sparta je na dobré cestě, nákupy vedení dávají smysl.

Jak dlouho byste ještě chtěl chytat na nejvyšší úrovni?

Těžká otázka. Letos mi končí smlouva a na příští sezonu ještě nemám. Chtěl bych zůstat, ale teď je těžké nějak jednat, když nikdo nic neví. Týmy neví, jaký budou mít rozpočet, a do podepisování smluv se nikdo nežene. Jsem připravený, že to jednou skončí, už nejsem nejmladší. Ale chytat bych ještě chtěl, baví mě to, podávám nějaké standardní výkony. Byla by škoda nechat to být.

Optimální by bylo zůstat v Německu?

Ano, s rodinou se nám tady líbí, zvykli jsme si. Hledal bych něco tady.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Mexické horníky v dole zatopila voda, záchranáři bojují s časem

Více než 300 vojáků a dalších lidí se v Mexiku účastní záchranné akce, jejímž cílem je vysvobodit z podzemí deset horníků, kteří jsou už téměř čtyři dny uvězněni v zatopeném uhelném dole. Informoval o tom zpravodajský server BBC News.

Neštěstí se stalo v mexickém státě Coahuila ve středu ve 13:35 místního času (20:35 SELČ), když se propadla stěna šachty a důl byl zaplaven. Vodu z dolu odčerpávají velká čerpadla a podle BBC bylo na místo povoláno i šest potápěčů mexických speciálních sil.

Příbuzní, kteří se shromáždili před dolem, doufají, že se horníkům podařilo najít vzduchovou kapsu. "Jsme unavení a zoufalí, ale pořád máme trochu naděje," prohlásila Cecilia Cruzová.

Agentura Reuters informovala, že pěti jiným horníkům se povedlo dostat se z dolu ven. Jeden z nich, Fernando Pompa, v rozhovoru s místní rozhlasovou stanicí popsal, jak byl z dolu vytažen ven ve vozíku, který se používá k přepravě uhlí.

Důl v okrese Sabinas byl otevřen v lednu a podle mexického ministerstva práce od té doby nikdo nehlásil žádné abnormálnosti.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 4 hodinami

Schalke s Králem v základní sestavě podlehlo Kolínu

Fotbalisté Schalke se po roce vrátili do bundesligy porážkou 1:3 v úvodním kole nové sezony v Kolíně nad Rýnem. Tým s českým záložníkem Alexem Králem v základní sestavě hrál od 35. minuty v deseti. Král, který do Schalke přišel minulý měsíc po přerušení smlouvy se Spartakem Moskva, strávil na hřišti 89 minut.

Brzkou trefu Schalke hlavní rozhodčí po konzultaci s videorozhodčím neuznal kvůli předcházejícímu ofsajdovému postavení. Video zasáhlo do utkání i po půl hodině hry, kdy byl přezkoumán faul hostujícího Drexlera. Za nedovolený zákrok dostal německý záložník červenou kartu.

Početní výhodu využil Kolín na začátku druhého poločasu. Ve 49. minutě otevřel skóre zápasu přízemní střelou Kilian. Vedení domácích navýšil v 65. minutě rakouský záložník Kainz. Schalke vystřelilo ve druhém poločase na branku pouze jednou, kdy se v 76. minutě prosadil Butler. O čtyři minuty později vrátil Ljubičič Kolínu dvougólový náskok a stav 3:1 zůstal až do konce zápasu.

Lipsko na úvod remizovalo ve Stuttgartu 1:1. O jediný gól hostů se postaral nejlepší hráč minulé ligové sezony Christopher Nkunku. Čtvrtému týmu minulé sezony nestačilo na výhru ani 27 střel a po prohře v Superpoháru s Bayernem Mnichov si připsal ztrátu i v ligové soutěži.

V osmé minutě otevřel skóre francouzský útočník Nkunku, který byl díky 20 brankám a 13 asistencím vyhlášen nejlepším hráčem minulé ligové sezony. I druhý gól vstřelil francouzský fotbalista, záložník Stuttgartu Ahamada, který ve 31. minutě vyrovnal. Patnáctý tým minulé sezony prohrál s Lipskem předchozích šest zápasů za sebou, ve druhém poločase však i přes velkou útočnou aktivitu hostů neinkasoval.

Německá fotbalová liga - 1. kolo:

Stuttgart - Lipsko 1:1 (31. Ahamada - 8. Nkunku), Kolín nad Rýnem - Schalke 3:1 (49. Kilian, 65. Kainz, 80. Ljubičič - 76. Bulter).

Další zprávy