reklama
 
 

Splněný sen. Česká rozhodčí v Soči řídila finále hokeje

21. 2. 2014 11:05
Osmadvacetiletá Ilona Novotná, rozhodčí ženského hokeje z Olomouce, dosáhla maxima, které může rozhodčí v tomto sportu zažít.

Soči - Osmadvacetiletá Ilona Novotná, rozhodčí ženského hokeje z Olomouce, dosáhla maxima, které může rozhodčí v tomto sportu zažít.

Spolu se stejně starou další českou rozhodčí Zuzanou Svobodovou spolurozhodovala finále olympijského turnaje mezi Kanadou a Spojenými státy, nejprestižnější utkání ženského hokeje, které Kanaďanky vyhrály v napínavé koncovce 3:2.

"Je to zápas, o kterém sní každá rozhodčí, co začne pískat a má nějaké ambice," říká Novotná v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Dvacet osm let a už finále na olympiádě, jak jste se k tomu dostala?

Stojí za tím několik let práce, dobré výsledky i trochu štěstíčka na mezinárodních akcích, kde si mě všimli delegáti IIHF a následně mě nominovali sem do Soči. Na turnaji ale nejsem nejmladší, moje kolegyně Zuzana Svobodová je stejně stará a hlavní rozhodčí ve finále, Britka Tottmanová, je jen o tři roky starší. U ženského hokeje je obecně věk rozhodčích nižší. Je to dáno tím, že u mužských rozhodčí je cesta na nejvyšší akce delší a konkurence je vyšší, jen u nás je přes 350 rozhodčích s nejvyšší licencí, kdežto žen jen asi deset.

Živí vás kariéra rozhodčí, nebo máte ještě civilní povolání?

Pískání ledního hokeje je pouze moje hobby, mám i jinou práci, která mě živí. Hokej je koníček, kterému dávám veškerý volný čas.

Je v tomhle rozdíl mezi mužskými a ženskými rozhodčími?

Ano, u žen to většinou funguje tak, že pískání mají jako koníček a zároveň mají i jinou práci. U mužů je to jiné, tam jsou většinou všichni profesionálové. Ony přece jen podmínky a vůbec všechno kolem mužského hokeje je trošku jiné.

Dá se olympijský turnaj přirovnat k nějaké jiné akci, na níž jste pískala?

Olympijské hry jsou specifická akce, a to nejen po hokejové stránce, ale i v tom smyslu, že zde máte možnost potkat sportovce i rozhodčí ze všech možných sportů. Je to podle mě nejkrásnější sportovní událost, na které jsem zatím byla.

Zmiňujete ostatní sportovce, potkáváte se běžně například s českými hokejisty?

Měla jsem tu čest vyfotografovat se s Jaromírem Jágrem, kromě toho jsem potkala i další kluky z českého nároďáku, Zdena Cháru ze slovenského, české krasobruslaře... Těch sportovců bylo víc, je to skvělé.

Řekli jste si s Jaromírem Jágrem něco?

Jen jsme prohodili pár slov, popřála jsem jemu i celému týmu hodně štěstí a oni pak jeli do vesnice si odpočinout, jelikož měli před zápasem se Slovenskem.

Jaké je vůbec v Soči ubytování? Setkala jste se s nějakými problémy, které zmiňovali někteří sportovci v olympijské vesnici?

My rozhodčí bydlíme mimo olympijskou vesnici, v krásném hotelu přímo určeném pouze pro rozhodčí. A nemůžu si na nic stěžovat, všechno tu funguje, žádné problémy, ani rarity jako dva záchody v jedné místnosti, jsem nezaznamenala.

Hodně se mluví o přísných bezpečnostních opatřeních, jaká je vaše zkušenost?

Bezpečností opatření jsou podle mě adekvátní tomu, že jsou olympijské hry a tomu, co se zde v Rusku dělo před jejich zahájením. Nemáme problém s tím, že bychom se třeba nemohly někam dostat, nebo že bychom procházely nějakými hlubšími kontrolami. Opatření podle mě odpovídají velikosti akce.

A jak vnímáte olympiádu z hlediska organizace?

Rusové to zvládli perfektně, všechno tady funguje. Co se týká ubytování, jídla, přepravy, žádné problémy jsme neměli.

Jak to máte vy osobně s přístupem na ostatní sporty? Můžete volně navštěvovat libovolné disciplíny?

Volně můžeme jít pouze na lední hokej mužů a žen. Ale není problém zde koupit lístky na krasobruslení, rychlobruslení, short track, curling... Lístky jsou tu k dispozici za, řekla bych, velmi rozumnou cenu. Například lístek na obří slalom stál přibližně 2000 rublů (zhruba 1100 korun), ale ceny se pochopitelně dost liší sport od sportu, případně jestli jde o finále nebo jen kvalifikace.

A jde o lístky pro běžné návštěvníky nebo o lístky speciálně vyhrazené pro účastníky her?

Jsou to normální lístky pro diváky. Domácí rusové sice chodí na různá sportoviště a nejen na své závodníky, přesto vyprodáno nebývá.

A na jakých sportech jste ještě byla?

Například na krasobruslení, volné jízdy mužů, kde byla nezapomenutelná atmosféra. Bylo úžasné vidět nejlepší krasobruslaře světa. Také jsem se dostala na rychlobruslení, konkrétně na závod Martiny Sáblikové na 5000 metrů, kdy vyhrála zlatou medaili. Tam byla úžasná atmosféra, přímo v hale bylo spoustu českých fanoušků, kteří Martinu hnali za zlatem. A ona se pak po závodě divákům krásně odvděčila, když všem v hale poděkovala.

Mluvíte o českých fanoušcích, setkáváte se s nimi často? Je jich v Soči hodně?

Na sportech, které jsem navštívila, jich bylo překvapivě docela dost. Třeba na utkání našich hokejistů se Slovenskem bylo opravdu velké množství českých diváků, kteří perfektně fandili. Ale je pravda, že jsem zdaleka nebyla na všech sportech, například jsem se vůbec nedostala do hor na biatlon.

A jak to vidíte s příští olympiádou, zapískáte si i tam?

(směje se) To se mě zeptejte za tři a půl roku, jestli mám v plánu tam jet. Pro mě je v současné chvíli důležité, aby se nám podařila ta současná. A také, aby se ženský hokej dostal alespoň o trochu více do povědomí veřejnosti. Navíc rozhodčí v hokeji jsou vlastně jediní ze všech disciplín, kteří se aktivně účastní daného sportu přímo na sportovišti, musí na to být fyzicky připravení. A k tomu, rozhodovat finále olympijského turnaje se nepoštěstí každý den (usměje se).

autor: Jakub Plíhal | 21. 2. 2014 11:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama