Vyplývá to z kopie jeho osobního spisu, který portálu poskytl Ústav paměti národa (ÚPN). Reakci Širokého, který také býval šéfem slovenské části harvardských privatizačních fondů, ČTK zjišťuje.
Jeho jméno a jména dalších téměř tří tisícovek bývalých příslušníků StB zveřejnil ústav 21. června, odkdy se veřejnost může dostat i k dosud nedostupným originálům operativních svazků StB. Originál spisu Širokého se po smrti bývalého šéfa ÚPN Jána Langoše ztratil. Ztrátu zkoumala prokuratura, ale vyšetřování bylo přerušeno.
Dále čtěte:
- Jágr přijde v Rangers o krajana - čtěte ZDE
- Smolař Havlát se těší na novou sezonu - čtěte ZDE
- Draftem prošla pětice hokejistů, černá sezona pokračuje - čtěte ZDE
- Co na tiket, zaměřte se na tenis a fotbal - čtěte ZDE
V červnu 2006 se Široký v rozhovoru pro ČTK ohradil vůči tvrzením svého někdejšího společníka Viktora Koženého, že v minulosti pracoval pro komunistickou rozvědku. "Byl jsem ve státní službě na ministerstvu zahraničí. To je vše, co k tomu mohu říci," uvedl tehdy podnikatel, který bývá označován za údajného mecenáše strany Směr premiéra Roberta Fica.
Sme.sk však cituje jeho žádost o přijetí do StB: "Chci být co nejvíce prospěšný našemu socialistickému zřízení tím, že budu aktivně bojovat proti vnitřnímu a vnějšímu nepříteli." Během 11 let pak podle portálu prošel v rozvědce různými funkcemi a v letech 1985 až 1990 byl zástupcem rezidenta na československém velvyslanectví ve Washingtonu.
"Postupně se zapracoval do náročné problematiky USA po linii politické rozvědky. V práci projevuje iniciativu a přesnost, kvalita zpracovaných podkladů má stoupající úroveň," napsal o něm podle portálu podplukovník Eduard Plexa.
Široký byl podle sme.sk za svou práci několikrát odměněn, kupříkladu v lednu 1989 dostal 2500 korun za "kvalitní rozpracování a zverbování" (špiona). Pro zpravodajskou službu prý chtěl pracovat i po pádu komunismu, tehdejší federální ministr vnitra Langoš však jeho žádost zamítl.
Spolupráci s komunistickou StB již dříve Širokému vyčítal bývalý generální manažer hokejové reprezentace Peter Šťastný, který ho obviňoval i ze špatného hospodaření ve svazu. Avšak navzdory sporu s hokejovou legendou si Široký udržel postavení šéfa svazu, v jehož čele stojí od roku 1998.
Kožený obviňoval Širokého i ze zpronevěry velké části majetku harvardských fondů, ale ten to odmítl jako "nepodložené nesmysly".