Slovanu hrozí potupa. Je to kampaň, někdo chce, abychom nehráli, bouří šéf klubu

jzp jzp
1. 8. 2019 6:01
Letní sága bratislavského Slovanu spěje do finále s nejasným výsledkem. Slavný hokejový klub chce hrát nejvyšší slovenskou ligu, ale není jisté, zda dostane licenci. Zkraje srpna rozhodne výkonný výbor svazu.
Jakub Štěpánek
Jakub Štěpánek | Foto: ČTK

Slovan po konci v ruské Kontinentální lize bojuje především s dluhy. Městu už splatil částku 1,2 milionu eur za pronájem stadionu, ale s hokejisty ještě zcela vyrovnaný není.

Proto je podle slovenských médií reálné, že slavný bratislavský celek licenci nezíská a návrat domů "vyšperkuje" například potupnou účastí v nižší soutěži.

"Této účelové a jednostranné propagandě nerozumím," namítá v rozhovoru pro klubový web jeden z čelných představitelů Slovanu Juraj Široký mladší. Tvrdí, že klub splnil v zásadě všechny potřebné podmínky a že v účasti mezi domácí elitou mu můžou zabránit jen zákulisní tahanice.

"Opravdu mám pocit, že se tu rozpoutala jistá kampaň, abychom licenci nezískali a abychom minimálně rok nemohli hrát," pokračoval Široký. "Myslím, že jde o iniciativu několika lidí, kterým Slovan leží v žaludku. Zřejmě mají nějaké vlastní zájmy a ambice. Dokonce mám informace, že mezi nimi jsou naši bývalí hráči, což mě hodně mrzí."

"Dozvěděl jsem se, že na výkonný výbor svazu, který rozhodne, je vyvíjený určitý tlak, aby nehlasoval v náš prospěch," doplnil funkcionář.

Pokud jde o dluhy vůči hokejistům, které se v jednu chvíli pohybovaly kolem tří milionů eur (bezmála 80 milionů korun), Široký tvrdí: "Domluvili jsme se, že všechny peníze hráčům vyplatíme nejpozději do konce dubna příštího roku pravidelnými měsíčními splátkami."

Jenže někteří hokejisté splátkové kalendáře odmítli.

"Rozhodli jsme se tak," řekl jeden z nich, Tomáš Hrnka, pro Šport24.sk. "Je to naše osobní věc. Doufáme, že nám dlužnou částku vyplatí, ale zatím jsme nedostali nic."

Rozhovor vyšel v pondělí, den po Širokého výrocích, že Slovan všechny své závazky z minulosti vyřešil. "Nelíbí se mi, že nás vykreslují jako hráče, kteří vytvářejí nějakou antikampaň," zdůraznil útočník Hrnka. "My jenom chceme svoje peníze, ne někomu ubližovat."

Jiný bývalý forvard "belasých" Dávid Buc věří, že nespravedlnost vůči němu a dalším nedopustí nově zvolený šéf svazu Miroslav Šatan: "Je to čestný člověk. Myslím, že v novém výkonném výboru bychom mohli mít oporu. Slovan chce hrát ligu a potřebuje licenci, takže musí splnit všechny závazky."

Někteří hráči zašli tak daleko, že spor s bývalým zaměstnavatelem začali řešit právní cestou. Teoreticky je tedy stále možné, že soud pošle bratislavský celek do konkurzu.

"K tomu se vyjádřím ve správný čas," komentoval hrozbu Široký. "Někteří naši bývalí hokejisté bohužel účelově zneužívají danou situaci. Podnikáme všechny potřebné kroky, abychom klub v co největší míře ochránili a v září nastoupili ve slovenské lize bez jakýchkoliv pochybností."

"Z právního hlediska ale může dojít k tomu, že začne konkurzní řízení," uznal Široký. "Snažíme se připravit také na tuto variantu."

Slovan počítá s tím, že příští sezonu nevynechá, neboť už začal budovat mužstvo, kde jsou také dva Češi - brankář Vladislav Habal a útočník Jindřich Abdul. Brzy se ukáže, zda byla dohoda se Slovanem správnou volbou.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

AstraZeneca začíná s výrobou vakcíny proti koronaviru, i když testování ještě neskončilo

Britská farmaceutická společnost AstraZeneca oznámila, že začíná s výrobou potenciální vakcíny proti nemoci covid-19. Ačkoli klinické testování očkovací látky není dosud u konce, a není tedy jasné, zda je vakcína funkční, chce firma mít k dispozici zásoby pro případ, že by testy dopadly dobře. Stanici BBC to dnes řekl šéf společnosti Pascal Soriot. AstraZeneca si zajistila kapacity pro dodávku celkem dvou miliard dávek testované vakcíny.

"Začínáme s výrobou vakcíny ihned - musíme ji mít připravenou ve chvíli, kdy budou výsledky (testování)," řekl Soriot. "Samozřejmě, že toto rozhodnutí s sebou nese riziko, ale jde o finanční riziko, pokud vakcína nebude funkční… Pak by všechen materiál, všechny vyrobené vakcíny přišly vniveč," dodal.

AstraZeneca vyvíjí vakcínu s pracovním názvem AZD1222 ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou a v současnosti ji testuje na 10 000 dobrovolnících v Británii. Výsledky zkoušek by měla znát do srpna.

Firma se zavázala, že polovinu dávek očkovací látky, které se chystá vyrobit, poskytne chudším zemím. Ve čtvrtek oznámila, že uzavřela další dva kontrakty, přičemž jeden z nich ve výši 750 milionů dolarů s nadacemi filantropů Billa a Melindy Gatesových. Z celkem jedné miliardy dávek očkování určených pro chudší země by mělo být 400 milionů k dispozici ještě před koncem letošního roku.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Na Teplicku skončil první den senátních voleb, účast byla asi 12 procent

Volební místnosti na Teplicku, kde voliči vybírají nástupce Jaroslava Kubery (ODS), se ve 22:00 pro dnešek uzavřely. První kolo doplňovacích voleb bude pokračovat v sobotu od 8:00 do 14:00. Účast je zatím podle předběžného odhadu v průměru kolem 12 procent, řekla Pavla Doksanská z teplického magistrátu, která má na starosti organizační zabezpečení voleb.

Hlasování doprovází kvůli epidemiologické situaci zvýšená hygienická opatření. Lidé musí mít při vstupu do budov roušky, které si sejmou jen kvůli ověření totožnosti.

Nástupce Jaroslava Kubery, který nečekaně v lednu zemřel, lidé vybírají z devíti kandidátů. Pokud žádný z nich nezíská v prvním kole nadpoloviční většinu, o vítězi rozhodne za týden finále mezi dvěma nejúspěšnějšími uchazeči z kola prvního. Vítěz voleb se ujme mandátu v horní parlamentní komoře na zbytek Kuberova funkčního období, tedy do 13. října 2024. Mandát chtějí získat například teplický primátor Hynek Hanza (ODS), ústecký hejtman Oldřich Bubeníček (KSČM) nebo ředitel teplického gymnázia Zdeněk Bergman (za Senátor 21 s podporou TOP 09, Liberálně ekologické strany a Strany zelených).

Zdroj: ČTK
Další zprávy