Jaroslavl, Moskva - Před rokem jako jediný přežil pád letadla s hokejisty Jaroslavli. Od chvíle, kdy se dostal z nejhoršího, se ale před světem skrývá. Další osud leteckého mechanika Alexandra Sizova zůstává proto tak trochu opředen tajemstvím.
„Když jsme narazili do země, začalo všechno v letadle lítat. Něco mě silně udeřilo, pravou stranu mám celou zlámanou. Ve vodě jsem už, popravdě řečeno, nic neviděl, nic jsem okolo sebe prakticky nevnímal. Ani požár, ani letadlo. Nic,“ popisoval jediný muž z paluby Jaku-42, který byl schopen výpovědi.
To bylo několik týdnů po 7. září 2011, tedy po dni, který mnozí považují za nejčernější v dějinách světového hokeje. Také v Česku, protože v troskách zemřeli tři mistři světa Josef Vašíček, Karel Rachůnek a Jan Marek.
Nebyl připoután. To ho zachránilo
Dnes třiapadesátiletý Alexandr Sizov měl v minutách katastrofy neuvěřitelné štěstí. Neseděl v pilotní kabině, ale společně s cestujícími. Nehledě na předpisy však nebyl připoután a to mu zřejmě zachránilo život.
Z trosek hokejového speciálu, ve kterým našli smrt jeho kolegové a kompletní hokejový tým Lokomotivu Jaroslav, se dostal sám, bez cizí pomoci. Podle policistů, kteří jako první přijeli na místo havárie, se Sizov s těžkými zlomeninami a s popáleninami na 15 procentech těla snažil vytáhnout z ohně tělo pilota.
První dny visel Sizovův život doslova na vlásku. Z jaroslavské nemocnice byl převezen na jednotku intenzivní péče moskevské Sklifosovské kliniky, kde lékaři bezmála měsíc bojovali o jeho život. Propuštěn do domácí péče byl až koncem října loňského roku. Ještě předtím prodělal několik plastických operací.
Jedinou náplastí na přežitou katastrofu mu bylo 500 tisíc rublů bolestného, které dostal od Moskevské oblasti.
Poslední informace o odškodném
Informace o penězích jsou také poslední zmínkou o Alexandru Sizovovi v médiích. Není ani jisté, jestli se zúčastní pátečních vzpomínkových akcí, které jsou na první výročí tragické nehody v Jaroslavli naplánovány.
„Sizov mi říkal, že se cítí normálně. Ale s novináři odmítá mluvit,“ prozradila reportérovi Insideru ruská novinářka Anastasija Gnědinskaja z deníku Moskevskij komsomolec. Jedna z mála, které se s ním podařilo zkontaktovat.
S leteckým mechanikem hovořila před několika dny jenom po telefonu. Sizov ji prý sdělil, že o publicitu nestojí, neboť se během jeho léčení k němu a jeho rodině média chovala dost nevybíravě.
„Novináři se k nim špatně chovali. Na jeho manželku a syna vyčkávali před nemocnicí. Proto se s nikým nechce bavit,“ krčí rameny Gnědinskaja.
Profesi měnit nechtěl
Není tak ani jasné, jestli se Alexandr Sizov vrátil ke své práci, kterou měl tak rád.
„Profesi měnit nebudu, protože jsem ji mnohé věnoval. Možná jen nebudu létat,“ tvrdil v rozhovoru pro První kanál v minulém roce.
Ruská federální agentura civilního letectví Rosaviacija však firmě Jak-Servis, u které byl Sizov zaměstnán a jíž patřil havarovaný Jak-42, mezitím sebrala licenci. Udělala to přesto, že vyšetřovací komise uzavřela své pátrání konstatováním, že letoun byl v pořádku. Chybu udělala posádka.
