Sekáč poznával NHL: Když se to mlátí, nesmíte padat na zadek

Adam Sušovský Adam Sušovský
17. 6. 2015 6:28
Rozhovor s českým hokejistou Jiřím Sekáčem, který má za sebou premiérovou sezonu v NHL.
Jiří Sekáč
Jiří Sekáč | Foto: Reuters

Praha - Má za sebou první sezonu v NHL a spoustu nových zkušeností. Hokejista Jiří Sekáč hned jako nováček zažil, jaké to je, být vyměněn, když o něj Montreal ztratil zájem a poslal jej do Anaheimu. Taky musel občas skousnout, že zápas svého týmu bude sledovat jen z tribuny, protože na soupisku se nevejde. 

"Zjistil jsem v NHL, že až takový hokejista nejsem. Ti kluci tam jsou na úplně jiné úrovni než třeba v KHL či na mistrovství světa," říká třiadvacetiletý hokejista v rozhovoru s českými novináři s velkým nadhledem.

V silném Anaheimu, který bude opět patřit mezi favority na Stanley Cup, má smlouvu i na příští sezonu a do té si dává mnohem vyšší cíle: "Chci začít hrát stabilně, vybudovat si pozici v týmu a vyjádřit to i bodově," říká.

Letos Sekáč v NHL startoval v 69 zápasech a připsal si 23 kanadských bodů. V příští sezoně by to mohlo být mnohem lepší, i proto, že Anaheim plánuje Sekáče postavit do první formace ke svým hvězdám Corey Perrymu a Ryanu Getzlafovi.

"Už jsem s nimi hrál čtyři zápasy, ale ti kluci spolu hrají deset let a hledají jen sebe. To není otázka pár zápasů, aby si na to člověk zvykl," říká Sekáč. 

Nesmíte ze sebe dělat boxovací pytel

Teď s nimi budete hned od začátku na přípravném kempu, už vám trenéři řekli, že vás budou vedle svých hvězd týmu zkoušet?
Oni na tohle asi moc v Americe nehrajou, ale bylo mi i v klubu od trenérů řečeno, že je lepší, že s týmem budu už od začátku. A já taky doufám, že to bude příští rok z mé strany lepší.

Jak jste s první sezonou spokojený?
Než jsem šel do Montrealu, tak nikdo asi nečekal, že bych hned naskočil do prvního týmu a odehrál tam celou sezonu. Já jsem spokojený, ale příští sezonu bych si představoval rozhodně lepší.

V čem?
Chci začít hrát stabilně a vybudovat si pozici v týmu. A to samozřejmě vyjádřit i bodově.

Co vám jako hokejistovi, který hrál předtím v silném Lvu Praha i finále KHL, přechod do NHL ukázal?
Zjistil jsem, že až takový hokejista asi nejsem. Ti kluci tam jsou vážně na ještě úplně jiné úrovni, než byla třeba KHL nebo mistrovství světa. NHL je ta nejlepší liga na světě, a proto v ní není snadné se prosadit.

V zápasech Montrealu s Bostonem se to taky pořádně mlátilo, rivalita je velká. Vy jste se po ledě naháněl třeba s Milanem Lucicem. Získal jste si už v lize nějaký respekt?
No... To on naháněl spíš mě (směje se). Když se to tam ale takhle mlátí, člověk si z toho nesmí s prominutím sednout na zadek. Musí se sám ohánět, aby si tam z něj nedělali boxovací pytel.

To jste se za ten rok v NHL taky naučil, nebo jste zjistil, že tuhle vlastnost v sobě máte?
Já myslím, že to v sobě nemá nikdo, dokud tam nepřijde. Je to něco, co se tam člověk musí naučit.

Jak dlouho trvá, než si člověk na tvrdou hru v NHL dokáže zvyknout?
To záleží. Někteří kluci chodí do NHL ze zámořských juniorek a z farmy, takže jsou na takový styl hokeje trošičku zvyklí. Pro kluky, jako jsem já, kteří tam jdou z Evropy, je to ale ze začátku docela šok. Každý může být asi jiný, někdo si na to zvykne za dva týdny, někdo za půl roku.

A co vy?
Já se snažím tyhle věci moc nevnímat, ale když se člověk dívá na celou sezonu zpátky, tak ví, že měl s něčím větší nebo menší potíže. Já myslím, že dostat se na nějaký svůj level mi trvá tak rok dva.

Noční život? Nepřeháněl jsem to

Sezonu jste začal v Montrealu, ale ten vás pak vyměnil do Anaheimu. Jak tu výměnu berete?
Pro mě to bylo, dá se říct, vysvobození, protože jsem v Montrealu moc nehrál. To stejné se mi potom stalo i v play off v Anaheimu, ale tak to u nováčků asi bývá, že se hned takhle z voleje nedostanou do play off. Díkybohu jsem se dostal alespoň do posledního kola, kdy nás vyřadilo Chicago, to jsem odehrál celé. Na posledním meetingu mi pak trenéři řekli, že se mnou byli spokojení a líbila se jim moje tréninková morálka.

Jaký to je rozdíl, hrát hokej v kanadském Montrealu a pak odejít takhle do tepla do Kalifornie?
Veliký. Pro Kanaďany je hokej modla celého národa, oni to sledují hrozně moc. Pak přijdete do Anaheimu, kde tedy lidi hokej, a to musím říct, taky hodně sledují, ale ani zdaleka to není tak frenetické jako v Kanadě.

Asi jste poprvé poznal, jaké to je, v Kalifornii chodit v žabkách na zápas, že?
To musíme chodit v oblecích, ale na tréninky jsem takhle chodil. Je to příjemné, když vyjdete ze zimáku a venku je pětadvacet stupňů.

Některé hokejisty to odvádí od pozornosti, vás sluníčko nabíjí?
Já když vylezu ze zimáku, tak se snažím na hokej nemyslet. Nevím, jak ostatním, ale mně to rozhodně nepomáhá.

Když jste z Montrealu odcházel, psalo se o vás, že jste si tam taky moc rád užíval nočního života. Co k tomu můžete říct?
Já vám řeknu to stejné, co jsem řekl jim. Nikdo nesedí doma celý rok a nekouká na televizi, já nejsem jiný. Samozřejmě jsem chodíval ven, ale nikdy to nezasahovalo do rámce tréninku nebo zápasu. Když se šlo týmově, nebo jen pár kluků, tak jsme šli jen tehdy, když bylo druhý den volno. Nemyslím si, že bych to s nočním životem nějak přeháněl.

Asi jste zjistil, že v Montrealu člověk-hokejista jen tak ven nesmí, co?
Všichni to tam sledují, kamkoli přijdete, lidi vás zpozorují a vědí o vás...

Je pro soukromí hráče Kalifornie příjemnější?
Já musím říct, že jsem byl fakt překvapený, že i tam lidi hokej sledují. Zvlášť v play off, když jsme došli tak daleko, tak jsme se i my hokejisté dostali v Anaheimu do podvědomí a lidi nás v restauracích poznávali. Ale není to takové, jaké to bylo v Montrealu.

Jste připravený, že na vás v Anaheimu po té první rozkoukávací sezoně budou přísnější a budou od vás očekávat ještě lepší výkony?
Každý chce od sebe vždycky to nejlepší a já se budu snažit sezonu zlepšovat každým rokem. Já měl většinou druhé sezony lepší než ty první, takže takhle bych si to rád zafixoval v hlavě i teď, s tímhle bych tam chtěl jít.

Práva v KHL na vás má Kazaň a ještě v dubnu se mluvilo o tom, že váš návrat není nereálný. Je to pravda?
Já mám smlouvu v NHL ještě na rok a teď se rozhodně do Ruska vracet nechci, i když se mi třeba sezona nepovedla podle mých představ, rozhodně to v Americe vzdávat nebudu. O Kazani bych začal uvažovat, až by se mi třeba nepovedla ani tahle sezona.

Chicago hraje na 80 procent a pak zabere

V play off vás až ve finále konference vyřadilo v sedmém zápase Chicago, které včera slavilo také zisk Stanley Cupu. Mrzí to?
Ono se říkalo hodně v médiích, že kdo vyhraje Západní konferenci, tak vyhraje celý Stanley Cup. To se potvrdilo a trošku to člověka mrzí, že jsme to mohli být my. Asi se nad tím ale nedá přemýšlet, měli jsme hodně mladý tým. Jestli ho udrží v Anaheimu pospolu, není všem dnů konec a máme velké šance do dalších let.

Jsou ti hráči z Chicaga fakt tak silní, jak se zdají být?
Já bych řekl, že oni hrají furt na osmdesát procent, a když to vážně potřebují, tak zaberou. Jejich lídři mají zkušenosti, je to znát.

Hodně se mluví o obránci Keithovi, který se stal nejužitečnějším hráčem play off, je i on na ledě pro vás, z pohledu útočníka, tak dobrý?
Je, no... Tihle kluci jsou nejlépe placení a oni by jim asi peníze nedali, kdyby nebyli nejlepší. Zrovna tenhleten Keith, na něm je vidět, s jakou vášní ten hokej hraje. Proto je teď jeden z nejlepších beků.

Sérii s vámi rozhodlo i to, že trenéři Chicaga dali zpátky dohromady své největší hvězdy Toewse s Kanem. Když jste se na ně chystali, bylo to velké téma?
Hodně jsme to rozebírali, měli na ně i jednu speciální lajnu. Jak bylo vidět, tak si člověk může říkat, co chce, rozebírat videa, ale ti kluci jsou prostě nevyzpytatelní a dají se strašně těžce bránit.

Chicago zároveň působí takovým dojmem, že se skvěle drží herního plánu, že jejich tým nic nerozhodí, že se nenechá zviklat. Souhlasíte?
Vyhráli to už třikrát za šest let, to je zkušenost. Oni se nenechají zviklat, ti lídři co mají v týmu, je podrží a celý tým to prostě zvedne natolik, že jsou schopni se dostat i z větších problémů, nebo kolapsů, které měli třeba v minulém zápase.

Cítí z nich všechny týmy v NHL respekt?
Samozřejmě. Respekt tam je, ale v NHL vám hlavně do hlavy vtloukají, že těm hráčům moc respektu dávat nesmíte, protože je to pak ještě horší.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Brémy podlehly Frankfurtu 0:3, Pavlenka inkasoval po 342 minutách

Fotbalisté Brém v dohrávce 24. kola německé ligy podlehli Frankfurtu 0:3 a zůstali na předposledním místě tabulky. Brankář Jiří Pavlenka byl v bundeslize překonán po 342 minutách, celý zápas za domácí Werder odehrál i krajní obránce Theodor Gebre Selassie.

Brémy prohrály poprvé po třech ligových zápasech a ztrácí dva body na šestnáctý Düsseldorf, který drží barážovou pozici. Eintracht zvítězil podruhé za sebou a poskočil na 11. příčku.

Domácí si v úvodním poločase vytvořili víc nebezpečných šancí než soupeř, ale brankář Trapp zneškodnil dalekonosnou ránu Klaasena nebo Selkeho pokus z úhlu.

Druhé dějství jasně patřilo Frankfurtu. V 61. minutě si na Kostičův centr naskočil Silva a přesnou hlavičkou překonal Pavlenku. Reprezentační gólman podruhé inkasoval v 81. minutě z rohu od nepokrytého Ilsankera a hostující náhradník ještě v poslední minutě uzavřel skóre hlavou.

Hráči Werderu potvrdili pozici nejhoršího domácího týmu německé ligy, v aktuální sezoně na Weserstadionu ze 14 utkání získali pouhých šest bodů a vyhráli jen v září nad Augsburgem (3:2).

před 1 hodinou

V případě Maddie McCannové, jež zmizela před třinácti lety, je podezřelý Němec

Němečtí vyšetřovatelé podezřívají z vraždy britské dívky Maddie McCannové, která zmizela před 13 lety při rodinné dovolené v Portugalsku, 43letého muže z Německa. Vyšetřování otevřelo státní zastupitelství v Braunschweigu, informoval dnes Spolkový kriminální úřad. Podezřelý, který byl už v minulosti podle agentury DPA vícekrát trestán kvůli sexuálním deliktům i na dětech, si v současnosti odpykává víceletý trest ve vězení.

Tehdy tříletá Madeleine McCannová zmizela v květnu 2007 z apartmánu v turistickém komplexu v Praia da Luz u jihoportugalského města Lagos v regionu Algarve. Její rodiče byli tehdy na večeři v blízké restauraci. O osud dívenky se zajímala média na celém světě. 

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Anderson, Ozon, McQueen. Festival v Cannes zveřejnil výběr filmů pro letošní ročník

Nové filmy amerického režiséra Wese Andersona, francouzského Françoise Ozona či britského Steva McQueena jsou součástí oficiálního výběru 56 snímků pro letošní ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Filmový svátek se letos v květnu nekonal kvůli koronavirové pandemii, pro snímky je ale zařazení na jeho program prestižním oceněním, uvedla agentura AFP. Žádný český film se do výběru neprobojoval.

Na seznamu oficiálního výběru se nachází Andersonův film The French Dispatch (Francouzská spojka), Ozonův Eté 85 (Léto 85), britský filmař Steve McQueen má ve výběru snímky hned dva - Lovers Rock (Skála milenců) a Mangrove (Mangrovník).

Žádný český film v letošním oficiálním výběru festivalu nefiguruje. Ze zemí střední a východní Evropy zde mají své zástupce pouze Litva (film Soumrak režiséra Šarunase Bartase) a Bulharsko (snímek Únor od režiséra Kamena Kaleva).

Zdroj: ČTK
Další zprávy