Minsk (od našeho zpravodaje) - Byl to divný zápas, ze kterého místy bolely oči. Češi se tlačili dopředu, ale úplně marně. Finové jim v semifinále mistrovství světa nedovolili vůbec nic. V každé třetině dali jeden gól a podpoření bezchybným výkonem gólmana Pekka Rinneho postoupili hladce do finále.

Kapitán českého týmu Tomáš Rolinek měl po utkání hodně rozporuplné pocity.

"Řekli jsme si, že hrajeme o finále a dáme tomu sto procent. Myslím si ale, že tomu tak v zápase nebylo," řekl unavený Rolinek.

Co se dá vůbec k takovému zápasu ještě říct?
Asi od první minuty bylo vidět, že soupeř byl lepší. Nevím, jestli nám došly síly nebo nám něco chybělo. My jsme vůbec nebyli zarputilí a vůbec jsme se nervali o puk.

Ona už první třetina byla z české strany hodně pasivní, že?
Nevím, ze mě asi budou deset minut po zápase mluvit emoce. Vidím to tak, že nás dneska přehráli. Když jsme třeba chtěli jít víc do brány, tak stejně brankář chytal dobře, ale pár kotoučů mu vypadlo a my jsme je stejně nebyli schopní dorazit. Taková větší zarputilost z naší strany chyběla, bylo to prostě špatné. Celkový přístup byl takový divný.

Finové byli aktivnější, lépe bruslili, sbírali všechny kotouče. Neprojevila se třeba větší únava?
Únava je, ale nevím, jestli to je o únavě. Bylo to prostě divné. My jsme tady neodehráli žádný zápas podle představ, pořád je to takové, že taháme za kratší konec. Teda kromě toho čtvrtfinále s Američany.

Nejste už z toho malinko psychicky vyšťavení, jak to pořád nejde?
To není vůbec o psychice. Vím, že to z tribuny nebo od televize vypadá jinak, že nechceme. My jsme chtěli, ale pořád nám něco chybělo. Nevím, že si říkáme, když to neurveme dneska, tak to urveme zítra a budeme mít placku. Ale to je blbost, snažili jsme si každý říct, dneska prostě hrajeme o to finále, tak pojďme tomu dát sto procent, ale já si myslím, že to tak nebylo.

Ve třetí třetině jste ještě mohl vykřesat naději v jedné z mála šancí, které si Češi v zápase vytvořili. Co vám chybělo při přečíslení dvou na jednoho, do kterého jste se dostal ve vlastním oslabení se Zaťovičem?
Lepší ruce, to je úplně jednoduché. Šteloval jsem si to tam na střelu a tušil jsem, že mi to Martin Zaťovič dá. Ale nevím, asi lepší ruce.

Takže to byl celý, jak se říká, zápas blbec?
To jo. Od začátku to bylo špatné. První třetina byla špatná, ale člověk pořád věří, že se něco zlomí a povede se nějaká akce, víc do toho půjdeme a nějaký impulz tam bude, ale za celých těch šedesát minut jsme žádný impulz, aby se to najedou zlomilo a kotouče se odrážely k nám, nebyl. Celých šedesát minut jsme jeli stejně špatně..    

Jak se teď myšlenkami přeorientujete na zítřejší zápas o bronz?
Zbývá poslední zápas na mistrovství a my se musíme vydat ze všech sil, protože někdo je tady naposled. Někdo je tady sice poprvé, ale další roky tady nemusí být, takže pro každého je motivace, aby se ta medaile přivezla. Musíme si říct, abychom hráli úplně jinak, nebo já nevím, ze mě mluví emoce...