Praha - Zhubni pět kilo a budeš mnohem lepší hokejista, říkali mu v klubu. Jakub Voráček, milovník tradiční české kuchyně a knedlíků, tomu moc nevěřil, ale šel přes léto do sebe a radu trenérů poslechl. Vyplatilo se. Český útočník se rázem stal jednou z největších útočných hvězd NHL. 

Kapitán hokejové reprezentace má za sebou v NHL životní sezonu, ve které ziskem 81 kanadských bodů až do posledních zápasů bojoval o Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče soutěže. Přesto se mu v hlavě i teď honí smíšené pocity.

"Když se to tak vezme, s Philadelphií jsme se ani tak nedostali do play off a s českým týmem na mistrovství světa skončili čtvrtí, což je ta nejhorší možná příčka, jakou si hokejista před domácím šampionátem dokáže představit," říká Voráček v rozhovoru pro Aktuálně.cz s tím, že v příští sezoně chce být zase mezi nejlepšími, ale k tomu si musí zahrát i o Stanley Cup.

A jak v redakci Aktuálně.cz ukázal, umí zůstat nad věcí. Když si z něj Jaromír Jágr na Facebooku udělal legraci, že jako kapitán reprezentace nestál za nic, když nedokázal uhádat situaci při sporně neuznaném gólu v semifinále proti Kanadě, protože se nechoval jako Ondřej Vetchý ve známém seriálu Okresní přebor, Voráček se jen smál.  

"Za to bych dostal tak pět let distanc. Nezahrál bych si ani na další olympiádě. Tak doufejme, že se Džegr domluví s Vetchým a kapitána nám dělat půjde," říká Voráček na úvod rozhovoru pro Aktuálně.cz i v přiloženém videu, když sleduje, jak Vetchý bez pardonu nadává rozhodčímu.

Aféra Růžička jde mimo české hráče

Aktuálně.cz: Když si na ten okamžik v semifinále s Kanadou vzpomenete teď už vážně a měsíc po šampionátu také bez emocí, co na neuznaný gól říkáte?
Jakub Voráček: Já si myslím, že ten gól platit měl. Rozhodčí musí mít v takovém vyhecovaném zápase pro hru větší cit, žádný kontakt s gólmanem tam nebyl. Ale teď už je to jedno, Kanada byla kvalitní a je pozdě se o tom bavit. Já už jsem na to zapomněl.

Vy sám jste řekl, že zahrát si v Praze byl jeden z vrcholů kariéry. Už vás přebolelo zklamání, že jste s českým týmem nedosáhli na zlato?
Zklamání ve mně bude ještě chvíli, když si vzpomenu, že jsme byli kousíček od medaile... Bohužel jsme v posledních dvou zápasech nedali gól a skončili čtvrtí. To je pro hokejistu na domácím mistrovství světa to nejhorší možné umístění, jaké si dokáže představit. Zklamání ve mně je, ale musíme se z toho poučit a jít dál.

Měli jsme vůbec na víc?
Já si myslím, že určitě. Dávali jsme hodně gólů a náš hokej byl podle mého na koukání dobrý. Ve čtvrtfinále jsme porazili Finy, pak jsme bohužel narazili na Kanadu. S kýmkoliv jsem se o hokeji bavil, každý říkal, že Kanada neměla konkurenci. A to bylo vidět i na výsledcích. Dostat jednoho góla v play off, to hovoří za všechno. V zápase o bronz s Amerikou už na nás padla únava, nemohli jsme dát gól. Škoda.

Těsně před turnajem vypukla aféra okolo Vladimíra Růžičky, která se v posledních dnech stále rozrůstá. Jak ji sledujete?
Nejde o tom neslyšet. Už se mě na to ptali před mistrovstvím světa, ale já do té kauzy nevidím. Nevím, jak to bylo, co se dělo a jak to probíhalo. Moje věc to navíc není. Já si myslím, že se to vyřeší a dopadne to, jak nejlépe může.

Zasáhla aféra i český tým na mistrovství světa?
Vůbec. Nebyla o tom v kabině žádná konverzace. My jsme věděli, co je náš cíl, a tohle šlo úplně mimo nás.

Od ledna si na Voráčka v NHL dávali pozor

Vy sám jste v NHL prožil nejlepší sezonu v kariéře a dařilo se vám i na mistrovství světa. Alespoň po osobní stránce musíte být se sezonou spokojený, že?
Z osobního hlediska to byla dobrá sezona.  Ale když si to tak vezmu, tak s Philadelphií jsme se nedostali do play off a na mistrovství jsme skončili čtvrtí. Rezervy tam jsou a jsou velké. Chtěl bych, aby další sezona byla stejná, ale spolu s tím se dostavil i nějaký úspěch.

Jaké má z toho člověk pocity, když se mu daří, patří mezi nejlepší hráče NHL, ale jeho tým se nedostane ani do play off?
Je to takové nemastné neslané. Já jsem vždycky říkal, že bych byl radši, kdyby bodů bylo méně a sezona po týmové stránce dopadla líp. Ve Philadelphii máme ale pořád hodně mladý tým, já doufám, že bychom příští rok nebo za dva v play off mohli dojít daleko. A že jednou přijde příležitost, kdy si sáhnu i na Stanley Cup.

Jak vám ta sezona změnila třeba i hokejový život? Už si vás soupeři všímají víc?
Určitě. Bylo to znát hlavně ty první tři měsíce sezony, kdy jsem měl trošku více prostoru. Někdy od ledna to bylo stále těžší a těžší, obrana se zužovala a bylo to znát. Když si představím ostatní hráče, že pod takovým tlakem hrají celou kariéru, tak klobouk dolů. Já se teď musím dobře připravit a chtěl bych, aby ta příští sezona byla ještě lepší.

Po prvních 30 zápasech jste měl našlápnuto na nějakých 135 bodů v základní části, nakonec jste jich posbíral 81. Nikdo z celé NHL se letos nedostal dokonce ani nad 90 bodů a třeba i Sydney Crosby či Alexander Ovečkin už říkali, že je to v současné NHL prostě o hodně těžší, než tomu bylo dřív. Souhlasíte?
Když se nad tím zamyslím, tak to tak poslední dva roky fakt je. Obranná práce týmů je rok od roku lepší, zlepšují se třetí a čtvrté formace, daleko líp bruslí. Brankáři jsou taky rok od roku lepší. V útočném pásmu je pořád méně prostoru pro útočníky něco tvořit, za posledních deset let se na druhou stranu hraje v NHL ten nejatraktivnější hokej. Alespoň tak to říkají všichni, kdo soutěž sledují. A to je pro hokej jako takový výborná zpráva.

Byla tahle sezona průlomová ve vaší kariéře, protože jste se díky ní možná dostal opravdu mezi ty největší hvězdy soutěže?
Stoprocentně to pomůže, ale podle mého názoru rezervy pořád mám. Je mi pětadvacet let a mám hodně prostoru se zlepšovat. Taky doufám, že se zlepšovat budu a svého stropu jsem ještě nedosáhl. Po hokejové stránce se potřebuju zlepšit ve všem. Kompletní hráč přijde kolem 29 - 30 let. Musím se zlepšit v obraně i v útoku, můžu být rychlejší, silnější, na ledě chytřejší. To všechno přijde se zkušenostmi.

Důležité bylo zhubnout. To v Česku nejde

Během sezony jste pořád opakoval, že vás trofej pro nejproduktivnějšího hráče soutěže nezajímá, že chcete, aby se Flyers dostali do play off. Přesto, nemrzí vás, že vám v posledních zápasech trofej unikla?
Samozřejmě by to bylo hezké ji mít. Ale jak jste říkal vy, ta pointa byla úplně jiná. Pointa byla hrát play off a v něm se dostat co nejdál. Bylo by to krásné, mít trofej, ale svět se nezboří. Já doufám, že šanci o ni hrát mít ještě budu a dopadne to lépe.

Před sezonou jste shodil pět kilo. Byl právě úbytek váhy ve vaší výkonnosti klíčový?
Nevím, jestli to bylo klíčové, ale bylo to hodně důležité. Já jsem se cítil rychlejší, cítil jsem se pohodlněji v rozích kluziště i za bránou. Když jsem jel s obráncem jeden na jednoho, cítil jsem mnohem větší šanci ho přebruslit. To mi pomohlo, bylo to hodně znát a plánuju teď to stejné.

Co vás k hubnutí přivedlo?
Mě k tomu donutili trenér a manažer. Řekli mi, že můžu být lepším hráčem, když zhubnu. Já jim to moc nevěřil, ale řekl jsem si, že to zkusím. Teď jsem na sebe ušil bič, protože už se nemůžu najíst tak jako předtím.

Váhu si pořád držíte i teď přes léto?
Trošičku jsem nabral, asi dvě kila. Ale ta půjdou dolů, až začnu trénovat.

Dvě kila nahoru jsou důsledkem návratu do Česka a domácí kuchyně?
Jo, jo. Je to chyba mámy. Už bych ji měl zase trošku zkrotit (směje se).

Je těžké se v Česku s jídelníčkem během prázdnin udržet?
To je jeden z důvodů, proč jsem tady jen měsíc. Udržet se s českou kuchyní, to je fakt náročné.

Jak dlouho tady ještě budete?
Ještě měsíc, pak bych chtěl odletět do Montrealu, kde se připravuju každoročně na sezonu. Teď už jsem tady začal pomalu trénovat, ještě tady objedu nějaké charitativní akce a fotbaly, strávím nějaký čas s kamarády a rodinou. A pak to začne.

Charita v Česku, pak s Gudasem do NHL

Vy sám chystáte vlastní charitativní projekt, že?
V Americe jsem se poslední dva roky soustředil na nějaké charitativní činnosti. Během sezony máme, i když se to nezdá, hodně času. Myslím, že je důležité, abychom komunitě dávali něco nazpátek. Je hodně lidí, kteří potřebují pomoc, a já se do nějakých věcí už v Americe zapojil. Udělal jsem tam myslím kus práce a svou charitativní činnost bych rád přitáhl i do Česka.

Čeho se to bude týkat?
Zatím je to v jednání. Ta věc se oznámí v září. Teď se na tom pracuje, já se budu v září na pár dní vracet do Česka, abychom to oznámili. Zatím nepředbíhejme.

Dobře, tak pojďme zpět k hokeji. Jak se těšíte na příští sezonu, ve které na vás bude vyvíjen mnohem větší tlak?
Tlak je a tlak bude. Nic se nemění. Jediné, co můžu dělat, je se na to dobře připravit. Musím věřit sám sobě a tomu, že sezona bude ještě lepší.

Jak se těšíte na Radko Gudase, který bude za Flyers od nové sezony hrát?
Těším se moc. Už u nás párkrát byl a bydlel u mě. Dva roky jsem českého parťáka v týmu neměl, co odešel Jágr. Už se těším, až si sedneme, pokecáme česky a budeme řešit české věci.

Radko Gudas asi dobře zapadne i do vaší kabiny, že? Je to mladý kluk, navíc obrovský pohodář.
Stoprocentně. Máme výbornou partu, pořád si ze sebe děláme srandu a to je důležité. Když tam byl, dělali jsme si z něj srandu, ale on to bral výborně. To je důležité.

Má Philadelphie na to, být i s ním v sestavě lepší než letos?
Stoprocentně. Jsme tým, který má na to, hrát líp a v play off udělat kus práce. My jsme loni ze začátku začali hrozně špatně a to nás stálo krk. Podle mého názoru máme tak dobrý tým, že o přední příčky konference hrát můžeme.