Obchod s dětmi v Česku. Za hokejistu dali rodiče 150 tisíc

Adam Sušovský Adam Sušovský
18. 11. 2014 11:00
Máte doma mladého hokejistu a rádi byste, aby se přesunul ze svého dosavadního klubu do jiného? Pak si pro jistotu připravte stovky tisíc korun, na tolik totiž může přestup dítěte přijít.
Nespokojení rodiče otevřeli diskuzi: Mají sportovní kluby právo na odstupné za jejich děti?
Nespokojení rodiče otevřeli diskuzi: Mají sportovní kluby právo na odstupné za jejich děti? | Foto: ČTK

Praha – Máte doma mladého hokejistu a rádi byste, aby se přesunul ze svého dosavadního klubu do jiného? Pak si pro jistotu připravte stovky tisíc korun, na tolik totiž může přestup dítěte přijít vaši rodinnou pokladnu. Dokládají to příběhy hokejových žáků a jejich rodin, které zmapoval deník Aktuálně.cz.

Pětadvacet let od sametové revoluce v Česku neplatí, že by si děti, mladí i dospělí sportovci mohli svobodně přestupovat, a to i v situaci, kdy je k oddílu neváže žádná smlouva.  Majetkem klubu, který o jejich budoucnosti rozhoduje, se stávají automaticky v době vzniku hráčské registrace.

Konkrétně v hokeji to stanovuje přestupní řád Českého svazu ledního hokeje a jeho část o tabulkovém odstupném. Jeho výše se pohybuje od 10 do 300 tisíc korun v závislosti na věku dítěte a jsou to peníze, které je v případě přestupu povinen zaplatit nový klub tomu původnímu jako revanš za náklady spojené s výchovou.

Do dětí neinvestovali. Proč mají dostat peníze?

„Dle mého názoru a selského rozumu přitom nemá ani klub ani svaz na peníze za děti nárok, protože kromě času trenérů do nich nic neinvestovali. Ve většině měst přispívá magistrát různě vysokou částkou na mládež, dále pak platí provoz zimního stadiónu,“ řekla Aktuálně.cz Monika Hartmannová. Maminka dvou dětí z Opavy, která za uvolnění staršího syna do extraligového oddílu musela klubu, jehož vlastníkem je bývalý trenér hokejové reprezentace Alois Hadamczik, zaplatit 150 tisíc korun.

V České republice nejde o hokejové specifikum, neboť tabulkové odstupné uznávají i jiné sportovní svazy včetně fotbalu. Kromě samotných rodičů a hráčů, kteří na ně doplácejí, to nikomu divné nepřijde.

Z toho, jak Monika Hartmannová líčí svůj příběh, vychází jako oběť systému, který je plný nenávisti a pomstychtivosti. Rozhodla se o něm mluvit hlavně proto, aby přispěla ke změně.  

Přestup patnáctiletého syna za 150 tisíc

Starší syn Moniky Hartmannové, tehdy teprve patnáctiletý Ondřej, měl před dvěma lety možnost přestoupit z Opavy do Vítkovic, což byl podle rodičů z hlediska jeho hokejového růstu vzhledem k lepším tréninkovým podmínkám a možnosti hrát extraligu i v juniorech nezpochybnitelný krok vpřed. Překážkou však byla jeho cena: Opava měla podle přestupního řádu nárok na 150 tisíc, jenže Vítkovice, byť by kluka ve svých řadách rády viděly, se na celé transakci finančně podílet odmítly.

„Protože o něj ten klub ani neměl zájem. Kdyby měl ten hráč výkonnost a Vítkovice o něj opravdu stály, tabulkové odstupné by nám zaplatily samy,“ řekl Aktuálně.cz Alois Hadamczik, majitel opavského klubu, který s přestupem Ondřeje nesouhlasil od začátku. Peníze však nakonec zaplatili jeho rodiče a patnáctiletý hokejista tak mohl do Vítkovic odejít i bez jeho souhlasu.

„A v tu chvíli se Opava rozhodla pro pomstu ve velkém stylu,“ popisuje Hartmannová, co se dělo dál. „Přes trenéra třetí třídy nám tehdy vzkázali, ať si mladší syn Matěj sbalí výstroj taky a táhne za tím starším, protože v Opavě hrát hokej nebude. Nám pak zakázali vstup na zimák,“ popisuje další jednání klubu.

„Za staršího kluka od nás dostali 150 tisíc korun, na které podle mě ani nemají právo, a oni pak ještě na truc potrestali bezbranného kluka, který hokej miloval a vůbec tomu nerozuměl. Ve své bezcitnosti dokonce došli tak daleko, že na dotaz trenéra z Krnova, zda povolí Matějovi hostování, když nesmí hrát u nich, odpověděli, že Matěj s hokejem prostě skončil.“

Hadamczik: Nebyl důvod odcházet

Hadamczik deníku Aktuálně.cz řekl, že si případ mladšího z Hartmannů nevybavuje, ale že starší neměl jediný důvod odcházet, protože v jeho věkové kategorii Opava tehdy extraligu hrála stejně jako Vítkovice.

Malý Matěj tehdy s hokejem skončil na rok. Protože mu Opava údajně zakázala hokej hrát tam a nechtěla ho pustit ani do jiného klubu, požádali rodiče svaz o zrušení jeho registrace, kterou si mohli v jiném klubu založit až po roce. Matěj dnes hraje hokej za Krnov, ale ztracený rok, během kterého nemohl nikde trénovat a hrát zápasy, mu už nikdo nevrátí.

Monika Hartmannová není ve svém rozhořčení sama. Rodičů, kteří nejsou se současným stavem spokojeni, a tabulkové odstupné podle nich omezuje lidská práva, není málo.  

Šéf hokejového svazu: Problémem jsou rodiče

Jenže i druhá strana má své argumenty. Šéf hokejového svazu Tomáš Král tvrdí, že hokej jako takový je zdravý.

„Největší problém mládežnického hokeje nejsou tabulky, ale vztahy a rodiče. Někteří jsou nevraživí vůči všemu a zahledění jen na své dítě. Jsou takoví, kteří budou plivat na všechny a jsou schopni u šestiletých dětí chodit na trénink se stopkami a měřit jejich časy. Ve Švédsku a Finsku hrají hokej dvanáctiletí kluci pro zábavu, protože si tam prostě jen chtějí zahrát. Dril tam začíná až v době, kdy u nás už jsou hokejem děti unavené a strhané,“ říká Král (více čtěte zde).

Šéf svazu odmítá, že by zrušení tabulkového odstupného bylo pro český hokej řešením situace.

„U nás je takový zvyk, že když rodiče vidí dítě jinak než jeho trenéři a dítě třeba nehraje tolik, tak říkají: My půjdeme jinam. Já zažil v klubu i dva tři takové za rok, kteří obešli během sezony tři týmy a nakonec se vrátili zpátky, protože i jinde zjistili, že ten kluk asi fakt patří do třetí formace. V momentě, kdy bychom pohyb dětí uvolnili a nijak neregulovali, nastal by neuvěřitelný kolotoč, který by byl na škodu jak klubů, tak nakonec dětí samotných,“ uvedl pro Aktuálně.cz Král.

Rodiče vs. Hadamczik

Příběh Ondřeje Hartmanna se odehrál v Opavě v roce 2012 a v zákulisí českého sportu podle rodičů mladých hokejistů není nijak výjimečný. Jen s Hadamczikovým klubem se takto rozloučilo rodičů a dětí více.

„My jsme s ním bojovali dva roky,“ popsala pro Aktuálně.cz Martina Nardelli, která z Opavy vykoupila svého syna letos v létě, aby mohl jít hrát do Poruby. Ta na rozdíl od Opavy hraje extraligu i ve starším dorostu. „Dětí, které odešly z Opavy jinam, a odstupné za ně platili rodiče, bylo jen v našem ročníku několik.“

„Ten kluk neměl výkonnost. My jsme ho do Poruby pustili asi na půl roku zadarmo na hostování, kdyby se tam chytil a byl by pro ně dobrý, zaplatili by za ně tabulky sami. Náš sport směřuje tam, že rodiče chtějí víc, než na co mají jejich děti. Přitom za hokejisty, kteří tu výkonnost mají, kluby peníze zaplatí. Uvedu příklad: Obránce Štencel, který dnes hraje za Vítkovice extraligu a nastupuje i v juniorských reprezentacích, šel od nás do Vítkovic za 200 tisíc a Vítkovice tyhle tabulky zaplatily samy,“ říká Hadamczik.

„I my jsme si hráče do mladšího dorostu kupovali. Frydrych k nám přišel z Pardubic, Kvasnica z Vítkovic, jsou to naši nejlepší hráči a platili jsme za ně tabulku 150 tisíc korun,“ brání se Hadamczik s tím, že když rodiče přijdou do jiného klubu nabídnout svého syna, neodmítne je nikdo, protože v zájmu každého klubu je, aby hokej u něj hrálo dětí co nejvíce. „Ale proč by pak měli platit za někoho, v kom nevidí pro svůj klub budoucnost?“

Návrh: Odstupné jen napoprvé

Podle šéfa hokejového svazu Tomáše Krále je tabulkové odstupné téma k delší diskuzi. „Chyba není v nastaveném systému, ale v přístupu a jednání samotných lidí. Pro mě jako rodiče by byl vzkaz klubu, který by mi řekl, ať syn klidně přijde, ale odstupné za něj nezaplatí, první důkaz toho, že mě tam vlastně vůbec nepotřebují a vůbec bych se dál s tím klubem nebavil,“ říká Král.

Hadamczik přichází rovnou s návrhem na změnu. „Nemyslete si, já principiálně s tabulkami také nesouhlasím. Odstupné by se mělo platit jen jednou v případě hráčova prvního přestupu a pak by měl být hráč volný, protože mu to často hlavně v dospělosti komplikuje kariéru,“ vysvětluje bývalý reprezentační trenér.

„Ale jestli se zruší tabulky, ať rodiče počítají s tím, že členské příspěvky nebudou 800 korun měsíčně, jako máme v Opavě teď, ale že budou platit dva až tři tisíce, aby klub mládežnický hokej utáhl. Pak ať si mění kluby, jak se jim zachce, jenže v tu chvíli už hokej nebude dostupný všem a bude jen pro bohaté,“ přemýšlí Hadamczik.

V jiných vyspělých hokejových zemích tabulkový systém podle šéfa svazu Krále nefunguje a děti tam mohou z klubu do klubu přecházet libovolně jen proto, že všechny náklady na sport dětí nesou rodiče.

Rodiče: Platíme dětem kompletní výstroj

Manžel paní Nardelli však přidává svá čísla: „Když jsem si to počítal, tak to, že hraje můj syn hokej, mě stálo už 600 tisíc korun. Jako rodiče jsme jej vozili na kempy, platili mu tréninky navíc a deset let jsme v Opavě nenafasovali jedinou výstroj, hokejku, nic. Vybavení jsme dostali až v mladším dorostu, kde kluk hrál jeden rok, a já jim musel zaplatit 150 tisíc plus DPH jako výchovné? Za co?,“ zlobí se.

S tím souhlasí i paní Hartmannová. „Jako rodič malého hokejisty hradíte celou výzbroj. Dnes prý sice svaz posílá nějaké základní sety do klubů, kde se půjčují, ale za nás toto nebylo. Dále navíc hradíte členské příspěvky. My v Opavě platili od 400 do 800 korun měsíčně a potom jako rodiče zařizujete, aby děti jezdily na kvalitní turnaje v rámci republiky nebo i do ciziny, tyto turnaje také plně hradíte od startovného, stravy, dopravy až po ubytování,“ říká.

„Divím se, že dosud nikdo nenajal dobrého právníka a tenhle systém obchodování s dětmi ještě nikdo neshodil. Samotné kluby vlastně na jednu stranu chápu. Chovají se jako podnikatelé a dělají to, co jim dovolují regule svazu, ale ten dostává na mládež peníze od státu a ten tohle všechno posvětil,“ říká Nardelli.

Naštvaný otec: Rodiče jsou dojné krávy

Petr Krejčiřík, otec šestnáctiletého reprezentanta Vojtěcha Krejčiříka, žene odstupné za malé hokejisty dokonce před soud, když zažaloval hokejový klub v Olomouci. Za odchod syna z Olomouce do Zlína musel klubu zaplatit 605 tisíc korun, protože ho klub údajně ještě předtím pod nátlakem donutil podepsat hráčskou smlouvou, když bylo Vojtovi teprve třináct let.

"Nějací pánové na svazu ledního hokeje si odsouhlasili jakési tabulky za odchod hráče. Za mladšího dorostence chtějí 150 tisíc, za staršího 300 a za juniora půl milionu. Platit to mám já jako rodič, který s děckem chodí na zimák od jeho začátku, kdy ve čtyřech letech vlezl poprvé na led, a ten klub mi za celou tu dobu nezaplatil ani tkaničky. Tabulková cena 150 tisíc je z mého pohledu totální krádež na lidi, kteří třeba chtějí dát dítě do jiného klubu, aby šlo hokejově nahoru, protože ten jejich původní zaspal dvacet let," řekl Krejčiřík Aktuálně.cz.

Okresní soud v Olomouci bude případ projednávat ve středu 19. listopadu, deník Aktuálně.cz bude proces sledovat.

Facebooková stránka autora článku - Adam Sušovský - Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Milwaukee titul v NBA neobhájí, padlo s Bostonem. Dončič s Dallasem vyřadil vítěze základní části Phoenix

Basketbalisté Milwaukee titul v NBA neobhájí. Ve čtvrtfinále play off nestačili na Boston, který vyhráli rozhodující sedmý zápas jednoznačně 109:81. O první finálovou účast po 12 letech si Celtics zahrají s Miami. O ještě větší překvapení se postaral Dallas, který v sedmém utkání zvítězil na palubovce favorizovaného Phoenixu 123:90 a prošel do semifinále na úkor nejlepšího týmu základní části. Luka Dončič k tomu přispěl 35 body.

Dallas přitom prohrával 2:3 na zápasy, ale dokázal sérii otočit jednoznačnými výhrami. Nejprve doma zvítězil 113:86 a v neděli triumfoval i ve Phoenixu, kde prohrál předchozích sedm zápasů od listopadu 2019.

Tentokrát v utkání ani jednou neprohrával. Po první čtvrtině vedl o 10 bodů, v poločase už o 30 bodů, a když druhou půli začal šňůrou 17:0, nebylo o vítězi pochyb. Phoenix debakl alespoň trochu zmírnil v poslední čtvrtině, kdy dal 40 ze svých 90 bodů.

Suns selhaly všechny opory a nikdo nedal více než 12 bodů včetně Devina Bookera a Chrise Paula. Dallas se mohl opřít o autora 30 bodů Spencera Dinwiddieho a zejména o Dončiče. Slovinský basketbalista 35 body a 10 doskoky opět ukázal, že Phoenix udělal chybu, když v první volbě draftu 2018 dal přednost Deandremu Aytonovi, který v neděli zaznamenal jen pět bodů. Dončič má aktuálně nejlepší statistiky v historii play off. Za poločas dal 27 bodů, stejně jako celý tým Phoenixu dohromady.

Dallas si zahraje semifinále poprvé od roku 2011. Jeho soupeřem budou Golden State Warriors. "Omlouvám se, ale nemohu se přestat smát. Mám opravdu velkou radost. Ale zasloužili jsme si to," řekl Dončič. "Je to šokující výsledek, že?" uvedl Dinwiddie.

Stali se prvními spoluhráči za posledních 20 let, kteří v rozhodujícím zápase dali přes 30 bodů. Naposledy se to povedlo Shaquillu O'Nealovi a Kobemu Bryantovi v roce 2002.

Phoenix je teprve druhým týmem v historii soutěže, který vyhrál alespoň 64 zápasů základní části a pak nepostoupil ani do semifinále play off. Tím jediným dosud byl právě Dallas v roce 2007. Suns musejí dál čekat na první titul v historii klubu sahající do roku 1968.

Nečekaného hrdinu našel Boston v Grantu Williamsovi, který si v sedmém zápase s Milwaukee vylepšil osobní rekord na 27 bodů a měl lví podíl na postupu. Zatímco Bucks se soustředili v obraně zejména na Jaysona Tatuma s Jaylenem Brownem, Williams zůstával na trojce nehlídaný, a tak vystřelil 18 trojkových pokusů, z nichž sedm proměnil. K tomu přidal i dobrou obranu Janise Adetokunba. Řecká hvězda sice nasbírala 25 bodů, 20 doskoků a devět asistencí, ale obhájcům titulu to nepomohlo.

Boston trefil 22 trojek, což je nový rekord sedmých zápasů play off. "Takový je basketbal. Jim to padalo, nám tam bohužel nepadlo to, co obvykle. Vítěz může být jen jeden a tentokrát to nejsme my. Musíme s tím dokázat žít," řekl Adetokunbo. "Když jsme prohráli pátý zápas doma, tak to hodně bolelo. Ale zároveň jsme věděli, že je v našich silách sérii otočit. Semkli jsme se a hráli jsme přesně tak, jak jsme chtěli. A teď nás čeká Miami," řekl Tatum, který k výhře pomohl 23 body.

2. kolo play off NBA:

Východní konference - 7. zápas: Boston - Milwaukee 109:81, konečný stav série 4:3.

Západní konference - 7. zápas: Phoenix - Dallas 90:123, konečný stav série 3:4.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Konzervativci v Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhráli, sociální demokraté skončili druzí

Nedělní volby v západoněmeckém Severním Porýní-Vestfálsku jasně vyhrála konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) tamního premiéra Hendrika Wüsta, která po sečtení všech hlasů získala 35,7 procenta. Na druhém místě skončila sociální demokracie vedená Thomasem Kutschatym, pro kterou výsledek z nejlidnatější německé spolkové země znamená prohru i oslabení sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Triumf naopak slaví s 18,2 procenta Zelení, kteří se stali klíčovou silou pro vznik vládních koalic.

"Vyhrály dvě strany, a to Zelení a CDU, tedy moje strana," řekl Wüst. Obě strany mají dostatek hlasů k sestavení zemské vlády. Wüst naopak nemůže pokračovat v koalici s liberálními svobodnými demokraty (FDP), kteří získali 5,9 procenta, což je propad oproti volbám před pěti lety o 6,7 procenta.

SPD získala 26,7 procenta hlasů, v roce 2017 to přitom bylo 31,2 procenta. Kutschaty již v neděli uznal vítězství CDU, zároveň ale řekl, že je připraven na koaliční vyjednávání. Lídr SPD je ale ve složité pozici, neboť by potřeboval dva koaliční partnery. Případné spojenectví se Zelenými by k většině v zemském sněmu nestačilo. Možný je vznik i velké koalice, v ní by ale SPD byla slabším partnerem.

Do regionálního parlamentu se ještě dostala protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), která si oproti roku 2017 pohoršila o dva procentní body na 5,4 procenta. Její vstup do vládní koalice je prakticky vyloučen, Wüst již avizoval, že s AfD, kterou konzervativci považují za krajně pravicovou, jednat vůbec nebude. Stejně se k AfD staví i liberálové, Zelení a sociální demokraté.

Zdroj: ČTK
Další zprávy