Na tak vysoké úrovni přitom pravidelně chytá vůbec poprvé. Předtím poznal akorát juniorský hokej a farmu Třince ve Frýdku-Místku. Jedinou výjimkou byly dva zápasy za extraligové Oceláře.
Navíc minulou sezonu Malík protrpěl. Kvůli proticovidovým restrikcím odchytal za Frýdek pouhá čtyři klání a pak byl českou jedničkou na (dalším) neúspěšném mistrovství světa dvacítek.
Následně měl v plánu odejít do jedné z kanadských juniorek, ale ta kvůli probíhající pandemii vůbec nezačala. Malík tak neměl kde chytat. Zpátky do Třince z osobních důvodů nechtěl a jiné kluby už měly plno.
Na jaře se však ozvala finská Kouvola. Nejdřív Malíka zajímalo, co by ho na severu Evropy vlastně čekalo, a tak zavolal kamarádovi Lukáši Dostálovi, který se v předminulém ročníku stal nejlepším brankářem finské ligy. Malíkovi vyprávěl, jak moc ho tamní angažmá posunulo.
"Potom už jsem ani nepřemýšlel, jestli nabídku přijmu. Řekl jsem ano," vylíčil Malík finskému deníku Ilta-Sanomat.
Zatím se zdá, že udělal dobře. Za Kouvolu letos odchytal 16 zápasů a zastavil 92,7 procent puků, víc než kterýkoliv jiný ligový brankář s podobnou vytížeností. Jasnou jedničkou Malík není, o práci se dělí se zkušenějším Oskarim Setänenem, ale i tak jde o mimořádný úspěch.
Devatenáctiletý čahoun poutá ve Finsku pozornost i svým jménem. Jeho otcem je totiž Marek Malík, bývalý reprezentační obránce, který odehrál stovky zápasů v zámořské NHL a proslavil se tam nájezdovou parádou.
Nick Malík tak díky otci nakoukl jako malý kluk do kabiny newyorských Rangers či Tampy, kde mohl vidět jednu superhvězdu vedle druhé. "Ale tehdy jsem o tom tak nepřemýšlel, Lundqvist nebo Stamkos pro mě byli jen nějací hráči," zavzpomínal brankář. "Později jsem si ale uvědomil, s kým vším to táta hrál, a je to fakt něco."
Slavné jméno však Malíkovi způsobilo i nepříjemnosti. Když byl poprvé nominovaný do mládežnické reprezentace, od některých lidí si vyslechl jízlivé průpovídky.
"Tvrdili, že táta trenéry podplatil, aby mě nominovali. Kdyby nehrál v NHL nebo měl jiné příjmení, nikdo by nic neřekl," prohlásil Malík. "Lidé v Česku jsou takoví závistiví. Kdykoliv se někomu něco podaří, ostatní mu závidí."
Pro Malíka může být frustrující návštěva sociálních sítí, kde se lidé obecně chovají jinak než tváří v tvář.
"Překvapuje mě, kolik lidí mi posílá soukromé zprávy. Píšou mi pěkně hnusné věci," dodal brankář. "Hodně lidí mě přitom vůbec nezná - a stejně se rozhodli, že mě nebudou mít rádi."
V prvoligovém Frýdku-Místku či třinecké juniorce Malík chvíli nastupoval pod vedením svého otce, který tam působil jako jeden z trenérů, což kritikům přišlo vhod. Teď jim střelivo došlo. Malík září v jednom z předních finských klubů a na blížícím se světovém šampionátu dvacítek by mohl opět vykonávat roli české jedničky. A že by se nakonec dočkal i draftu NHL?
