Komentář – Jak před několika dny v rozhovoru pro Aktuálně.cz trefně poznamenal český obránce Vojtěch Mozík, NHL je jako fotbalová Premier League, AHL pak jako pátá anglická liga. Prostě neporovnatelné.
A není se čemu divit. NHL je meta, které dosáhnou jen vyvolení. Je rychlejší, kreativnější a platově v naprosto jiné galaxii. A po právu. Rozdíl mezi elitní a "tou druhou" severoamerickou soutěží je markantní. Mnohem více se tak nabízí její komparace s českou extraligou.
Průměrná divácká návštěvnost
- AHL - 5446
- Extraliga - 4930
Z toho ale pro někoho možná překvapivě vychází jako jasný vítěz AHL. Proč? Je svižnější a bojovnější. A to o třídu. Ani technicky na tom většina hráčů není zle, ale přeci jen na malém hřišti, kde je na všechno méně času a kde se na ledě pohybuje několik hromotluků, kteří si na vás dovedou počíhat a sebemenší chybu vám pak dají pořádně pocítit.
"Každý tým má pár fakt šikovných kluků, ale samozřejmě taky několik ranařů. V některých zápasech se to docela řeže, jiné jsou zase koukatelné i po té technické stránce, kdy jsou k vidění dobré akce a parádičky," řekl třeba v dalším rozhovoru útočník Albany Petr Straka.
Někoho AHL prostě neláká
Občas se hráči i porvou. Hraje se tvrději a někdy i zákeřněji než v NHL. To však lize neubírá nic na její kvalitě. Není ale pro každého. Třeba takový Petr Zámorský měl šanci porvat se o dres klubu New York Rangers na jeho farmě v Hartfordu a raději zvolil odchod do Finska. "Ta soutěž mě vůbec neláká, prostě ji nechci hrát," říkal tehdy.
A divil se mu málokdo. Se svými 182 centimetry a technickým založením by si na tamní tvrdost zvykal jen stěží. Kdo se ale adaptuje, za nějaký čas potvrdí, že to pro něj byla velká škola a třeba i pomoc v cestě za snem v podobě NHL. "Jasně, ta liga má své mouchy, ale myslím, že mě opravdu neskutečně posunula. Já jsem spokojený, že tady můžu být. Je to ohromná zkušenost," uvedl Mozík.
On a mnoho dalších hráčů se může s naprostým klidem ucházet o místo v reprezentaci na mistrovství světa. Vždyť třeba takoví Finové se nebáli povolat dva své obránce z AHL rovnou na Světový pohár.
Na MS pravidelně lákají hráče z téhle soutěže třeba družstva Dánska, Běloruska, Lotyšska či Francie. A například Američané se krom hráčů z AHL nebojí sáhnout o pořádný kus hlouběji a vytasit nadějné mladíky z univerzitní ligy.
Liga nabízí hráče pro reprezentaci. Trenéři se nesmí bát
Trenéři českého nároďáku ale dosud hráče z týmů jako Hershey, Grand Rapids nebo Texasu opomíjeli. Za poslední roky se jediným hráčem z AHL, který dostal pozvánku na světový šampionát, stal Michal Jordán. A to je věru málo. Zvlášť při narůstajícím úbytku českých borců v NHL.
V současnosti v AHL najdeme jedenadvacítku tuzemských plejerů. A v drtivé většině případů jde o mladé, nadějné a velmi talentované borce, kteří z extraligy mnohdy odcházeli jako hvězdy. Dominik Simon, Tomáš Nosek, Daniel Přibyl nebo Ondřej Kaše.
Hodně vědět o sobě dávají i Martin Frk, Vojtěch Mozík, Matěj Stránský brankář Vítek Vaněček nebo nejproduktivnější Čech ligy Jakub Vrána, který ve čtvrtek dostal povolávací rozkaz k prvnímu týmu Capitals. Navrch ji od letoška hrají i velkými zápasy ostřílení Milan Michálek a Ondřej Pavelec.
Josef Jandač tvrdí, že AHL sleduje a při nominacích na ni bude myslet. Kéž by to nebyla jen planá slova a skutečně se nebál vzít na šampionát i někoho z výše zmíněných hráčů, pokud budou volní. Kvality pro účast na velké akci rozhodně mají.
Seznam českých hráčů v AHL
Martin Frk a Tomáš Nosek (oba Grand Rapids), Ondřej Kaše (San Diego), Jakub Kindl (Springfield), Jan Košťálek a Ondřej Pavelec (oba Manitoba), Jiří Mandát, Vojtěch Mozík a Petr Straka (všichni Albany), Dominik Mašín (Syracuse), Marek Mazanec (Milwaukee), Milan Michálek (Toronto Marlies), David Musil (Bakersfield), Daniel Přibyl a David Rittich (oba Stockton), Dominik Simon (Scranton), Matěj Stránský (Texas), Dan Vladař (Providence), Vítek Vaněček a Jakub Vrána (Hershey).
