Vegas zápolí na úvod play off s Winnipegem. Je nějaká šance, že byste se v této či případné pozdější sérii dostal do brány?
Šance je určitě vždycky, ale to by muselo přijít zranění, což gólmanům přede mnou nepřeju (jde o aktuální jedničku Laurenta Brossoita, zkušeného náhradníka Jonathana Quicka a trojku Adina Hilla, pozn. red.). Řekl bych, že ta šance je malinká. Každopádně jsem připravený.
Letos jste za Vegas odchytal premiérové dva zápasy s procentuální úspěšností zákroků 92,9. Z tohoto pohledu jste si vedl nejlépe z pěti gólmanů, co v sezoně za Vegas nastoupili. Jste spokojený?
Jsem rád, ale spíš než statistiky mě těší to, že se mi podařilo oba zápasy vyhrát a že jsem tady měl i rodiče. Procenta se navíc řeší až po více zápasech než jen po dvou nebo třech.
Říkal jste si po těch dvou zápasech, že na NHL v pohodě máte, nebo vás něco zarazilo?
Dokázal jsem si, že jsem schopný chytat na téhle úrovni. Vím, že je přede mnou ještě hodně práce, protože v AHL jsem za tři roky odchytal jenom nějakých šedesát zápasů. Myslím, že klub po mně bude chtít víc zkušeností, než si mě nechá nahoře na delší dobu.
Premiéru jste si odbyl ve 24 letech, šest let po draftu. U brankářů je oproti hráčům do pole běžné, že jim trvá déle, než se v NHL prosadí. Čím to je?
U gólmanů je to hodně specifické v tom, že jeden nebo dva lidi se musí zranit, aby ten další gólman dostal příležitost. Pro útočníky je v sestavě dvanáct míst, pro gólmany dvě s tím, že jen jeden chytá. Někteří gólmani jsou talentovaní tak, že jsou schopní v téhle lize chytat v devatenácti nebo dvaceti, ale těch moc není. Spíš se musíte dostat do fyzické a psychické pohody, abyste v každém zápase chytali konzistentně. A to trvá dlouho. I já se snažím tak nějak naučit, abych neměl velké výkyvy. To je nejdůležitější krok.
Na farmě v Hendersonu vás má na starosti trenér brankářů a bývalý gólman Fred Brathwaite. Jak se vám s ním spolupracuje?
Freddyho mám hrozně rád, je výborný. Tady už se vás trenéři nesnaží předělat, ale pomáhají vám s detaily a snaží se vás dostat do psychické pohody.
Jaké detaily máte na mysli?
Hodně se řeší třeba hloubka v brankovišti, aby gólman nebyl moc vyjetý nebo zajetý. Aby neukázal hráči moc prostoru, kam střílet. Pak je to samozřejmě čtení hry. To jsou asi dvě nejdůležitější věci, nejdůležitější detaily, co se tu řeší.
Henderson leží hned vedle Las Vegas, což na první pohled není zrovna hokejová destinace. Jak se vám v nevadské poušti hraje?
Když jsem sem poprvé přijel, měl jsem vykulené oči, jak to tady vypadá. Bláznivé město, velký rozdíl oproti Českým Budějovicím, kde jsem působil v Česku. Člověk si ale zvykne. Když tady nějakou dobu žijete, už ani nechodíte do centra a všechno vám přijde takové normální. Jinak lidi tu hokej fakt milují, my na farmě máme návštěvnost čtyři až pět tisíc, na Vegas je vyprodáno.
Z Budějovic jste odešel do zámoří hned po draftu a vybral jste si juniorskou USHL, která mnohdy slouží jako příprava na univerzitní hokej. Ten vás nelákal?
Když mě z Česka draftovalo Vegas, tak mi řekli, že chtějí, abych byl v Americe, aby mě měli víc pod dohledem. Kanadská juniorka ale tehdy byla pro evropské gólmany uzavřená, takže jsem šel na rok do americké USHL, o které mi řekli, že je to hodně dobrá liga. Na univerzitu se mi popravdě nechtělo. Pár jich za mnou přišlo, jestli bych neměl zájem, ale vím, že to by byla ještě delší cesta. Někteří kluci jsou na univerzitě rok dva, než jdou mezi chlapy, ale často to jsou i tři čtyři roky. Nevím, nelákalo mě to, chtěl jsem v dalším roce vyzkoušet spíš kanadskou juniorku.
Mimochodem, vaše příjmení leckoho na první pohled zaujme. Myslí si lidé, že jste příbuzný naganského šampiona Pavla Patery, i když nejste?
Některým Američanům jméno Patera něco říká, ale ze současných spoluhráčů v AHL, což je hodně omlazená liga, se mě ještě nikdo neptal, jestli nejsem jeho příbuzný. To v Česku se mi to stává hodně.
Setkal jste se i s průpovídkami, že jako Patera máte protekci?
Tohle ani nic podobného mi naštěstí nikdo neříkal. A když se mě někdo normálně zeptal, tak jsem jen odpovídal, že je to shoda jmen. Mimochodem, táta taky hrával hokej, ale musel skončit kvůli zranění. Hrával na Slavii, takže proti Pavlu Paterovi dost možná nastupoval, když jim bylo sedmnáct osmnáct.
V létě vám skončí nováčkovská smlouva. Už jednáte o prodloužení spolupráce?
Čeká se, jak se vyvrbí play off. Řekli, že se se mnou budou bavit až po sezoně. Buď mi potvrdí kvalifikační nabídku a budu chráněný, nebo ne - pak bych mohl podepsat s kýmkoliv. Záleží na nich, ale já bych tu hrozně rád zůstal. Mám tady hodně kamarádů, počasí je nádherné. V létě, když je tu největší vedro, se sice vracím do Čech, ale přes sezonu je to parádní. Úplně něco jiného než v kanadské juniorce, kde pořád sněžilo a bylo minus padesát.
Pokud ve Vegas zůstanete, co byste v příští sezoně chtěl dokázat? Klub už má podepsanou dlouhodobou smlouvu se dvěma brankáři - Loganem Thompsonem a Robinem Lehnerem.
Chtěl bych být ten třetí, tedy jednička na farmě a ten první, koho povolají nahoru, pokud se třeba někdo zraní. Určitě by bylo hezké podepsat delší smlouvu na dva tři roky, ale záleží, co se bude hodit Vegas s ohledem na platový strop a další smlouvy.
Hráči NHL před časem vybírali brankáře, kterého by vzali do svého týmu, pokud by potřebovali vyhrát jeden zápas. Suverénně zvítězil Andrej Vasilevskij z Tampy před Igorem Šesťorkinem z Rangers. Kdo je podle vás nejlepší gólman soutěže?
Já bych asi šel taky s davem, takže Vasilevskij, ale ještě zmíním Šesťorkina a Sorokina z Islanders, to jsou podle mě tři nejlepší gólmani v lize. Myslím, že Rusové jsou teď o úroveň výš než ostatní, což je hustý. Vždycky to byli Švédi, Fini, Kanaďani, ale teď to ovládají Rusové.
Čím to je? Mají jiný styl chytání než ostatní, nebo ten je dnes podobný u všech?
Tréninky, které jedou mimo sezonu v Rusku, musí být jiné než ve zbytku světa. Těžko říct. Bylo by hezké vidět, co třeba Vasilevskij na ledě a mimo něj v přípravě dělá, ale na druhou stranu chápu, že to asi nikomu ukazovat nechce. Je neuvěřitelné, že takhle výborně chytá už hrozně dlouhou dobu.
