Čtyři gayové v každém týmu NHL? Určitě ne. Kvůli prostředí končí už jako děti, tvrdí brankář

Daniel Poláček Daniel Poláček
14. 8. 2018 6:05
Podle švédského brankáře Vancouveru Anderse Nilssona je hokejové prostředí natolik maskulinní, že vytlačuje talenty s menšinovou sexuální orientací.
MS 2014,Rusko-Švédsko: Anders Nilsson
MS 2014,Rusko-Švédsko: Anders Nilsson | Foto: Robert Kučera

Praha - Aby podpořil své homosexuální kamarády, kteří neměli jednoduché dospívání, ozdobil Nilsson před dvěma roky zadní část své masky duhovou vlajkou (tu používá LGBT, hnutí sdružující lesby, gaye, bisexuály a transgender osoby). "Je načase, aby hokej této problematice věnoval pozornost," řekl listu The Buffalo News.

Sám jde příkladem. Nepřehlédnutelný dvoumetrový muž, jenž na posledním mistrovství světa pomohl Švédsku ke zlatu, nedávno poskytl rozhovor deníku Sportbladet, v němž o vztahu mezi hokejem a homosexualitou otevřeně mluví.

Téma je pro někoho stále tabu. Žádný hráč v historii NHL ještě nepřiznal, že je gay. 

"Říká se, že v každém týmu jsou tři čtyři homosexuálové. Myslím, že to tak určitě není," vykládá 28letý brankář. "Hokejisté s touhle orientací skončili už jako děti. Nikdo z nich se neodvážil pokračovat. Když si vás v kabině dobírají, nemůžete mít radost ze hry."

Nilsson vyrůstal v Lulee a při vzestupu mládežnickými kategoriemi klubu zaslechl ledacos. "Seš teplouš nebo co?!" volal vcelku běžně jeden spoluhráč na druhého. Padaly i ostřejší výrazy. Ale vše v rámci jakéhosi hokejového žargonu a s významovou vyprázdněností, ne s cílem parťáka ranit.

"Bylo to podobné jako říkat 'kur..' nebo 'do pr…e'. Nikdo si ve skutečnosti nemyslel, že v mužstvu by mohl být homosexuál," vypráví Nilsson.

Ti, kteří mezi gaye patřili, se však v takovém prostředí necítili zrovna pohodlně. K tomu Nilsson dodává: "V týmovém sportu chtějí lidé zapadnout, být jako ostatní, cítit pospolitost. Když někdo jde doprava, jdou i ostatní. Homosexuálové svou orientaci neodhalují, protože nechtějí ztratit kamarády, případně nechtějí být viděni jinak."

"Takhle přicházíme o homosexuální hráče, kteří by jinak mohli být dobří jako Sidney Crosby, Connor McDavid nebo Wayne Gretzky. To nevíme. Ztrácíme talenty," pokračuje gólman kanadského Vancouveru.

K proměně hokejového macho prostředí mají přispět trenéři: "Když někdo řekne 'hraješ jako teplouš', musí se ozvat kouč. Jinak to kluci přijmou za své."

Duhová trička, ale i pokuty

Nilssonův názor je v souladu s politikou NHL, která pod heslem "hokej je pro všechny" mimo jiné prodává oblečení s duhovými motivy. Hráči si ve vybraných zápasech omotávají hůl pestrobarevnou páskou, někteří - jako třeba washingtonský brankář Braden Holtby - pravidelně navštěvují pochody hrdosti, jejichž českou variací je festival Prague Pride.

Zámořská liga při snaze o začleňování sexuálních menšin sem tam sahá i k trestům. Nejznámější je případ z předminulého play off, kdy kapitán Anaheimu Ryan Getzlaf dostal za homofobní nadávku rozhodčímu pokutu deset tisíc dolarů.

"Na slovech záleží a Getzlafova slova jsou urážlivá. Mluva považovaná za homofobní nepatří do sportu. Tohle je další příležitost, jak hráče, týmy a fanoušky vzdělat," uvedla iniciativa You Can Play, která podporuje LGBT sportovce a s NHL úzce spolupracuje.

Někteří fanoušci chtěli za Getzlafa pokutu zaplatit, ale vybrali jen zlomek peněz.

Sám útočník reagoval vágní omluvou: "Padla nějaká slova, nedá se říct, že by mířila na někoho konkrétního. Byl to jen takový komentář. Musím být víc zodpovědný za slova, která používám. Neměl bych být vulgární. Tečka. Měli bychom mít o trochu větší respekt ke hře, je to i moje starost."

Getzlaf vyvázl z incidentu ještě dobře. Forvard Andrew Shaw dostal za podobný prohřešek pětitisícovou pokutu a stopku na jeden zápas.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Izraelci a Libanonci se sešli k mimořádným rozhovorům o námořní hranici

Představitelé Izraele a Libanonu se ve středu sešli k druhému kolu nepřímých rozhovorů o sporné námořní hranici, která pravděpodobně prochází plynovým ložiskem. S odvoláním na sdělení izraelského ministerstva energetiky o tom informovala agentura Reuters.

Jednání, v nichž prostředníka dělají Spojené státy, se uskutečnilo na základně prozatímních sil OSN v Libanonu (UNIFIL) v Nakúře. Mise byla zřízena v roce 1978 a zajišťuje nárazníkovou zónu na izraelsko-libanonské hranici. První kolo rozhovorů trvalo zhruba hodinu a uskutečnilo se 14. října na stejném místě.

Izraelské ministerstvo energetiky dnes uvedlo, že cílem je "dospět k dohodě o demarkaci námořní hranice… v tom smyslu, aby bylo možné v oblasti těžit přírodní zdroje".

Izrael a Libanon neudržují diplomatické vztahy a jsou technicky dlouhodobě ve válečném stavu. Oba státy si nárokují zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako svou výlučnou ekonomickou zónu. Spojené státy ve sporu podle AP dělají prostředníka více než deset let. Teprve tento měsíc však obě strany konfliktu přistoupily na formát jednání pod záštitou USA.

Vývoj se odehrává na pozadí prohlubující se libanonské ekonomické krize, která je označována za nejhorší v novodobých dějinách státu. Libanon doufá, že mu naleziště ropy a plynu v jeho teritoriálních vodách pomohou splatit obří dluh, který z něj činí jednu z nejzadluženějších zemí na světě. Izrael již rozvinul těžbu zemního plynu z vrtů ve svých vodách a produkuje dostatek suroviny pro domácí spotřebu i pro export do sousedního Egypta a Jordánska.

Obě strany zdůrazňují, že rozhovory jsou technického rázu a nepředstavují mírový proces.

Další zprávy