Po bídě opět s hvězdou draftu. Víc než Česko má ale zazářit Německo i Rakousko

Daniel Poláček Daniel Poláček
6. 10. 2020 8:45
Kolem deseti českých hokejistů může projít nadcházejícím draftem zámořské NHL. Jenže pouze Jan Myšák má v noci na středu šanci na první kolo.
Jan Myšák v dresu české dvacítky na mistrovství světa 2020.
Jan Myšák v dresu české dvacítky na mistrovství světa 2020. | Foto: ČTK

Jestliže Myšák skutečně skončí mezi 31 nejžádanějšími talenty, bohužel nezažije stejný pocit jako Filip Zadina a Martin Kaut před dvěma roky.

Letošní draft, posunutý z července na říjen, proběhne jen virtuálně. Čili žádný příchod na pódium, žádné oblékání dresu nového klubu. "Trošku mě to mrzí," přiznává Myšák v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Do Montrealu (původní místo konání) jsem se chtěl podívat, ale místo toho budu doma."

Oproti zámořským kolegům má nevýhodu v tom, že očekávaná akce nebere na Evropu ohledy. Začíná v jednu hodinu ráno českého času.

Místo spánku tak bude Myšák ponocovat. Musí. Stane se součástí živého vysílání. "V obýváku už jsou připravené kamery," popisuje. "Měli jsme i nějaké zkoušky."

Instrukce dostali všichni hokejisté, kteří mají šanci proniknout do prvního kola. Podle novináře Ryana Kennedyho z časopisu The Hockey News jim NHL dokonce poslala kšiltovky všech týmů. Aby si mohli v pravou chvíli nasadit tu správnou.

"Mně nikdo nic neposílal. Do Česka by to stejně asi jen tak nepřišlo," směje se Myšák, který zkraje stávající sezony pomáhá domovskému Litvínovu, byť kvůli drobnému zranění a týmové karanténě zatím neodehrál jediný ostrý zápas.

Na jakém místě draftu skončí, neřeší. Ani nechce spekulovat, kdo po něm sáhne. Bavil se s většinou klubů, ovšem neprozradí, s kým diskutoval nejčastěji.

Podle serveru Future Considerations mu náleží 16. příčka, ale nikdo jiný takhle optimistický není. Většina žebříčků vidí útočníka na pomezí prvního a druhého kola.

Čechovi pomohlo, že v lednu dal vale Litvínovu a odešel hrát juniorku do kanadského Hamiltonu. Aby měl vyšší čas na ledě a aby ukázal, že v zámořské konkurenci obstojí. "Na reprezentačních akcích jsem viděl, že Kanaďané jsou o dost jinde než my. Většinou nás přejeli. Tak jsem si řekl, že chci hrát v Kanadě a přičuchnout k jejich stylu," líčí Myšák. 

Zvykl si rychle. Hned v sedmém klání udivil hattrickem a dvěma asistencemi za jedinou třetinu. Celkově ve 22 zápasech nashromáždil na nováčka skvělých 25 bodů (15+10).

Od skautů si mohl vyslechnout, že skvěle bruslí, střílí a na ledě mu to myslí. V žebříčcích vyskočil nahoru.

Po slabém minulém ročníku, kdy nejžádanější český hráč, brankář Lukáš Pařík, prošel draftem až na 87. příčce, tak Česko znovu může mít zástupce v prvním kole.

Zazáří Rakousko a Německo

Pak ale přijde nevítaná pauza. Podle serveru The Athletic bude o Čechy relativní zájem až v pozdějších kolech, vysílaných ve středu večer českého času. Celkově má přijít na řadu jedenáct jmen. Po Myšákovi mají největší šanci uspět brankář Jan Bednář, útočník Jaromír Pytlík a obránce Michael Krutil, kterým analýza věští třetí kolo.

Celkově si tak Česko tradičně povede hůř než Kanada, Spojené státy, Rusko, Švédsko a Finsko. V úvodním kole navíc může zazářit také Rakousko a především Německo.

Rakouský supertalent Marco Rossi, jemuž v rozvoji pomáhalo Švýcarsko a zámořská juniorka, pravděpodobně zapadne do elitní desítky.

Tim Stützle, který už motá hlavu profesionálům v Německu, možná skončí druhý hned za jasnou jedničkou Alexisem Lafrenierem. Na hraně prvního kola jsou pak Stützleovi krajané John-Jason Peterka a Lukas Reichel, synovec české legendy Roberta Reichla.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Některé britské čerpací stanice přerušily provoz. Nemá jim kdo dovézt palivo

V Británii muselo dočasně přerušit provoz několik čerpacích stanic, protože jim došly pohonné hmoty. Ty na ně kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt, v rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Ministr dopravy Grant Shapps dnes vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si do zásoby, informovala veřejnoprávní BBC na svých internetových stránkách.

Agentura Reuters napsala, že u některých čerpacích stanic v Londýně a jihoanglickém hrabství Kent se dnes tvořily fronty aut. Asociace prodejců pohonných hmot doporučila motoristům, aby měli v nádrži tolik paliva, aby jim vystačilo na cestu k záložní stanici pro "vzácný" případ, že na první nebude k dostání.

V některých britských médiích se objevily informace, že britská vláda v situaci, kdy v zemi chybí až 100.000 řidičů nákladních aut, uvažuje o nasazení vojáků. "Pokud by to pomohlo, povoláme je," řekl Shapps BBC. Dodal ale, že není jasné například to, zda vojáci mohou řídit vozidla s civilní registrací.

Už měsíce zástupci supermarketů a zemědělců upozorňují, že vzhledem k nedostatku řidičů jsou narušené dopravní řetězce, kvůli čemuž mají problémy dostat zboží na pulty obchodů.

V televizi Sky Shapps řekl, že nedostatek řidičů je celosvětový problém kvůli tomu, že během pandemie covidu-19 se nekonaly zkoušky pro nové šoféry. Británie podle něho proto počet zkoušek zdvojnásobuje. Těm současným je v průměru 55 let a stěžují si na špatné pracovní podmínky i platy.

Řidičů je v Británii nedostatek ale i kvůli brexitu, po němž je pro pracovníky z jiných evropských zemí těžší získat pracovní povolení. Asociace silniční nákladní dopravy (RHA) vyzvala vládu, aby v blízké době tato pravidla zmírnila. K tomu Shapps řekl, že nechce, aby britské řidiče vytlačili jejich kolegové ze zemí Evropské unie, kteří mají nižší nároky na mzdy.

Rod McKenzie z RHA podle BBC řekl, že více řidičů profesi opouští, než do ní přichází. "Je to takhle jednoduché: všechno, co v Británii máme, se dováží nákladními auty. Takže pokud je nedostatek řidičů, je nevyhnutelné, že všechny věci, které chceme, nedostaneme, kdy chceme," řekl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

San Marino bude v nedělním referendu rozhodovat o legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina budou v neděli hlasovat v referendu o tom, zda chtějí povolit interrupce během prvních 12 týdnů těhotenství. Návrh dále žádá, aby úřady legalizovaly umělé přerušení těhotenství i po tomto období, pokud je ohrožen život či psychické zdraví ženy kvůli anomáliím nebo vývojovým vadám plodu, napsala dnes agentura AP. San Marino je jedním z posledních států v Evropě, které potraty zcela zakazují.

Zákaz interrupcí v San Marinu platí už od roku 1865. Tamní ženy proto cestují kvůli tomuto zákroku do Itálie, která maličký stát obklopuje ze všech stran, a kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální, píše AP.

Zastánci změny zákona proto upozorňují, že tato situace představuje finanční zátěž pro ženy, které interrupce podstupují. Kritici zákazu potratů rovněž tvrdí, že je trestem pro ženy, které byly znásilněny. "Pokud nechcete, aby se vědělo, že nemáte v úmyslu pokračovat v těhotenství, je mnohem méně pravděpodobné, že se obrátíte na policii a nahlásíte znásilnění," upozorňuje Joanna Nellesová z Rady Evropy, kde šéfuje oddělení, jež monitoruje dodržování Istanbulské úmluvy o potírání násilí na ženách a domácího násilí.

Antonella Mularoniová, která je pro zachování zákazu, podle agentury AP argumentuje tím, že ženy a dívky v San Marinu mohou dostat v lékárnách bezplatně antikoncepci včetně přípravku, jenž se používá po pohlavním styku.

Úřady San Marina, kde žije na 33 000 lidí, podle AP k referendu přistoupily poté, co k němu vyzvalo zhruba 3000 obyvatel v petici. Přičemž většina z nich byly ženy. Žádné průzkumy veřejného mínění však nejsou před hlasováním k dispozici. Pokud zvítězí zastánci změny restriktivního zákona, parlament San Marina bude nucen potraty legalizovat, poznamenala AP.

Mezi další malé země v Evropě, kde jsou interrupce zakázány, patří Malta, Andorra nebo britský Gibraltar. Některé z nich změnu zákonů zvažují. Například na Maltě, kde za potrat hrozí až tři roky vězení, letos jeden z poslanců předložil návrh zákona, který by tuto směrnici změnil. Podle maltských úřadů se nicméně trest uplatňuje jen zřídka a poslední známý rozsudek vězení kvůli potratu padl v 80. letech minulého století, píše AP.

Obyvatelé britského zámořského území Gibraltaru pak letos v červnu schválili zmírnění tamního zákona zakazujícího potraty. Odsouhlasili mimo jiné, aby byly interrupce možné do 12 týdne těhotenství v případě ohrožení fyzického nebo duševního zdraví ženy, či v případě, že bude poškození plodu neslučitelné s jeho životem. Interrupce má být také možná v případě početí při znásilnění nebo incestu.

Další zprávy