reklama
 
 

Já a nejlepší český bek? Rutta se směje, čísla mluví jasně. Za strmým vzletem je i Růžička

23. 12. 2017
Do rozjeté sezony hokejové NHL zatím nastoupilo šest českých beků. Pouze Jan Rutta však hraje natolik, že patří k pilířům defenzivy svého týmu.

Praha / Chicago - Zprávě, že je momentálně nejlepším českým obráncem, se Rutta směje. Statistiky však hovoří jasně. Bývalý lídr chomutovských Pirátů hraje v Chicagu skoro 20 minut za zápas a nastřádal 13 bodů (3+10) z 31 duelů. Ostatní zadáci z Česka mají k těmto číslům daleko.

Rutta přitom odletěl za Atlantik až letos - v 27 letech. "Většině hráčů je kolem dvaceti, když jdou do NHL. Já jsem v tomhle věku hrál první ligu," připomíná urostlý obránce v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Přes Kadaň, farmu Chomutova, však vystoupal do extraligy, kde i díky kouči Vladimíru Růžičkovi zářil stále víc. Herně obrovsky vyrostl. "Má všechno, co u beka hledáme," tvrdí teď Joel Quenneville, trenér Chicaga.

Momentálně Rutta marodí kvůli drsnému soupeřově hitu. Chybí víc než týden a zpátky do hry půjde nejdřív v noci na neděli. Utrpěl lehký otřes mozku? "Je to zranění v horní části těla," se smíchem opakuje neurčitou diagnózu, pro zámoří typickou.

Je NHL, která jde cestou rychlosti a šikovnosti, pořád tvrdší než Evropa?

Určitě. Je to dané tím, že hřiště je celkově menší. Ke kontaktu dochází častěji. K tomu jsou tady větší hráči. Řekl bych tedy, že NHL je rychlejší než dřív, ale na tvrdosti nic neztratila.

Co říkáte na fakt, že podle statistik jste aktuálně nejlepším českým obráncem?

(smích) Stěžovat si nemůžu, začátek sezony vyšel super. Jenom si přeju, aby se takhle dařilo všem českým klukům.

Chápu, že sám sebe za nejlepšího českého beka neoznačíte. Kdo je váš favorit?

Nevím. Každý hráč má něco. Hodnotit, kdo je celkově nejlepší, je spíš práce novinářů, expertů. Já se za experta nepovažuju.

Kouč Chicaga vás v médiích ustavičně chválí. Akorát máte zapracovat na hře před vlastní bránou. Souhlasíte? 

Myslím, že oblastí, kde se můžu zlepšit, je víc. Ne jenom jedna. Celkově svou hru ještě můžu zvednout na vyšší level.

V jakých oblastech se tedy můžete zlepšit?

(smích) Tohle nemůžu říkat. Pak by to bylo pro útočníky hrozně jednoduché.

Před časem jste řekl, že skok z extraligy do NHL není až tak velký. Pořád si za tím stojíte?

Je to hokej. Nechtěl jsem tolik řešit, koho mám za spoluhráče a kdo hraje proti mně. Pořád se snažím podat to nejlepší. 

Proč jste se v Chicagu tak rychle chytil? Díky žádané kombinaci určitých dovedností, jako je dobrý pohyb a rozehrávka? Díky filozofii Chicaga, dobré škole v Chomutově? Nebo je v tom ještě něco jiného?

Všechno musí zapadnout, aby se angažmá povedlo. Z Chomutova jsem byl dobře připravený po hokejové i fyzické stránce. Pracoval jsem na jazyku. Snažil jsem se, aby pro mě ten skok byl co nejmenší, což mi pomohlo.

Má na vašem strmém vzestupu podíl Vladimír Růžička?

Už jsem to jednou říkal. Růža je trenér, který hodně dbá na detaily. A moderní hokej právě o detailech hodně je. Spousta hráčů umí rychle bruslit nebo rychle vystřelit, ale detaily - a je jich hodně - nakonec dělají velké rozdíly. Třeba není dobré zběsile míchat s pukem, také si musíte všímat, kde máte položenou hokejku, když bráníte.

Zámořským médiím jste prozradil, že po tolika letech v Česku už jste v NHL přestal věřit. Opravdu?

Když se kouknete, v jakém věku většina hráčů přijde do NHL, tak je to kolem dvaceti let. Já jsem v tomhle věku hrál první ligu, takže ne že bych přestal věřit, ale vůbec to nebylo na pořadu dne.

Když je hráč v extralize úspěšný, často má dvě možnosti. Buď jde za velmi slušnými penězi do Ruska, nebo zkusí NHL s hrozbou "farmaření" v nižší soutěži. Doporučil byste ostatním zámořskou cestu?

Tohle je hrozně individuální. Já jsem to takhle cítil. Věřil jsem, že můžu být úspěšný, což je důležité. Jestli si někdo nevěří nebo si myslí, že úspěšnější bude v jiné lize, určitě by tam měl jít.

Momentálně jste třetím čtvrtým bekem Chicaga, což před sezonou čekal málokdo. Musíte krotit nával pozitivních emocí?

Snažím se být stejný. A všechno mi pořád připadá normální. Lidé asi častěji píšou, že chtějí podepsaný dres, ale jinak nevím.

Kouč vás v průběhu ročníku vyzkoušel na levé straně obrany. Postavil vás před hotovou věc, nebo už máte takovou pozici, že s vámi tenhle krok probíral? 

Zeptal se mě, jestli jsem na levé straně někdy hrál, chvilku jsme se o tom pobavili, ale vůbec nebylo na pořadu dne, že bych mu řekl, že tam hrát nebudu. Prostě mě na levou stranu poslal a já tam šel.

V kabině vídáte Duncana Keitha, Jonathana Toewse, Patricka Kanea - to jsou jedni z nejlepších hokejistů svojí generace. Jak na vás zapůsobili při osobním setkání?

Musím říct, že tihle hráči, co vyhráli Stanley Cup nebo třeba olympijské zlato, jsou úplně normální lidi. Když potřebujete s něčím pomoct, normálně se s nimi můžete pobavit. Třeba s Keithem jsem poprvé mluvil před jedním přátelákem. On ani nehrál, ale řekl mi, ať hraju jednoduše, protože na malém hřišti je to tak nejlepší.

O NHL se toho v Česku hodně napsalo i namluvilo, takže jste věděl, do čeho jdete. Překvapilo vás vůbec něco?

Asi mě překvapila organizace Chicaga. V NHL samozřejmě čekáte úžasný servis, ale jaké zázemí pro nás klub dokáže vytvořit, to je neuvěřitelné. Jenom být s týmem každý den je super.

Co máte v Chicagu a neměl jste to v Chomutově?

(smích) Třeba letadlo. Jinak jsou to třeba týmové snídaně přímo na stadionu, celkově jídlo je špička.

V létě vám končí smlouva, pak můžete být volný hráč. Mluvil jste s klubem o prodloužení kontraktu, nebo chcete zkusit trh?

Abych řekl pravdu, nějak jsem o tom nepřemýšlel. Ani nevím, kdy se o tomhle běžně začíná vyjednávat, ale podle mě je ještě brzo. Teď myslím jedině na to, abych se dal zdravotně co nejdřív do pořádku a mohl zase hrát.

autor: Daniel Poláček | 23. 12. 2017

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama