


Ruská KHL je už roky v mezinárodní izolaci a nemá potřebu ladit pravidla se zbytkem hokejového světa. Místo toho experimentuje. Nyní představila dosud možná nejradikálnější návrh.

Na prahu stávající sezony nejvyšší ruská soutěž narazila. Úpravou regule o hraní rukou vyvolala na domácí scéně takový odpor, že kontroverzní pravidlo raději zrušila.
Od dalších inovací ji to ale zjevně neodradilo. Když minulý týden prezentovala strategii pro následující tři roky, nejvíc zaujala nápadem, že hokejový zápas nebude oficiálně začínat první třetinou, ale samostatnými nájezdy.
„Skoro všichni fanoušci rádi sledují nájezdy, zjistili jsme to z průzkumu. Zvažujeme tak, že se nájezdy budou konat před začátkem zápasů,“ spustil Alexej Morozov, někdejší útočník Pittsburghu a nyní šéf KHL.
„Hokej díky tomu bude více vzrušující a atraktivnější. Navíc to všechny motivuje, aby na utkání chodili včas. V případě remízy po řádné hrací době a prodloužení rozhodnou o vítězi právě nájezdy konané před úvodním buly,“ dodal funkcionář s tím, že takto by se mohlo hrát už od příštího ročníku.
Jestli tomu tak skutečně bude, je otázka. Ačkoliv některým se nápad zamlouvá, převažují nesouhlasné až vyloženě nechápavé reakce.
„Těžko se mi hledají slova. Myslím, že ten, kdo s tímhle nápadem přišel, by měl zajít na vyšetření k lékaři,“ řekl trenér Vladivostoku Oleg Brataš ruskému webu Championat.com.
„Vypadá to spíš jako nějaká kachna, i když je to přímo od prezidenta KHL,“ přidal bývalý útočník sovětské reprezentace Alexandr Koževnikov pro deník Sport-Express. „Tahle novinka by všechno obrátila vzhůru nohama, hokej by akorát zhoršila.“
Morozov a spol. nenašli moc podpory ani u domácích médií.
Například Radmir Sachibgarejev ze Sport-Expressu zpochybnil průzkum, na který se liga odvolává. „Že má někdo rád nájezdy, nutně neznamená, že chce sledovat předzápasovou sérii, která rozhodne o vítězi za dvě a půl hodiny,“ upozornil.
Podle něj i dalších novinářů mohou pravidelné nájezdy, obzvlášť dlouho před vrcholem klání, rychle zevšednět.
„Pokud se nájezdy budou konat několikrát denně, tak se stanou naprostou rutinou a přestanou v lidech vyvolávat jakékoliv emoce. To je na tom to nejhorší,“ poznamenal Maxim Makarov z Championat.com.
„Koneckonců, nikdo na tribunách ani u televize si neužije běžné vhazování. Nájezdy by mohl potkat stejný osud. Zničilo by to jednu z nejvíce vzrušujících součástí ledního hokeje,“ připojil.
Dmitrij Jerykalov z webu Sport24.ru psal dokonce o „nejabsurdnějším nápadu v historii“.
Celkově zkritizoval přílišné experimentování v ruském hokeji. Ten je poté, co Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na sousední Ukrajinu, trestán mezinárodní izolací a zkouší jít jinou cestou než zbytek hokejového světa.
Za některé změny pravidel sklidila KHL pochvalu. Hráč například nesmí držet puk v lichoběžníku za vlastní brankou déle než tři sekundy, jinak následuje vhazování v obranném pásmu provinilého týmu. Opakování prohřešku vyústí ve dvouminutový trest.
Změny ale přibývají a na vkus některých jich je příliš.
„Pokud se někdy vrátíme na olympiádu nebo mistrovství světa, budeme do té doby hrát úplně jiný sport než zbytek světa. Při snaze zatraktivnit náš sport nesmíme zapomínat, že hokejová pravidla jsou globální a neměla by se přepisovat tak bezhlavě,“ dodal Jerykalov.



Před pár dny se bývalý předseda Rady ČT u soudu přiznal, že v roce 2024 vyrazil do Karibiku slavit šedesátiny Pavla Tykače na pozvání miliardářovy manželky Ivany. Tím ale účinkování Pavla Matochy před spravedlností neskončilo. Státní zástupce otevřel kauzu nahrávky, která údajně zachycuje hlasy Matochy a radního Romana Bradáče debatující spolu způsobem, jenž může naznačovat korupční jednání.



Rusko by pokládalo případné rozmístění dalších sil Severoatlantické aliance v Pobaltí za eskalaci, varovala ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. O zřízení americké vojenské základny na svém území usiluje Litva, kde se dosud američtí vojáci, vyslaní k posílení východního křídla NATO a k odstrašení případné ruské agrese, střídají podle rotačního principu.



Třicet lidí ve čtvrtek přišlo o život při ruském útoku na město Kramatorsk ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Dalších 18 lidí je zraněných. Prokuratura už dříve uvedla, že Rusové pravděpodobně použili klouzavé letecké bomby, které zasáhly dva linkové autobusy. Útok vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.



Ruské úřady ve čtvrtek popřely zprávy, že se v sibiřském ústavu pro boj proti moru nakazil další zaměstnanec. Laborantka zmíněného irkutského ústavu podle ruských médií nedávno zemřela na plicní mor, zatímco ruské úřady výskyt moru popírají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic nezjištěného původu. O informace o nákaze požádala ruské úřady Světová zdravotnická organizace (WHO).



Letošní Nobelovu cenu za literaturu ve čtvrtek 8. října získala šestasedmdesátiletá kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová, oznámila Švédská akademie. Ocenění získala za své „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu,“ uvedla akademie.