Nároďák jako žádný jiný. Na Čechy číhá i rodák ze země, kde hokej neznají

Fribourg (od našeho zpravodaje) – Itálie je jednou z nejlidnatějších zemí Evropy, ale hokejově patří mezi trpaslíky.

V Palermu se totiž lední hokej prakticky nehraje. A téměř ani v hlavním městě Římě. Je to záležitost severní části země.

Proto má Itálie dle posledních dostupných čísel jen asi tři a půl tisíce juniorských hokejistů. Více než Slovinsko, zhruba stejně jako Rakousko, ale méně než třeba Maďarsko. A neporovnatelně méně oproti velmocem.

Relativní nedostatek hráčského materiálu se rozhodla kompenzovat pomocí hráčů ze zahraničí. V míře, které nedosahuje žádná jiná reprezentace na probíhajícím šampionátu. Ani zdaleka.

Hned 11 hráčů na aktuální italské soupisce se narodilo mimo Itálii. To je bezmála polovina mužstva.

Nepraští to ovšem do očí tolik, jako když Severoameričani Nigel Dawes či Brandon Bochenski táhli před lety Kazachstán.

Zahraniční posily v současném italském výběru, zpravidla narozené a vychované v Kanadě, totiž mívají italský původ, jak je patrné z příjmení jako DiGiacinto nebo Di Perna. Dokonce i švédský rodák Mikael Frycklund, u něhož se to nemusí zdát, má po matce kořeny v italském Bergamu.

Připomeňme, že všechny posily tohoto typu musely v Itálii odehrát několik sezon, než mohly na turnajích hokejové federace IIHF obléknout italský dres. Ovládnout italštinu však nemusely...

Specifickým příkladem je pak Gabriel Nitz, střelec zatím jediného italského gólu ve Fribourgu.

Vyrůstal v Itálii, zemi svého otce, ale narodil se v Dominikánské republice, odkud pochází jeho matka.

„S matkou ale nejsme vůbec v kontaktu. Nikdy nebylo na stole, jestli Itálie, nebo Dominikánská republika,“ přibližuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz a hokej.cz.

Co se týče reprezentování v rámci ledního hokeje, Dominikánská republika na stole ani být nemohla. IIHF eviduje v žebříčku desítky zemí včetně třeba Turkmenistánu, ale 12milionový karibský stát nikoliv.

Ani v Itálii nebylo vůbec jisté, že se Nitz dá zrovna na lední hokej. Dostal se k němu víceméně náhodou. „Přes kamaráda mého otce, hokejistu. Tenhle sport se mi zalíbil, a tak jsem u něj zůstal,“ líčí teprve 19letý obránce.

Hokeji se věnuje spolu se svým dvojčetem Raffaelem, který nastupuje na pozici útočníka, ale na MS nepronikl. Od příštího ročníku budou oba hrát ve Finsku.

Doteď se rozvíjeli hlavně v malebném Jižním Tyrolsku, specifické části Itálie, kde jazykové převládá němčina. Působili třeba i v tamním Brixenu, který je v Česku známý zejména jako místo vyhnanství vlastence Karla Havlíčka Borovského v dobách Rakouského císařství.

„Ze sportu je tam nejpopulárnější házená a samozřejmě fotbal, protože je to pořád Itálie. Hokej tam až tak neletí, to spíš v Bolzanu nebo Brunicu, tam ho mají hodně rádi,“ přibližuje Gabriel.

Rozhovor probíhal v angličtině, kterou Nitz ovládá obstojně. S italštinou je na tom prý podobně. Jeho hlavním jazykem je němčina.

V reprezentaci není jediným takovým hráčem. „Někteří kluci jsou z Jižního Tyrolska, s těmi mluvíme německy. S importy anglicky, se zbytkem italsky,“ popisuje jazykové poměry v kabině Gli Azzurri.

Bokem může znít i finština, věhlasný finský trenér Itálie Jukka Jalonen má totiž ve štábu videokouče-krajana Janneho Hietaniemiho.

Kuriózně seskládané mužstvo první tři zápasy ve skupině B prohrálo. Čechy ve středečních 16:20 vyzve v roli velkého outsidera.

„Musíme ale zkusit vyhrát, potřebujeme získat nějaké body. Cílem je udržet se mezi elitou,“ připomíná Nitz, s čím Itálie do Švýcarska vyrazila.

Související

Pro zlato si došli Finové, Švýcaři smutní. Projděte si výsledky a pavouka MS