reklama
 
 

Zahnal myšlenky na konec kariéry a stal se členem obávané letky. První liga je pro Divíška strop

7. 1. 2018 11:45
Osmatřicetiletý útočník Tomáš Divíšek byl jako kapitán u pádu mosteckého klubu, ale chmury rychle zaplašil a odešel za hokejem na Moravu. V Prostějově si padl do noty s Nouzou či Rudovským a patří k výrazným postavám WSM Ligy.

Po sestupu z první ligy s rodným Mostem se zdálo, že směřujete ke konci kariéry. Čím to, že jste se ještě vydal na další štaci?

Už od nějakých pětatřiceti to směřuje ke konci (smích). Tak nějak to o kousek oddaluju. Vloni už jsem měl myšlenky na konec opravdu velké, protože se nedařilo, ale pak mě oslovil Bača (Jiří Vykoukal - trenér a sportovní manažer Prostějova), a tak vzniklo tohle angažmá.

Je vám smutno při pohledu na tabulku druhé ligy? Most je totiž i tam po sestupu jednoznačně poslední…

Je to nepříjemné, hrozně mě to mrzí, ale nemám k tomu moc co říct. Asi je to bohužel spravedlivé, nefunguje to tam. Je to škoda.

Dokážete pojmenovat hlavní problém Mostu?

Tohle já nevím, do toho se nechci vůbec pouštět. Musí se to začít řešit, musí to řešit lidi, kteří tam ten hokej dělají.

Tak pojďme raději k jestřábí letce v Prostějově. Před Vánoci jste měli dlouhou vítěznou sérii, jste v závěsu za nejlepšími. Jak hodnotíte sezonu před finišem základní části?

Sezona běží docela dobře. Měli jsme takový pomalejší start, ale už jsme se do toho dostali. Docela nám to funguje v kabině i na ledě a základním kamenem je Kuba Neužil, který chytá fantasticky. Pak už je to, dá se říct, jednoduché. Když vás podrží gólman, dovolíte si věci, jaké obvykle ne. Je to znát, ohromně nám to dodává sílu.

Ale poslední utkání proti Ústí nad Labem (4:3) mi přišlo dlouho ospalé, z vaší strany trochu bez náboje. Měl jste stejný pocit?

Nehráli jsme dobře. Ano, byli jsme takoví ospalí, nemělo to z naší strany ten šmrnc. Spíš vyhrál šťastnější tým, ne lepší.

Moc vám nepomohl ani obrat z 1:2 na 3:2. Čím to bylo?

Nenakoplo nás nic. Někdy se to tak bohužel stává, nevím, čím to bylo. Mrzí mě, že to bylo zrovna doma, ale tři body se počítají.

Před sezonou se na Hané stanovil cíl minimálně v podobě semifinále. Zatím to vypadá reálně, co myslíte?

Chceme hrát co nejlépe a uvidíme, jak to dopadne. Musíme se dostat do play-off, tam bychom určitě chtěli postoupit přes první kolo. Když budeme hrát špatně, nebudeme spokojení. Ale pokud vypadneme v prvním kole po výborném boji s Budějovicemi, řekneme si, že to bylo dobré. Je těžké to hodnotit už teď.

České Budějovice i Karlovy Vary jste už dokázali porazit…

Jo, ale play-off je trošku jiná liga. Chtělo by to jít do něj z nějaké lepší pozice. Tři mančafty nahoře jsou našláplé, tam to bude těžké, ale pokusíme se o to. Myslím, že v dobré formě bychom měli co říct.

Třebíči jste v listopadu nasázeli devět gólů a nedávno jste s ní prohráli. Takže to funguje i obráceně, souhlasíte?

V Třebíči se nám rozpadla hra po první třetině, udělali jsme tam chyby, které nás stály zápas. Je to pokaždé jiné. Devítku jsme dali i Ústí a teď jsme se nadřeli do poslední minuty. Tak to je, v každém utkání musíte hrát naplno. Jakmile se poleví, soupeř toho využije.

Na čele bodování soutěže jsou tři hráči Prostějova včetně vás. To je docela rarita s ohledem na páté místo v tabulce, co myslíte?

Rarita to je, takové věci jsou sice hezké, ale výsledek v sezoně neudělají. Nechci, ať to vyzní blbě, ale radši budeme desátý a dvanáctý v bodování, ale abychom hráli to semifinále. Za tohle si člověk moc nekoupí. Ale je to hezké, většina těch bodů je z přesilovek, v kterých nám to šlape.

Vy osobně máte více než bod na zápas a těžíte hlavně ze spolupráce s Tomášem Nouzou. Jak se vám hraje s hráčem, který působí v první lize už čtrnáctou sezonu?

Je to znát, že nějaká chemie mezi námi funguje. Vyhovíme si s Nouzičem i Ruďákem (Jan Rudovský), výborně k nám zapadl Starda (Jan Starý) a Drťa (Marek Drtina) vzadu. Taková chemie se povede málokdy, ale v posledních dvou zápasech jsme taky hráli špatně, nemohli jsme se pořádně dostat do pásma. Občas přijde deka, kterou musíte překonat. Já si tu spolupráci užívám, ale k nějakému výsledku se to vyvrbí až na konci sezony.

Jak by Prostějov vyšel ve srovnání s extraligou? Mohl by se měřit třeba s Jihlavou a dalšími týmy ze spodní části?

Měřit by se mohl, nedokážu přesně říct, jak by to dopadlo (úsměv). Jihlava hrála tuhle soutěž loni, takže asi jo, ale extraliga je opravdu ještě o krok nebo dva jinde. V baráži je pak ale rozpoložení týmu jiné, podle toho jestli jdete shora jako poražený nebo zespoda jako vítěz. Liga se srovnávat nedá, ale hrát se dá s každým. To je otázka momentální formy.

Jak se vám líbí prostějovské prostředí s bouřlivými fanoušky?

Líbí se mi tady. Základem je kabina a výsledky. Když se daří, tak se líbí každému a všude. Tady nám to funguje, fanoušci jsou vynikající. Není na co si stěžovat, užíváme si to.

Zpočátku sezony však problémy s fanoušky byly. Kvůli neshodám s vedením bojkotovali skalní příznivci z kotle několik domácích zápasů. Jaké to bylo?

Nebylo to nic příjemného. Moc jsem nesledoval, proč se to dělo. Trochu jsme to řešili v kabině, ale šlo to spíš mimo mě. Taková věc je nepříjemná, ale buď lidi fandit chtějí, nebo nechtějí. Zvolili si tenhle způsob, pak se s vedením domluvili a teď nám hrozně moc pomáhají. Ženou nás a jsme schopni doma vyhrát, i když nehrajeme dobře.

Byla na startu sezony souvislost mezi bojkotem a výkony týmu?

Vždycky se to nějak podepíše. Ale když to řeknu takhle, je vlastně jedno, komu lidi fandí. Já mám rád, když se tleská, fandí, ať ten zimák trochu řve. Jestli fandí Vsetínu nebo někomu jinému, tak ať řvou…

Prostějov nedávno podepsal Tomáše Nouzu a Daniela Koláře. Vy zatím s pokračováním u Jestřábů váháte i kvůli rodině, že?

Je to tak. Zatím není nic rozhodnutého, uvidím, jak to bude. Baví mě to, základem je, aby vás vedení a trenér chtěli, abychom si v kabině sedli lidsky. Tady to vypadá dobře, i herně, ale na druhou stranu musím cítit, že tomu mančaftu mám co dát. Záleží, jak se budu cítit.

Extraliga už vás neláká? V Prostějově funguje spolupráce s Pardubicemi, pendluje takhle třeba zmíněný Jan Starý…

Já si myslím, že tohle už mám za sebou. Angažmá v Prostějově je pro mě asi strop, extraligové časy už jsou za mnou.

Na která angažmá vzpomínáte nejraději?

Brno a Pardubice, tam jsem si to hrozně užíval. To jsou dva mančafty, na které nedám dopustit. Pardubice se staly mým domovem, rok 2012 v Brně byl neskutečný, pro mě opravdu famózní. To bylo nejvíc.

Zkusil jste si NHL, v národním týmu jste se na větší akci nepodíval. Mrzí vás, že vám v kolonce chybí třeba mistrovství světa?

Mrzí mě, že jsem si na mistrovství světa nezahrál. Ale musím říct, že vždycky když jsem z týmu vypadl až na konci před mistrovstvím, vzal trenér opravdu lepší hráče. Udělal dobře, rozhodl se pro mužstvo správně. Já jsem pro to udělal maximum, ale takhle to vyplynulo. Více jsem udělat nemohl.

A na zámoří si občas vzpomenete?

Občas jo. Někteří kluci odsud z kabiny ještě nebyli na světě, takže se občas ze srandy zeptají a vzpomenu si na to. Taky to byly hezké tři roky a nejlepší životní zkušenost, co jsem získal. Ale celkově nemám v kariéře nic, o čem bych si řekl, že bych to neopakoval.

Letos se ve WSM Lize sešlo hodně hráčů podobného typu jako vy. Namátkou Petr Vampola, Filip Novák, Václav Nedorost…

Petr s Filipem jsou kluci mistři světa, to je zase jiný level než já (smích). Hokejistů je teď moc a někam se to musí natláskat. Když jim vedení věří, že týmu pomůžou, proč ne. Jestli mají vztah k městu, je to ještě lepší. Zvedají návštěvnost soutěže a pomáhají mladším klukům.

autor: Ondřej Zoubek | 7. 1. 2018 11:45

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama