Z legendárního útoku zbyl už jen Michajlov. Centr Petrov podlehl rakovině

ČTK ČTK
28. 2. 2017 11:41
"Byl to mimořádný hokejista a člověk. Hrdý, vytrvalý," uvedl předseda Ruské hokejové federace Vladislav Treťjak na adresu svého někdejšího spoluhráče.
Vladimír Petrov na OH v Sapporu 1972
Vladimír Petrov na OH v Sapporu 1972 | Foto: ČTK

Moskva - V 69 letech zemřel legendární hokejový útočník Vladimir Petrov, dvojnásobný olympijský vítěz z let 1972 a 1976 a devítinásobný mistr světa. Koncem 60. let minulého století tvořil v dresu tehdy téměř neporazitelné sovětské sborné obávanou útočnou formaci s Valerijem Charlamovem a Borisem Michajlovem.

"Byl to mimořádný hokejista a člověk. Hrdý, vytrvalý," uvedl předseda Ruské hokejové federace Vladislav Treťjak na adresu svého někdejšího spoluhráče. "Ne vždy souhlasil s názory trenérů, někdy se hádal s velkým Anatolijem Tarasovem. Ale ta houževnatost mu umožnila vyhrávat. Neústupností a tvrdou prací šel příkladem celému týmu. Hokeji se naplno věnoval až do posledních dnů svého života," řekl legendární brankář.

Podle Michajlova podlehl Petrov rakovině. "Za půlku měsíce ho ta nemoc doslova sežrala. Zemřel dnes ve čtyři hodiny ráno," citoval Michajlova ruský list Sport-Express.

Hokejisté a fanoušci si připomenou zesnulou legendu při dnešních a středečních zápasech play off KHL, které začnou minutou ticha. Vedení ruského hokeje se navíc rozhodlo po Petrovovi pojmenovat od příští sezony trofej pro vítěze druhé nejvyšší soutěže VHL.

Petrov strávil největší část kariéry v CSKA Moskva, s nímž vybojoval 11 ligových titulů. Třikrát se stal nejlepším kanonýrem i nejproduktivnějším hráčem soutěže, celkem nastřílel 370 gólů v 553 utkáních.

V sovětské reprezentaci třikrát ovládl kanadské bodování mistrovství světa (1973, 1977, 1979), v roce 1973 byl také nejlepším střelcem šampionátu. Z olympijských her má ještě stříbro z roku 1980 z Lake Placid, kde sborná musela přenechat vítězství v turnaji Spojeným státům po překvapivé porážce s americkým výběrem, která vešla do historie jako Zázrak na ledě. Na MS získal kromě devíti titulů rovněž dvě stříbra a jeden bronz.

Hráčskou kariéru Petrov ukončil v roce 1983. Poté působil jako trenér a funkcionář, v 90. letech byl předsedou národní hokejové federace. V roce 2006 byl přijat do Síně slávy IIHF.

Z proslulého útoku, který táhl sovětskou sbornou i CSKA, už žije pouze dvaasedmdesátiletý Michajlov. Charlamov zahynul v roce 1981 při autonehodě.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy