MS se neodehraje, bojí se švédský reprezentant. Pořadatelé ruským výhrůžkám nevěří

jzp jzp
10. 5. 2022 19:30
Finsko a Švédsko by měly v květnu požádat o vstup do Severoatlantické aliance, což vzbuzuje otazníky ohledně bezpečnosti nadcházejícího hokejového mistrovství světa v Helsinkách a Tampere.
Hartwall Arena (nyní Helsinská hala) při zápase ruského týmu na mistrovství světa 2012
Hartwall Arena (nyní Helsinská hala) při zápase ruského týmu na mistrovství světa 2012 | Foto: Reuters

Obě severské země se doteď držely stranou vojenského paktu, i s ohledem na veřejné mínění. Například na začátku roku si podle průzkumu televize MTV Uutiset přálo vstup do NATO jen 30 procent Finů. V dubnu to bylo už 68 procent. Postoj převrátila ruská invaze na Ukrajinu.

Švédsko a Finsko by měly přihlášku do aliance podat společně a již brzy. Spekuluje se o 17. nebo 18. květnu, na kdy finský prezident Sauli Niinistö plánuje návštěvu švédského krále Karla XVI. Gustava.

Rusko, které s Finskem sousedí, obě země před vstupem do NATO důrazně varovalo. Třeba místopředseda ruské bezpečnostní rady a bývalý prezident Dmitrij Medveděv pohrozil tím, že Moskva posílí svou obranu v Baltu, včetně nasazení jaderných zbraní.

Někteří se proto strachují o bezpečnost hokejového šampionátu, který ve Finsku startuje už v pátek a končí 29. května.

Lucas Wallmark, jenž pronikl do nominace Tre kronor, švédské televizi SVT řekl: "Pokud napětí vzroste, nemyslím si, že se mistrovství odehraje."

Podle Heikkiho Hietanena, který za šampionát zodpovídá, však taková slova nejsou namístě. "Není důvod k panice. V časech, jako je tento, se představivost lidí snadno utrhne ze řetězu. Já ale nebudu spekulovat," řekl s tím, že nikdo z účastníků turnaje dosud neprojevil obavy o bezpečnost.

Výzkumník Markku Jokisipilä, který vyučuje na univerzitě v Turku, s Hietanenem v zásadě souhlasí.

"Wallmark podle mě trošku přehání," řekl finskému deníku Ilta-Sanomat. "Nevěřím, že Rusko by provedlo něco jako teroristický útok."

Jokisipilä předpokládá, že pokud Moskva ve Finsku během mistrovství nějak zasáhne, tak spíš dezinformační válkou v online světě: "Podle mě můžeme čekat spoustu drobných nepříjemností. Když třeba pozorujete diskusi o NATO na Facebooku nebo Twitteru, dostanete se i k věcem, po kterých si říkáte, jestli vlastně pocházejí od skutečných lidí."

Jarno Limnéll, profesor kybernetické bezpečnosti na Aaltově univerzitě, zmínil ještě hrozbu kybernetických útoků, například na elektronické služby, které lidé běžně využívají.

Finští organizátoři každopádně budou řešit praktický problém s návštěvností. Jelikož IIHF vyřadila ze šampionátu Rusko a Bělorusko (nahradila je Francií a Rakouskem), nedorazí na zápasy tolik ruských fanoušků jako za normálních okolností.

List Ilta-Sanomat ještě zmiňuje, že mnohým turistům se momentálně nemusí chtít cestovat za hokejem do země, která sousedí s Ruskem.

"Prodej vstupenek v zahraničí ovlivnila řada komplikací, bylo jich až příliš mnoho," přiznal problémy Hietanen.

Ještě před zahájením prodeje lístků fanoušci nevěděli, jestli kvůli koronavirové pandemii vůbec budou moct přijet. Ostatně minulé mistrovství světa v Rize se konalo v "bublině" bez diváků. "Pak jsme 14. února odstartovali prodej vstupenek. A o deset dní později začala válka," připomněl Hietanen.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Hokejový obránce Krejčík bude hrát po osmi letech znovu za Spartu

Hokejový obránce Jakub Krejčík se po osmi letech vrací do Sparty. Třicetiletý český reprezentant podepsal s pražským klubem smlouvu na tři roky.

"Po odchodu Tomáše Pavelky do Finska nám chyběl ofenzivní bek. Jakub Krejčík má skvělé hokejové kvality, což dokazuje jeho pravidelná účast v reprezentaci," uvedl sportovní ředitel Petr Ton na klubovém webu.

Krejčík nastupoval za Spartu v sezoně 2013/2014, kdy Ton ještě hrál v útoku. S klubem tehdy získali Prezidentský pohár pro vítěze základní části a bronzové medaile. "Od té doby získal ohromné zkušenosti v zahraničí. Slibujeme si od něj, že nám pomůže navázat na letošní výkony. Jak bodovým přínosem, tak v celoplošném pojetí hry," řekl Ton.

Slávistický odchovanec Krejčík odešel v roce 2014 ze Sparty do švédského Örebra. Během kariéry nastupoval také v KHL za Lva Praha, Záhřeb, Jokerit Helsinky a naposledy Dinamo Minsk v této sezoně. Vyzkoušel si i finskou ligu a v letech 2017 a 2018 slavil extraligové tituly s Kometou Brno.

S reprezentací získal bronz na mistrovství světa v roce 2012. Letos vypadl z týmu při závěrečném zužování nominace před šampionátem ve Finsku.

Těší se na spolupráci s novým koučem Sparty Pavlem Paterou. "Má své vize moc dobře srovnané. Je to pro něj i pro nás obrovská výzva. Chceme vyhrávat. Má v sobě vítěznou mentalitu. Věřím, že to nebude vůbec špatné," řekl Krejčík.

Věří, že dokáže Spartě pomoct i produktivitou. "I když se mi minulou sezonu góly dávat nedařilo, vždycky jsem tíhnul k útočení. Myslím, že ve Spartě bude tým více ofenzivně naladěný než v Minsku," prohlásil.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Ekonom Dlouhý končí v týmu prezidentových poradců, důvod neuvedl

Ekonom Vladimír Dlouhý odchází z týmu poradců prezidenta Miloše Zemana. Prezident Hospodářské komory ČR to potvrdil webu Respekt.cz. Důvody svého konce v poradním týmu neuvedl. Podle serveru nebyl Dlouhý spokojen s rozhodnutím hlavy státu jmenovat novým guvernérem České národní banky Aleše Michla.

Dlouhý svůj odchod z týmu prezidentových poradců bez dalších podrobností potvrdil. "Ano, bez dalšího komentáře," řekl Respektu. Podle serveru Dlouhý rozhodnutí údajně oznámil hlavě státu o víkendu, kdy se ještě po Zemanově boku účastnil jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Dlouhý byl v 90. letech jednou z nejznámějších tváří polistopadové ekonomické transformace. V letech 1992 až 1997 byl ministrem průmyslu a obchodu, poté se z politiky stáhl a odešel do soukromého sektoru. Přednášel na vysoké škole a v letech 2006 až 2008 byl členem takzvané Pačesovy komise, která zpracovávala dlouhodobou energetickou koncepci ČR. V lednu 2008 se stal členem Národní ekonomické rady vlády ČR (NERV) a v srpnu 2010 i její obnovené podoby, počátkem roku 2013 se neúspěšně ucházel o nominaci v prvních přímých volbách prezidenta samostatné ČR. Od roku 2014 je prezidentem Hospodářské komory ČR.

Zdroj: ČTK
Další zprávy