Český hokej na úspěchu jen plul. Proto teď doufáme v souhru okolností, tvrdí Antoš

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
13. 5. 2021 7:31
Přesně před 20 lety pokořil David Moravec bekhendovou kličkou Fina Pasiho Nurminena a čeští hokejisté potřetí za sebou vyhráli mistrovství světa. Jenomže v dalších dvou dekádách se nadvláda rozdrolila a zdá se, že nejužší špička Čechům dále uniká. "Nikdo tehdy neuvažoval nad tím, že se to zastaví," říká bývalý útočník a dnes televizní expert Milan Antoš.
13. května 2001. Robert Reichel sprchoval Reného Fasela šampaňským a Češi vládli světovému hokeji.
13. května 2001. Robert Reichel sprchoval Reného Fasela šampaňským a Češi vládli světovému hokeji. | Foto: ČTK

Vzpomenete si, jak jste prožíval zlaté úspěchy českého týmu na mistrovství světa v letech 1999 až 2001, tehdy jako hráč Plzně?

Neprožíval jsem to úplně jako fanoušek. Po sezoně jsem se věnoval spíš odpočinku, případně už běžela příprava na nový ročník. Vnímal jsem to tak, že tam hrají hráči podobně staří jako já, většinu jsem znal a přál jsem jim to. Ale spíš to bylo takové profesní. Asi jako když se hudebník jde podívat na nějaký špičkový koncert. Snažil jsem se i něco odkoukat.

Ve Vídni 2005 triumfovala ještě doznívající zlatá generace, ale od té doby vyhráli Češi MS ze čtrnácti pokusů už jen jednou, v roce 2010. Ilustruje to sešup českého hokeje?

V tom roce 2010 to ještě bylo takové pohlazení. Nebyl to slabý tým, byl dobře poskládaný. Vláďa Růžička měl pro to cit, Vokoun tam zachytal neskutečně. Sešup ano, ale tady ještě svitla naděje, bylo to fajn.

O to tvrdší je teď čekání na medaili, které trvá v dospělé kategorii už sedm světových šampionátů, ne?

Pořád doufáme, že se něco stane. Třeba doufám, že budeme mít dobré rozlosování, že přijde zápas, který někomu výrazně sedne a najednou to bude na medaili. Ale nedaří se to poskládat, nedaří se vylítnout. Ostatní země urazily obrovský kus dopředu a my jsme zůstali stát.

Často se mluví o tom, že právě v období zlatého hattricku český hokej zaspal. V čem konkrétně?

Jednou to výstižně napsal Josef Augusta. Mluvil o tom, že trenéři žili z hráčů narozených v 70. letech strašně dlouho. Všichni tak nějak pluli na tom úspěchu a nikdo nepřemýšlel nad tím, že se to někdy zastaví. Že když generace ze 70. let odejde, není tam adekvátní náhrada. Odešli kladenští a litvínovští hráči a trenéři na to nedokázali reagovat. To byl bod zlomu, usnutí na vavřínech. Také extraliga šla kvůli tomu dolů.

To lze vidět i na soupisce zlatého týmu z MS 2001. Více než polovina hráčů byla z extraligy. Dnes je to stěží myslitelné.

Jasně, často to připomínám. Když se podíváme třeba do 90. let, tam kdo hrál extraligu, ten byl opravdu dobrý. Měla výbornou kvalitu. Její špičkoví hráči posouvali i ten průměr, který na sobě musel ohromně pracovat. Dnes extraliga svou kvalitu má, ale kdyby se postavil tým na MS čistě z ní, těžko by uspěl. Přitom třeba Finové to s hráči převážně z finské ligy před dvěma lety na MS zvládli a vyhráli zlato. Je třeba pracovat na tom, abychom naše soutěže zkvalitňovali, a to s českými hráči. Ne aby kluby pořád sahaly po cizincích, kteří je zachrání.

Pavel Francouz, Tomáš Hertl, Radek Faksa, Radko Gudas, Jan Kovář nebo Ondřej Palát. To jsou hokejisté, jimž bylo při zlatém hattricku zhruba sedm až deset let. Oni zatím s reprezentací žádnou medaili nezískali, byť se zdá, že i kolem nich lze postavit silné mužstvo.

Ano, jsou to dobrá jména v NHL, ale bohužel vidím, že třeba Švédové mají na každý takový post aspoň tři hráče. Zkrátka daleko větší výběr. Totéž už se dá říct i o Finech. Tím je to zkrátka dané.

Zní to tak, že udělat úspěch bude pro Čechy pořád těžší a těžší.

Jak už jsem říkal, potřebujeme, aby do sebe všechno zapadlo. Že třeba ve čtvrtfinále se urve Jakub Vrána a vstřelí hattrick. Že v semifinále skvěle zachytá gólman a ubráníme to. Zkrátka šťastné dva zápasy, abychom byli v boji o zlatou medaili. Věřím, že to přijde, že je to možné. Ale zatím to skutečně vypadá tak, že stavíme týmy, které bojují hlavně o semifinále.

Navíc při pohledu na výsledky mládežnických reprezentací se zdá, že za pět nebo deset let bude situace ještě horší, co myslíte?

V tomto směru biju na poplach už dlouho. Vidím, v jakém stavu se náš mládežnický hokej nachází. Těžce hledáme talentované hráče, kteří se v mladém věku pořádně prosadí do A-mužstva v extralize. Čekají nás těžké chvíle a pro trenéry bude čím dál složitější postavit mužstvo, které bude bojovat aspoň o to semifinále. V mládeži je to o tom, že skládáte tým z jednoho, dvou, možná tří ročníků, a v tom už nestačíme. U dospělé reprezentace se to ještě pořád dá.

Zlatý hattrick zůstává od doby, kdy se MS hraje systémem play off, českým unikátem. Je zajímavé, že Kanaďané, Rusové ani Švédové šampionát třikrát v řadě nevyhráli, byť šance na to měli.

Když rozdělíte české hráče z toho období, nejsou to ti nejlepší hráči, kteří se dlouhodobě prosazovali v NHL. Třeba Jaromír Jágr nebyl ani u jednoho z těch tří triumfů v letech 1999 až 2001. Byla to ale parta kluků, kteří o sobě skvěle věděli. Všichni měli něco a dohromady se poskládal tým. Tu osu skvělých hráčů hlavně evropské úrovně vždy někdo doplnil, a klapalo to. Od té doby těžko hledáme další Patery, Procházky, Reichly, Výborné. V každé situaci dokázali najít nějaké řešení, byli skvěle vyzrálí herně. V tomhle byli jako tým úplně jinde, a proto to třikrát vyhráli.

Unikátní počin

Češi jsou jediným týmem, který od přechodu zápasů o medaile na světovém šampionátu do systému play off vyhrál MS třikrát v řadě (1999, 2000, 2001).

Kanaďané svou jízdu za hattrickem dvakrát nedotáhli. Vyhráli MS v letech 2003, 2004 i 2015, 2016, jenomže v letech 2005 a 2017 prohráli ve finále. Totéž potkalo Rusy v roce 2010, kdy jim dovršení hattricku po vítězných šampionátech 2008 a 2009 překazili až ve finále právě Češi.

Švédové mohli třetí zlato za sebou získat předloni v Bratislavě, tehdy měli v zádech triumfy z let 2017 a 2018. Ale v roce 2019 vypadli už ve čtvrtfinále.

V minulém století vytvořili nejdelší šňůru Sověti, kteří se stali mistry světa devětkrát po sobě v letech 1963 až 1971. Do série se jim počítaly i triumfy z olympijských her 1964 v Innsbrucku a 1968 v Grenoblu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Krupobití a bouřky zasáhly Jihomoravský kraj. Dálnice D2 je neprůjezdná kvůli pádu vedení

Bouřky a krupobití zasáhly večer Jihomoravský kraj, především Břeclavsko. Kvůli spadlým drátům elektrického vedení je v obou směrech neprůjezdná dálnice D2 v okolí Břeclavi. O neprůjezdné dálnici informoval mluvčí policie David Chaloupka. Hasiči zatím mají 30 výjezdů, řeší utržené střechy i spadlé stromy. Řekl to mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Chaloupka zatím nemá informace, že by fungoval na dálnici odklon nebo jak velká je kolona. "Stalo se to před chvílí," poznamenal mluvčí. Podle něj má policie nahlášených v souvislosti s počasím více událostí, mezi které patří dům bez střechy, spadený strom na auto, ale taky plechová garáž, která uletěla.

Případy řeší i hasiči. "Máme tam ulítlou střechu, spadenou stěnu v kuchyni, spadené dráty elektrického vedení, ale také okna rozbitá kroupami," řekl Mikoška.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
Další zprávy