Praha - Obránce Michal Jordán z Chabarovsku stihl doléčit koleno a dnes se poprvé hlásil na srazu reprezentace v přípravě před mistrovstvím světa kouči Josefu Jandačovi. Sedmadvacetiletý zadák patří v posledních letech k hlavním pilířům obrany národního mužstva na velkých akcích, jenže medailový úspěch si dosud vychutnat nemohl. O to více po něm před šampionátem v Dánsku touží.
"Pro mě je čest reprezentovat a těch příležitostí nemusí být také už tolik. Pokud trenéři chtějí a jsem zdravotně v pořádku, vždy moc rád přijedu," řekl Jordán novinářům.
"Samozřejmě už také vyhlížím nějaký ten úspěch, protože já osobně mám těch čtvrtých míst už docela dost," připomněl Jordán umístění těsně pod stupni vítězů z MS v Bělorusku 2014, o rok později z Prahy i z letošních olympijských her v Pchjongčchangu. "Nějakou placku už by to chtělo," doplnil Jordán.
Promarněná medailová šance na olympijském turnaji ho stále mrzí. "To mě asi nikdy neopustí. Byla to velká akce, na kterou kdo ví, jestli se ještě někdy dostanu. A medaile byla relativně blízko, ale bohužel jsme to nezvládli. A s hráčem tohle už bude asi do konce života," uvedl Jordán. "Pokud tedy nevyhraje olympiádu příští," dodal s úsměvem.
Poslední zápas odehrál v Kontinentální lize před měsícem, na led ale chodil v Kroměříži. "Těším se, až do toho zase naskočím. A jsem rád, že jsem tady. I proto, že jsem sezonu dohrával se zraněním, ale dal jsem se dohromady a jsem stoprocentně fit. Chuť jsem rozhodně měl, šlo jen o to, abych se doléčil, ale věděl jsem, že bych to měl stihnout," řekl Jordán. "Příprava je ještě dlouhá a je tam ještě hodně zápasů, tak bude fajn, až si zase nějaký zahraju," hlásil natěšeně.
Právě kvůli zdravotním potížím se připojil o něco později. "Měl jsem natažené kolenní vazy a už i olympiádu jsem dohrával s nataženým svalem, takže konec sezony byl náročný hlavně na psychiku, protože jsem věděl, že ta zranění mě trochu limitují. S panem Jandačem jsem se ale domluvili, že mi dá volno, abych se dal do kupy," vysvětlil Jordán.
Z angažmá v Chabarovsku, kde strávil první rok, má dobrý pocit. "Klub se nedostal asi osm let do play off, takže bylo parádní, že tentokrát to vyšlo. Potřebovali jsme ale, aby to nezvládl v posledním utkání Novosibirsk, takže jsme to všichni společně sledovali na hotelu. Byly to hrozné nervy, řvali jsme tam u toho a po zápase přišla samozřejmě obrovská radost," přiblížil Jordán.
V play off narazil Amur na silnou Kazaň, která ve třech dosud odehraných sériích ztratila jen dva zápasy a postoupila do finále, v němž vyzve CSKA Moskva. "Prohráli jsme sice 1:4 na zápasy, ale myslím, že jsme tam podali výborné výkony. A všechny zápasy až na jeden byly těsné, takže to nebyl žádný propadák. Pro klub je to velké plus a věřím, že se vše bude nadále zlepšovat," přál si Jordán.
Za 53 odehraných zápasů včetně play off si připsal devět bodů (2+7). "Když jsem s Amurem podepisoval smlouvu, bylo hlavním cílem udělat play off, což se podařilo. Osobní statistiky neřeším. Hlavně, že se splnil úkol. Navíc lidé chodili na každý zápas a měli jsme pořád vyprodáno. Postup do play off byl pro mě důležitější, než abych udělal třeba 30 bodů a my se do něj vůbec nepodívali," zdůraznil Jordán.
Volno trávil s rodinou. "Nebyli jsme spolu celou dobu a ta sezona byla dlouhá. Takže jsem se věnoval hlavně rodině, dával dohromady nohu a chodil do posilovny," popsal Jordán.
