Hokej schválil revoluci v pravidlech podle NHL, Česku by letos pomohla. A co bitky?

Daniel Poláček Daniel Poláček
7. 6. 2021 8:39
"V NHL by to nepískli!" Tuto výtku od nynějška uslyšíte jen výjimečně. Kongres IIHF schválil pravidla, podle nichž bude hokej vypadat stejně po celé planetě.
Rozhodčí v diskuzi s Kanaďanem Troyem Stecherem.
Rozhodčí v diskuzi s Kanaďanem Troyem Stecherem. | Foto: Reuters

Riga (od našeho zpravodaje) - Doteď panovaly zmatky nejen mezi NHL a Evropou, ale i v rámci jednotlivých soutěží na starém kontinentě.

"Ligy zlepšovaly rozličné aspekty pravidel na vlastní pěst, což vedlo k malým, ale podstatným rozdílům v tom, jak je hokej pískaný v různých zemích," prohlásil člen Rady IIHF Sergej Gontčarov. "Zatímco na jedné akci určitý gól neuznají, v jiných soutěžích normálně platí. Cílem našeho úsilí bylo dostat všechny na jednu loď."

Na projektu pracovala řada expertů včetně šéfa českých rozhodčích Vladimíra Šindlera. A co je důležité, IIHF svou revoluci konzultovala se zámořskou NHL.

To znamená, že řada pravidel doznala změn právě podle severoamerického vzoru. Například brankáři, kteří doteď mohli rozehrávat puk i v rozích kluziště, budou muset při výletech za svou bránu zůstat v přísně vymezeném čtyřúhelníku, což má přiživit ofenzivní hru.

Za zmínku také stojí, že k pětiminutovému vyloučení už nemusí automaticky přibýt trest do konce zápasu.

Změní se i posuzování ofsajdu. Rozhodčí budou při vstupu týmu do útočného pásma považovat modrou čáru za trojrozměrnou. Co si pod tím představit? Aby se hráč nedostal do ofsajdu, stačí mu, když bude mít brusli ve vzduchu nad modrou čarou; už není třeba kontakt s ledem.

Na současnou úpravu doplatil na letošním mistrovství světa Dominik Kubalík. V prodloužení proti Dánsku už Češi slavili vítězství, když tvrdě střílející Filip Hronek využil přesilovku, ale pak Dánové přišli s trenérskou výzvou. A ukázalo se, že Kubalík stál při vstupu do pásma v ofsajdu, neboť svou brusli "odlepil" od modré čáry příliš brzy. Ti, kteří tvrdili, že v NHL by to prošlo, tak měli pravdu.

Češi nakonec udolali Dánsko v nájezdech, takže o výhru nepřišli, ale zámořská úprava ofsajdu by jim ušetřila nervy.

IIHF chce, aby revoluční pravidla zavedly hned od příští sezony všechny elitní soutěže včetně české extraligy. 

Prvními mezinárodními akcemi s novým metrem rozhodčích budou v srpnu mistrovství světa žen a olympijská kvalifikace do Pekingu 2022.

Jeden významný rozdíl mezi zámořským a evropským hokejem však nezmizí. Jde o bitky. IIHF sice od NHL přebere definici rvaček a souvisejícího dění na ledě, ale v rovině trestů neuhne z nulové tolerance.

"Bitky nemají v mezinárodním hokeji co dělat. Pořád platí, že pokud se hráč popere, zápas pro něj skončí," prohlásil Danny Kurmann, který má v IIHF na starosti sudí.

Pěstní souboje už nejsou tak časté ani v NHL, je jich dvakrát až třikrát méně oproti předminulé dekádě. Liga jim ale stále nechává volný průběh. Účastníci rvačky dostanou jen pětiminutový trest, po němž klidně můžou tasit pěsti znovu.

Poznámka: V původní verzi textu bylo chybně uvedeno, že Kubalíkův ofsajd by byl v NHL hraniční situací. Ve skutečnosti by šlo o bezproblémový přechod pásma.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy