reklama
 
 

Krejčí: Týmu nemám co vytknout, budoucnost je slibná. A Červenka? Hrál skvěle

17. 5. 2018 20:15
David Krejčí spolykal ve čtvrtfinále více než 23 minut a po zápase s Američany kousal porážku naprosto vyčerpaný. V národním týmu si zahrál po čtyřech letech a s parťákem Pastrňákem z Bostonu stihl nakonec pět utkání. Vyřazení ve čtvrtfinále Krejčího mrzí o to víc, že Češi stáhli manko dvou branek a sahali po třetím gólu.

Jak byste zhodnotil čtvrtfinálovou porážku?

Samozřejmě nás to strašně mrzí. Věděli jsme, že je to o jednom zápase. Připravili jsme se na to dobře. Bohužel nám utekl začátek, ale trenéři udělali pár změn, a bylo to poznat. Hráli jsme na špičkách, ne na patách, a vrátili jsme se do zápasu. Měli jsme pár šancí na 3:2, ale nepadlo to tam. Ukázali jsme, jaký máme charakter, bojovali jsme až do konce. Klukům se nedá nic vytknout. Hrály proti sobě dva dobré týmy, jeden z nich musí domů. Bude to mrzet hodně dlouho.

Mrzí vyřazení o to více, že jste se po špatném začátku vrátili do hry? Američany jste za stavu 2:2 místy přehrávali.

Pořád jsme věřili, že to zvládneme. Za stavu 2:2 jsme měli takový tlak, tolik šancí. Před třetí třetinou jsme věděli, že máme obrovskou šanci. Byli jsme opravdu blízko…

Co se dělo po první třetině v šatně?

Věřili jsme. Přišli trenéři, ukázali nám pár změn. Co máme spravit. Oni dělali dobré věci, když zatahovali puk za modrou a hledali další hráče. Rozebrali jsme to, fungovalo to, vrátili jsme se do zápasu. Bohužel.

Jak jste na tom byl se silami? Trenér posílal vaši formaci na led s vývojem utkání skoro ob střídání.

Cítil jsem se dobře. Poslední dvě a půl minuty jsem hrál v kuse, na konci to proto bylo těžší. Ale i ve hře šest na pět jsme měli šance.

Cítil jste, že speciálně na váš útok si dávali Američané pozor?

Věděli jsme, že na nás někoho určitě pošlou. Není to nic nového. V NHL se hrají osobky často. Vytvořili jsme si i tak dost dobrých možností.

Jste na ten tým plný mladých hráčů pyšný za to, jak tady hrál?

Určitě. Čtvrtfinále hovoří samo o sobě. Prohráváš 0:2, ale koukneš se po první třetině v kabině a vidíš ty tváře, jak každý věří. To je charakter jak blázen. Nedá se nikomu nic vytknout. Mladí hráli do jednoho výborně. Je to příjemné do budoucna. Červus (Roman Červenka) hrál dneska neskutečně, jezdil, rozdával to, bojoval. Bohužel mu to tam nespadlo.

Co říct k jeho výkonům? Střelecky se trápil, nedal ani gól.

Myslím, že hrál opravdu výborně. Ve třetí třetině bylo vidět, že chce být rozdílovým hráčem. Bohužel to tam z jeho nahrávek nepadlo. Ono je pak jedno, jak hraješ ve skupině, když v play off ukážeš, co umíš. Roman dokázal, jaký to je hráč. Přijeli jsme tady jako tým, nemá cenu ukazovat prstem.

Příliš se vám nedařily přesilovky. Proč?

Někdy to tam padne, někdy ne. Měli jsme tolik šancí, já jsem měl volnou polovinu brány. Spadne to tam, bylo by to 3:3. Neči (Martin Nečas) dal nádhernou teč po Pastově (David Pastrňák) přihrávce. Vytvořili jsme si tlak, ty momenty v přesilovkách byly na naší straně.

Vy sami jste Američanům nedovolili ani jednu přesilovku. Svědčí to o tom, jak dobře jste byli takticky připravení?

Jak jsem říkal, ukázali jsme obrovský charakter. Lídři byli lídři, mladí kluci táhli za jeden provaz. Nehrát oslabení bylo v plánu, oni mají ty přesilovky fakt dobré. Naši obránci dělali dobré věci, abychom nechodili na trestnou. Těžko někomu něco vyčítat.

Co jste si po zápase řekli s Charliem McAvoyem z Bostonu?

Popřál jsem mu hodně štěstí, brzo se uvidíme v Bostonu. Je to super kluk. Bylo by příjemné, kdyby to můj kamarád vyhrál. Popřál jsem jim, ať dojdou co nejdál. Objal jsem ho, je to sport.

Dá se srovnat vyřazení s národním týmem a vypadnutí v Bostonu?

Moc ne. Obě porážky budou mrzet dlouho, ale na NHL jsem jako malý kluk nekoukal. Tehdy to ani nebylo v televizi, nemohl jsem být tak dlouho vzhůru. Nároďák byl vždycky můj sen, NHL spíš takový nerealistický. Za nároďák jsem chtěl hrát, bojovat o medaile. Pamatuju si, když jsme v Helsinkách 2012 vyhráli bronz, byl to jeden z nejhezčích momentů v kariéře.

Do reprezentace jste se vrátil po čtyřech letech, nabil vás turnaj další energií startovat za národní tým?

Určitě. Když ta šance bude a trenéři budou mít zájem, přijedu.

autor: Ondřej Zoubek | 17. 5. 2018 20:15

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama