Těžká adaptace i kulturní bariéra

Miroslav Fryčer v dresu Toronta. | Foto: Twitterový účet Rogera Simase

V zámoří se ujalo jméno "Mirko Frycer", ale s adaptací to pro dvaadvacetiletého útočníka nebylo vůbec jednoduché. Poznával nový svět. V Quebecu mu velmi pomohli bratři "Šťováci" - Peter, Marián a Anton Šťastní, své místo si však musel vybojovat i skrze zápasy na farmě v AHL.

Po 49 zápasech za Nordiques byl vyměněn do Toronta, kde se od sezony 1982/83 potkal s dalším hokejovým uprchlíkem Peterem Ihnačákem.

Fryčer se musel na ledě vypořádat s nesmírně tvrdým zacházením od domácích hráčů, kteří dávali tehdejší hrstce příchozích Evropanů jasně najevo, že je v NHL nechtějí a že jim berou práci. Nadávky jako "evropská sra*ka" nebo "zas*aný komunista" slýchal Fryčer pořád.

"Rok mi trvalo, než jsem si získal respekt. Když viděli, že taky nemám problém shodit rukavice nebo někoho píchnout hokejkou, začali mě brát," líčil v úspěšné knize. Stejně jako úsměvnou příhodu s jedním spoluhráčem, který se Fryčera s vážnou tváří ptal, zda mají doma v Evropě podlahu a okna.

Po dalších narážkách na Evropu Fryčer vystartoval. "A ty jsi kdo? Indián? Podle jména bych skoro řekl, že tvůj děda byl taky nějaký European shit," opáčil spoluhráči. Ovšem jak sám tvrdil, nejlepší bylo na podobné ústrky reagovat góly.