Věděl jste, že v celé historii AHL jste právě vy český lídr v bodech, gólech i odehraných zápasech?
Ne, ne, to jsem vůbec netušil.
Co na to říkáte?
Na jednu stranu jsem za to rád, ale na tu druhou není úplně dobré, když je tam člověk tak dlouho, protože si pak tolik nezahraje v NHL. Po desáté sezoně jsem tak rád, že si teď v Evropě budu moct vyzkoušet něco jiného.
Podepsal jste dvouletou smlouvu s Bernem z nejvyšší švýcarské ligy. Opravdu už jste nechtěl zůstat v Severní Americe? Na farmě St. Louis ve Springfieldu jste sbíral zhruba pod na zápas, takže práci byste s největší pravděpodobností našel.
Určitě bych nějaké nabídky měl, ale už jsem nechtěl být na farmě nebo se stěhovat do jiné organizace. V hlavě jsem měl jen Švýcarsko, o Česku jsem ani nepřemýšlel. Doufám, že mi ty dva roky vyjdou a zůstanu ještě déle, abych se zase nemusel stěhovat. S manželkou už jsme byli po celé Americe… Švýcarsko je navíc malé země, takže se toho tolik nenacestuju a budu moct být víc doma s malou dcerou.
Jak budete na AHL vzpomínat? Ptám se, protože je to dost specifická soutěž spíš pro mladé hráče, v níž se bojuje o povýšení do NHL. Třeba obránce Vojtěch Mozík si kdysi stěžoval, že každý tam hraje na sebe a že rivalita panuje i mezi spoluhráči. Jak jste to viděl vy?
První dva roky byly fakt těžké po fyzické i psychické stránce. Nesbíral jsem moc bodů, takže jsem hrál na farmě i v East Coast (ECHL, která je jednu úroveň pod AHL, pozn. red.). Z juniorky to byl docela velký skok. Pak se to zlepšilo. Pochopil jsem, jak mám hrát. A popravdě jsem nikdy neměl žádného soka, s kluky jsem si většinou dobře rozuměl. Věděli, že jsem střelec, takže jim nevadilo, když nedávali tolik gólů. Samozřejmě jsem slyšel, že to je sobecká liga, ale já si zaplaťpánbůh nemůžu stěžovat.
Nakonec jste odehrál i dost zápasů v NHL, konkrétně 124, ale dlouhodobě jste se tam neudržel. Proč myslíte, že to nevyšlo?
Těžko říct. Hrát NHL, to byl vždycky můj sen. I kdyby to měl být jen jeden zápas… Nakonec jich bylo 124 a každý jsem si užil. Někdy přemýšlím, proč jsem se tam neudržel, ale smířil jsem se s tím.
Myslíte, že by vám víc seděla NHL na konci minulého století? V té současné je poptávka po co nejrychlejších a nejvšestrannějších hráčích. Vás skauti minimálně na začátku kariéry popisovali jako hokejistu s parádní střelou, ale horším bruslením. A právě v minulém století dokázali i takoví hráči dominovat, třeba Brett Hull.
Možná ano, možná by mi to sedělo více. Jak ale říkáte, hokej jde strašně dopředu a je neuvěřitelné, jak dobře všichni bruslí. Za sebe můžu říct, že když je vám třiadvacet nebo čtyřiadvacet, tak je hrozně těžké se učit líp bruslit, protože od mládí máte v hlavě zabudované určité vzorce. Alespoň střelu mám ale dobrou, párkrát mě díky ní v NHL využili, takže super.
Kdybyste měl bilancovat, tak kde to bylo nejlepší? Pokud nepočítám krátkou zastávku v Carolině, tak jste působil v Detroitu, Los Angeles a St. Louis.
Draftoval mě Detroit, takže bylo super si za něj zahrát, ale asi v L. A. to bylo nejlepší jak hokejově, tak po životní stránce, jelikož tam máte oceán a dobré počasí. I manželce se tam líbilo.
Teď jste si ve 29 letech vybral švýcarský Bern. Proč?
Hlavně jsem chtěl něco delšího, tady bych nejspíš zase dostal smlouvu jen na jeden rok. Bern byl první, kdo se mi ozval, tuším že to bylo kolem ledna. A když jsem viděl, jak velký mají zájem, už jsem ani moc nekoukal jinam.
Kde jinde v Evropě o vás byl zájem?
Pokud jde o Česko, tak z Brna mi volal asistent trenéra Jaroslav Modrý, kterého jsem měl na farmě Los Angeles v Ontariu. Ptal se mě, jestli bych měl zájem jít do Komety, ale v té době už jsem měl podepsáno v Bernu. A nic jiného jsem ani nechtěl.
Švýcarská liga je známá tím, že když už přijme cizince, tak ho dokáže velmi dobře zaplatit. Můžete jen tak orientačně říct, jestli na tom budete stejně, lépe, nebo hůře oproti poslední sezoně v AHL?
Je to podobné (na farmě St. Louis si Frk za rok vydělal 500 tisíc dolarů). Nerad bych říkal, kolik přesně, ale určitě to jsou dobré peníze.
Co byste ve Švýcarsku chtěl dokázat? V posledních letech tam vyhrávají bodování Češi - Dominik Kubalík, Jan Kovář, Roman Červenka. Zařadíte se k nim?
Všichni, které jste jmenoval, jsou super hráči, kteří mají v Evropě dobré jméno. Kubalda měl teď navíc dobrou sezonu v Detroitu. Bude to tedy těžké. Hlavně aby se mnou byli v Bernu spokojení a abychom vyhráli titul. Uvidíme, jak mi to půjde, co se týče bodů, ale doufám, že dobře, protože jinak ze mě asi nebudou mít moc velkou radost.
Evropské angažmá vám může otevřít dveře do reprezentace. Naposledy jste byl v přípravném kempu před mistrovstvím světa 2018, ale tehdejší trenér Josef Jandač vás nakonec nenominoval. Ozval se vám od té doby někdo z národního týmu?
V sezoně mi volal Martin Havlát, jestli bych měl zájem letos jet. Nejdřív jsem mu řekl, že ano, ale pak jsem si nechal všechno projít hlavou. A jelikož máme šestiměsíční malou dceru, nechtěl jsem letět do Evropy a pak zase zpátky do Springfieldu, takže jsem odmítl. Rodina je pro mě teď trošičku víc než hokej.
Šampionát příští rok v Praze a Ostravě vás láká?
Bylo by super si zahrát na domácím mistrovství, ale to asi bude chtít hodně kluků včetně těch z NHL, takže čekám velkou konkurenci. Bude se mi muset hodně dařit, abych se do týmu dostal.
V roce 2019 jste řekl, že byste chtěl dokončit kariéru v Evropě a pak se natrvalo přestěhovat do Kanady. Pořád to platí?
Pořád. Mám manželku Kanaďanku, takže jsme o tom mluvili. I já bych chtěl nastálo žít spíš v Kanadě. Doufejme, že dohraju v Evropě a pak se přesuneme.
Myslíte, že si ještě stihnete zahrát za Karlovy Vary, odkud jste se před 13 lety do zámoří vydal?
Možná ke konci kariéry. Musel bych na to herně ještě mít, až budu starší. Bylo by dobré si tam zahrát aspoň sezonu, když jsem tam začínal. Ale těžko říct, jelikož je to pořád straně moc daleko.
