Tajné téma českého hokeje: Sparta v KHL. Co by se stalo?

Adam Sušovský Zdeněk John, Adam Sušovský
24. 9. 2013 5:00
Oficiálně říkají majitelé Sparty, že vzhledem k historii a tradici klubu nepřichází v úvahu, že by s pražským týmem hráli ruskou KHL. Ale otázka velmi citlivá i pro ostatní kluby extraligy se nabízí.
Oficiálně říkají majitelé Sparty, že vzhledem k historii a tradici klubu nepřichází v úvahu, že by s pražským týmem hráli ruskou KHL. Ale otázka velmi citlivá i pro ostatní kluby extraligy se nabízí.
Oficiálně říkají majitelé Sparty, že vzhledem k historii a tradici klubu nepřichází v úvahu, že by s pražským týmem hráli ruskou KHL. Ale otázka velmi citlivá i pro ostatní kluby extraligy se nabízí. | Foto: CPA Eduard Erben

Praha, Bratislava – Jednou nohou už stejně Spartaruské KHL je. Hraje v téže hale jako Lev, má totožného majitele a občas si půjčí z KHL nějakého hráče, jako se to třeba v posledních dnech stalo reprezentačnímu bekovi Jakubu Krejčíkovi.

Ale když se zeptáte, kdy a zda vůbec tedy Sparta začne KHL hrát, cítíte se jako nevítaný návštěvník ve včelím úlu. "Nic takového se nechystá, vzhledem k historii a tradici Sparty to ani nepřichází v úvahu. Kdybychom to takhle chtěli, udělali jsme to už loni a neinvestovali do značky Lev Praha," říká třeba Robert Speychal, výkonný ředitel Sportovního holdingu, majitele obou pražských týmů, Sparty a Lva.

Neoficiálně: promýšlíme to

V neoficiálních rozhovorech ale majitelé Sparty připouštějí, že tuto možnost příležitostně zkoumají. Není se čemu divit, pozitivní příklad nemají daleko – stačí se podívat na Slovensko.

Na většinu zápasů má Slovan Bratislava vyprodáno. Svým hokejem strhl na svou stranu celé Slovensko, a platí to i letos, i když vstoupil do nového ročníku KHL prachbídně. Slovan prostě dokázal, co se Lvu v Praze zatím nedaří. Při pohledu do prořídlých tribun v Tipsport areně na začátku druhé sezony v KHL se pak nelze divit, pokud by si někdo z majitelů Sportovního Holdingu Praha řekl, že tohle by stálo za okopírování. Pustit do KHL  skutečnou tradiční značku, klub s diváckým zázemím.

Z povzdálí – a ne vždy s radostí - sledují sparťanské předběžné úvahy o KHL i lidé, pro které by odchod Sparty z extraligy byl výraznou změnou. Jana Obermajerová, majitelka společnosti BPA, která vlastní marketingová práva na extraligu i reprezentaci, v rozhovoru pro Aktuálně.cz připustila, že se s takovými plány už opravdu setkala. "A musím vám říct, že mě to vůbec netěší. Už jen s ohledem na tu 110 let starou historii klubu, protože tohle už něco znamená. Tohle by netěšilo ani ostatní kluby v extralize, které by ztratily atraktivního soupeře," uvedla Obermajerová.

Celý rozhovor s Janou Obermajerovou nejen o Spartě v KHL, ale také o financování českého hokeje si můžete přečíst ZDE.

Se Lvem naplno, ale za rok?

Nevypadá to, že by úvahy o tom pustit Spartu do KHL už byly více konkrétní. Svědčí o tom fakt, že zdroje ze Sportovního holdingu i mimo něj, s nimiž Aktuálně.cz tuto otázku konzultovalo, se neshodují, zda by v takovém případě Sparta opustila českou soutěž, nebo zda by v ní zůstala – tedy zda by s jedním týmem hrála KHL a s druhým extraligu.

O tom, že to zdaleka není upečená věc, svědčí i přístup k HC Lev. Majitelé mají v sezoně vysoké ambice a sami hráči dokonce odvážně vyhlásili  - v druhé sezoně v ruské lize – útok na Gagarinův pohár. Čili žádné zavírání krámu.

Fanoušky v Česku však ani tak tenhle „neautentický“ klub moc nezajímá. Na první zápas sezony nepřišlo do Tipsport arény ani dva a půl tisíce diváků. Na Spartu s Plzní dorazilo skoro třikrát tolik lidí.

Akcionáři Sportovního holdingu jakékoliv náznaky o strategické změně úzkostlivě tají, dokonce i před lidmi, s nimiž jsou denně ve styku. „Moc toho opravdu nevíme, ale vím, že kvůli tomu, že extraliga není finančně úplně zabezpečená, tak se určité kroky a zjišťování, co by start Sparty v KHL znamenal, dělaly,“ řekl jeden z nich.

S médii majitelé holdingu Petr Speychal a Jevgenij Miškovskij normálně nekomunikují, reakce na článek přišla až v úterý v poledne prostřednictvím oficiálního prohlášení majitelů na oficiálním webu Sparty.

„Přestože jsme se již několikrát vyjádřili k odchodu Sparty do KHL, vzhledem ke spekulacím, které se objevily v „objektivních médiích“, tak činím znovu. Sparta zůstane v české extralize. A víte proč? Protože Sparta je věčná," píše Petr Speychal.

Sparta a její ruská sestra

Pokud by opravdu Sparta opustila český hokej, byla by to finanční rána pro všechny. "O kolik bychom v extralize bez Sparty přišli, zatím neumíme vyčíslit," řekla Jana Obermajerová (BPA). Zároveň doufá, že pokud by Sportovní holding skutečně poslal Spartu do Kontinentální ligy, zůstal by její sesterský klub v extralize pod stejným názvem.

O tom, co by se s hokejem v Česku mohlo v takovém případě stát, se nechce vůbec bavit ani Tomáš Král, šéf Českého svazu ledního hokeje. "Já jsem pevně přesvědčený, že Sparta hrát v KHL nebude. S majiteli Sparty se dobře znám, takže si to nemyslím. A vůbec se tím nezaobírám. Už jsem tohle slyšel o dalších asi čtyřech týmech z Česka, ale jsou to nesmysly," řekl Aktuálně.cz Král.

 

Právě se děje

před 55 minutami

Po odstávce znovu začal vyrábět druhý blok Dukovan

V Jaderné elektrárně Dukovany začal v noci na úterý po dvouměsíční přestávce znovu dodávat elektřinu druhý blok. První parní turbína v něm byla připojená 27 minut před pondělní půlnocí, druhá v úterý ve 04:11. Vyrábí tak tři ze čtyř dukovanských bloků. Plánovaná odstávka bloku číslo jedna spojená s výměnou části paliva za čerstvé, kontrolami a servisem zařízení začala 13. listopadu, potrvá do konce roku.

Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů. Kvůli pravidelné výměně části paliva už letos stály její bloky číslo tři a čtyři. Druhý dukovanský blok odpojili energetici od sítě 25. září. "Odstávka byla v důsledku platnosti ochranných opatření proti šíření koronaviru i omezených kapacit v době vrcholící vlny pandemie velmi náročná," uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Turecký novinář dostal 17 let vězení, podle soudu zveřejnil tajné informace

Istanbulský soud vynesl trest 17 let vězení pro investigativního novináře Mehmeta Baransua, jehož odsoudil za zveřejnění tajných státních informací. Informoval o tom opoziční server Ahval. Baransu je ve vězení od roku 2015 a psal pro deník Taraf, který před čtyřmi lety turecký režim zakázal.

Baransu byl odsouzen za "zveřejnění informací, které měly zůstat tajné z důvodů bezpečnosti či domácích a zahraničních polických zájmů státu". Kauza se týká článku, který vyšel v listopadu 2013 v deníku Taraf pod názvem "Rozhodnutí skoncovat s Gülenem padlo na zasedání národní bezpečnostní rady (MGK) v roce 2004". Podle článku tak začala vláda pronásledovat Gülenovo hnutí rok poté, co se stal Recep Tayyip Erdogan premiérem.

Fethullah Gülen a jeho hnutí, jež si říká Hizmet (Služba), bývalo začátkem tohoto století spojencem nynějšího prezidenta Erdogana a jeho nyní vládní strany AKP. Posléze se ale oba muži názorově rozešli a Erdoganův režim označil Gülenovo hnutí v roce 2014 za teroristickou organizaci FETÖ (Fethullahova teroristická organizace).

Zdroj: ČTK
Další zprávy