Minsk - Prezident Alexander Lukašenko, na Západě často označovaný za posledního diktátora v Evropě, má v Bělorusku na povel všechno včetně sportu. Nyní zatrhl účast běloruského týmu v ruské lize a rozhodl se preferovat mládež.
První soupeř českých hokejistů na světovém šampionátu v Rusku se sice drží mezi světovou elitou od roku 1998, ale na klubové úrovni mu chybí kvalitní kontakt se světem. Tamní svaz hledá cestu, jak tuto mezeru zaplnit.
Běloruskou ligu ovládá několik týmů z hlavního města. Letos vyhrálo Dynamo Minsk, které ve finále pokořilo Keramin Minsk.
Právě Dynamo je milovaným klubem Lukašenka. Naopak už v semifinále skončil největší favorit soutěže, vítěz Kontinentálního poháru Junosť Minsk.
Zapomeňte na Rusko, ať žijí junioři
Junosť byl oním vyvoleným celkem, který měl při nákladech asi 30 milionů dolarů vyměnit domácí soutěž za ruskou Superligu. Po pondělním jednání odpovědných funkcionářů v prezidentském paláci je všechno úplně jinak.
"Neobjevily se skutečně silné argumenty, které by tento krok podpořily," oznámil po zasedání prezident. A jeho slovo má v Bělorusku sílu zákona.
Nastal obrat o 180 stupňů, peníze půjdou do rozvoje místního hokeje. A kdo jiný určil cestu vývoje, než Lukašenko.
Podle jeho rozhodnutí se veškerá pozornost nasměruje na mládí. "Juniory by měli trénovat nejlepší trenéři a hráči by měli dostat příležitost účastnit se přípravných kempů ve světě," citovala prezidentova slova běloruská agentura Belta.
Trend s hledáním inspirace v zahraničí začala reprezentace, kterou od loňského října vede americký kouč Curt Fraser. Podmínky má přímo královské, Bělorusové mu dají sto tisíc dolarů za sezonu.
Fraser navíc není prvním zámořský trenér v čele běloruského výběru, mezi březnem 2005 a říjnem 2006 stál v jeho čele Glen Hanlon.
Jenže Kanaďan si do Běloruska odskakoval pouze na velké akce, jinak se v NHL věnoval práci ve Washingtonu. Fraser naopak koučuje na plný úvazek. Jeho nejbližším nadřízeným je běloruský ministr vnitra Vladimir Naumov, který je zároveň šéfem hokejového svazu.
Sportovní miliardy
Sport patří v Bělorusku mezi privilegované oblasti. Za vlády Lukašenka bylo postaveno deset nových hokejových hal a jak hlásila prezidentská kancelář, jen za loňský rok bylo do sportu investováno celkem 80 miliard běloruských rublů (více než půl miliardy korun).
Hokejový šampionát začíná. Hvězdy zůstaly doma
Na moskevské klání dorazilo
jen několik zvučných jmen. Proč?
S Mezinem v brance budou Bělorusové těžkým oříškem
Pohled expetrů BettingCentra
na úvodní zápas Česka
Běloruská nominace
Kdo nastoupí v běloruském
dresu na letošním MS?
Bude český hokej zlatý? Tipuje Růžička i Hadamczik
Videoanketa před zahájením
světového šampionátu v Moskvě
Bookmakeři o hokeji: Rusko doma vyhraje
Pohled expertů předních tuzemských
a zahraničních sázkových kanceláří
Nové stadiony jsou však údajně plně soběstačné. "Z ekonomického pohledu to jsou normální projekty," uvedl Lukašenko s tím, že jsou všechny v soukromých rukou a nedostávají žádné dotace.
Bělorusové nejsou žádní troškaři a myslí rovnou na pořádání světového šampionátu. K tomu jim má pomoci nová hala pro 13 000 diváků v Minsku, jejíž stavbu oznámil Lukašenko letos v únoru.
Prezident v roli hokejového fanouška
Lukašenko hokej miluje, s oblibou se nechává zvěčnit na ledě s hokejkou v ruce a velice uvítal možnost sáhnout si na slavný Stanley Cup. V červenci 2004 jej do Minsku přivezl gólman Tampy Bay Nikolaj Chabibulin.
V exhibičním zápase, který se u příležitosti této slávy konal, si dokonce obul brusle a hrál v Chabibulinově výběru.
Jak si všiml autor článku o cestě Stanley Cupu po Bělorusku na stránkách Hokejové síně slávy, spoluhráči Lukašenkovi tak dlouho přihrávali, až se mu konečně podařilo soupeřova gólmana překonat.
Běloruský prezident je na svůj národní výběr pyšný a rád navštěvuje jeho zápasy. Nechyběl při běloruské olympijské premiéře v Naganu a často se ukazuje na světových šampionátech.
U největšího úspěchu svých barev však chyběl. Bělorusové šokovali svět, když ve čtvrtfinále olympijských her v Salt Lake City 2002 zdolali "Dream team" Švédska.
O senzaci rozhodla chyba gólmana Tommyho Sala. Ten dvě minuty před koncem zápasu podcenil nahození od modré a z obránce Vladimíra Kopata byl rázem národní hrdina.
Na medaili však Bělorusové nedosáhli. V semifinále nestačili na Kanadu a v boji o bronz na Rusko. V obou případech dostali od soupeře sedm branek.
Úspěch to byl o to větší, že v té době bylo Bělorusko účastníkem skupiny B světového šampionátu. Od roku 1998, kdy si vybojovalo poprvé účast mezi elitou, ji opustilo dvakrát. Vedle roku 2002 si v "béčku" Bělorusové zahráli ještě o dva roky později.
Vloni v Rize však přišel další úspěch, když se prokousali do čtvrtfinále MS. Tam sice podlehli 0:3 Finsku, ale v konečném účtování obsadili šesté místo.
Prezident Lukašenko by v Rusku rád viděl další atak na pozice světové elity. Už nyní se prý těší, jak si v hledišti arény v Mytišči vychutná úvodní duel svých barev duel s Českem. Ten začíná v pátek v 18:15 našeho času.
