Praha - Robert Lang před třemi lety v tichosti ukončil aktivní kariéru a od té doby se věnuje rodině.

Olympijský šampion z Nagana a mistr světa z Vídně 1996 se na rozdíl od řady bývalých spoluhráčů již v hokejovém světě nepohybuje a nedal se ani na podnikání.

S manželkou a dvěma syny žije v kalifornském San Diegu a snaží se rodině vynahradit čas, který dříve věnoval hokeji.

"Měl jsem štěstí, že jsem hrál dlouho. Na konci kariéry jsem měl možnost se na vše podívat a říct si, jestli to má ještě cenu. Jestli ještě můžeš hrát na úrovni, na které chceš," řekl Lang novinářům na slavnostní vernisáži u příležitosti oslav 15 let od naganského triumfu.

"Nemůžeš hrát do padesáti"

"Když skončíš po pěti deseti letech, tak samozřejmě chceš hrát dále. Já jsem ale hrál do devětatřiceti, takže jsem si to užil plnými doušky. Užívám si, že nic nemusím dělat," přiznal.

Hokej a zápasy mu vůbec nechybějí. "Absolutně," řekl.

Útočník, který v NHL v letech 1992 až 2010 odehrál 989 zápasů a nasbíral 703 kanadských bodů, se nechtěl na ledě trápit a ztrácet pozici v týmu. Ve své kariéře byl zvyklý patřit mezi klíčové hráče.

"Co si budeme namlouvat, trošku stárneš a ztrácíš krok. Přijdou mladší. Je to sport. Každý je nahraditelný a nemůžeš hrát do padesáti," usmíval se odchovanec litvínovského hokeje.

"Už se na to dívám z jiné strany"

Na hokej ale Lang nezanevřel. Rád se na zápasy dívá a v minulé sezoně si nenechal ujít triumf Los Angeles ve Stanleyově poháru.

"Pořád mám v NHL nějaké kamarády. A v LA to byla docela sranda. Teď už jsou tam ve vedení kluci, se kterými jsem před dvaceti lety hrál. Luc Robitaille tam dělá prezidenta hokejových operací, takže tam přijdeš a sedíš s hráči, se kterými jsi hrál. Podíváš se na to z jiné strany," uvedl.

Momentálně se vítěz Zlaté hokejky pro nejlepšího českého hráče v sezoně 2003/04 naplno věnuje rodině.

"S dvěma klukama toho volného času tolik není. Ale užívám si to. Když jsem hrál, tak jsem byl pořád někde v tahu a neměl jsem na ně čas. Teď si je ještě mohu užít, ještě mají zájem. Až budou starší, tak už o to nebudou stát," řekl Lang.

"Nechci být tlustý, sportuji"

Snaží se udržet v kondici. "Nechci být tlustý," řekl s úsměvem. "Zahraju si tenis, golf, potápím se. Občas si zacvičím."

Do Prahy přiletěl v pátek a zůstane do úterý. "Když se to uspořádalo, že to dává smysl a je to i hezky připravené, tak je hezké sem přijet," ocenil organizaci naganských oslav.

Naposledy byl v Česku loni v listopadu, předtím tři čtyři roky ne. "Vždy se rád vrátím, ale nevychází to tak často," uvedl.

Dění v České republice sleduje přes internet, je i v kontaktu s rodiči nebo kamarádem Martinem Ručinským. "Politiku nesleduju, to jsem nikdy nedělal. Sport ale jo," dodal.

Šmehlík: Jsem v Česku po 20 letech

Hokejovou kariéru uzavřel obránce Richard Šmehlík už v roce 2003 ve 33 letech na vrcholu po zisku Stanleyova poháru s New Jersey a hned se vrhnul na podnikání.

Olympijský vítěz z Nagana žije s rodinou v Buffalu a vlastní hotel pro psy. Hokej sleduje jen z povzdálí a věnuje se práci, která je pro něj i velkým koníčkem.

Do Česka jezdí Šmehlík sporadicky, setkání šampionů z Nagana v Praze po 15 letech uvítal. Na otočku přicestoval, aby viděl kamarády, z nichž některé nepotkal od triumfu v Japonsku. "Je to pěkné se po letech setkat," řekl novinářům Šmehlík.

"Naposledy jsem tady byl shodou okolnosti po 20 letech teď na Vánoce. Děti tu ještě do té doby na Vánoce nebyly, ale jezdí sem za bratranci a sestřenicemi. Vyrůstaly v Americe a jejich domov je tam. Ale mluví normálně česky, protože tak mluvíme doma s manželkou," uvedl Šmehlík.

"Mládež tu není taková jako za nás"

Třiačtyřicetiletý odchovanec Vítkovic v Buffalu strávil převážnou část kariéry v letech 1992 až 2002. Až v poslední sezoně kariéry opustil Sabres a hrál nejdříve za Atlantu a pak za New Jersey.

Triumf z Nagana si ve videozáznamech nepřipomíná. "Ale přehled o hokeji v Česku mám. A celkově o sportech, na to se vždycky dívám. Vím, že mládež trošku zaostává a není to jako za nás," prohlásil Šmehlík.

Před dvěma roky si nenechal ujít mistrovství světa hokejistů do 20 let v Buffalu. Na zápasy Sabres ale nechodí. "Jen se sem tam sejdu se starou gardou, ale na bruslích už jsem nestál dva roky," vylíčil.

Občas se potkával s Robertem Reichlem. "Když přijíždí do Kanady, tak se vídáme v Torontu. Máme to kousek. Já se rád uvidím s každým, kdyby někdo přijel. Ale každý z těch hráčů má teď svoje zájmy," uvedl Šmehlík.

"Jágr a spol jsou výjimeční hráči"

Vyjádřil obdiv parťákům z Nagana, kteří ještě hrají. "Jsou to výjimeční hráči, kteří vydrží tak dlouho hrát a podřídí tomu všechno. Je to výjimka, není jich moc," řekl na adresu Jaromíra Jágra, Romana Hamrlíka a Milana Hejduka v NHL či dalších hokejistů, kteří hrají v Česku.

Šmehlík je zabraný do svého psího hotelu. "Když jsem odjížděl, měl jsem asi 170 psů," uvedl.

"Je to spíš taková zábava. Koníček, který jsem měl od dětství a dělám to s láskou. Mám tam manažera a šestnáct pracovníků, nemusím tam být každý den."

Na nápad podnikat v tomto oboru přišel už během kariéry. "Vždycky jsem měl rád zvířata. Když jsem hrál hokej, tak jsem neměl žádné zvíře až do doby, než jsem se v jednom roce zranil. Nehrál jsem kvůli operaci kolena celou sezonu. Pořídil jsem si psa a od té doby jsem věděl, že bych to chtěl jednou dělat," dodal Šmehlík.