Lukáš Galvas nastřádal v extralize úctyhodných 1059 startů, na sklonku kariéry nastupoval v obranném páru se starším synem Jakubem. A teď pyšně sleduje, jak se do světa velkého hokeje hrne mladší Tomáš. Ten patřil mezi nejlepší hráče mistrovství světa do 20 let a přivezl si třetí medaili v řadě. Od táty se přitom typově naprosto liší.
Lukáši, sledoval jste noční zápasy syna na MS v Americe?
To je jasné, díval jsem se na každý zápas. Sleduju staršího i mladšího syna, snažím se toho vidět co nejvíce. Noční časy nebyly problém, protože jsem teď na marodce.
Kariéru jste končil před osmi lety. Co teď vlastně děláte?
Dělal jsem teď skladníka, ale musel jsem na marodku. Zlobilo mě koleno, možná je to ještě z hokeje, byl jsem na operaci. Takže jsem byl rád, že televize teď nabízela bohatý hokejový program.
Co jste říkal na výkony stříbrné české reprezentace a jejího nejproduktivnějšího obránce Tomáše Galvase?
Celý tým se mi moc líbil. Kluci hráli bruslivý hokej, výborně napadali a stíhali soupeře, často je přehrávali. Ukázali kvalitu. Co se týče Toma, na začátku sezony v Liberci byl zraněný, pak se dostal do formy a přenesl si to i na dvacítky.
V 19 letech hraje už čtvrtou sezonu v extralize, je známý jako ofenzivní bek. Ale na MS jako by své kousky ještě povýšil, viďte?
Když se člověk dívá na dvacítky a pak na extraligu, je to jiný hokej. Jemu ale pomohlo, že za chlapy v Liberci stabilně hraje, že dostal šanci i na přesilovce. Mezi vrstevníky si pak dovolí hodně. Někdy mu říkám, že si musí na tu šanci počkat, aby mohl jet dopředu, ale on na to má svoji hlavu. Samozřejmě vnímá to jinak než já v televizi.
Kolikrát byl jako obránce první za brankou v útočném pásmu, ale pak stíhal situace dobruslovat zpátky.
Když má váš tým puk v držení, můžete jet jako obránce dopředu. A když budete rychlejší než útočník, tak proč byste nemohl být první vpředu… Jenže ano, pak se jako obránce musíte i rychle vracet, abyste byl první nebo druhý vzadu.
Vy jste přitom do útoku tolik nelítal, spíš jste byl tvrdý a spolehlivý obránce. S mladším synem snad nemůžete být odlišnější, ne?
(úsměv) Je to pravda. Když oba kluci začínali s hokejem, říkal jsem jim, ať hlavně bruslí a hrají s pukem. Ať nestojí. Já jsem byl spíš ten vzadu, kolem branky, tolik bruslivý jsem nebyl. Proto nabádám Toma, aby měl dobrý pohyb, chybějící kila a centimetry musí nahradit něčím jiným.
Chtěl jste mít z Jakuba a Tomáše jiné hráče, než jste býval vy?
Hokej se změnil a jak říkám, hlavně jsem je nabádal k tomu, aby se nebáli s pukem něco udělat. Každý dělá chyby, ale ti kluci se nesmí bát hrát.
Tomáš také zmiňoval, že mu radíte, aby se s útočníky nepřetlačoval, nedržel je a nechodil tolik do konfliktů. Proč?
Je pro něj těžké odtlačit chlapa, který má s výstrojí o 30 kilo více než on. Proto mu říkám, že musí být vyčůraný. Postavit se nějak před něho, být rychlejší v reakci na zákrok gólmana. Protože když se tam velký útočník zapikoluje, je to těžké. Obránce pak musí nahozené puky od modré sám chytat nebo mít rychlou reakci. Tom má ale svoji hlavu, často si z toho dělá legraci a odpovídá, že útočníka v klidu odtlačí. Má ty svoje srandičky, je splachovací.
Vy jste jako hokejista přemýšlel jinak?
Byl jsem zodpovědnější. Tomáš si z toho extra nic nedělá. Neříkám, že pokaždé, ale někdy jsou situace, kdy mu říkám, že to trochu podcenil, že mu borec skoro ujel sám na bránu. Odpovídá, že to měl pod kontrolou. A možná je to lepší v tom, že ho to tolik nesvazuje.
Trenér Patrik Augusta mluvil v tomto duchu o celé české juniorské reprezentaci.
Ano, celkově bylo vidět, že si kluci věří na puku. Obránci i útočníci. Nebáli se hrát, všechny zápasy byly vyrovnané nebo naši soupeře přehrávali. Až na to finále, kde bylo vidět, že nám trochu došly síly. Škoda, že tam nebyl nějaký den volna navíc. Švédové si to hlídali, ale jinak se mi sebevědomí hráčů opravdu líbilo.
Vtipné bylo, když Augusta říkal, že se ho váš syn před čtvrtfinále s úsměvem ptal, jestli je nervózní.
(smích) Tomu bych věřil. Nevím, jestli to nějak vyplynulo ze situace, že ho třeba viděl, jak nad něčím přemýšlí, a vpálil mu takovou otázku… Ale já jsem vždy oběma klukům opakoval, ať se snaží soustředit od první do poslední minuty a nestresují se tím, že udělají chybu. Tu už pak nevezmete zpátky a v dalším střídání to nesmíte mít v hlavě. Takže možná to Tomáš bere tak, že se nechce stresovat, i když jde třeba o medaili.
Se třemi góly a šesti nahrávkami byl druhým nejproduktivnějším obráncem MS, dostal se do All-Star Teamu. V zámoří se teď o to více řeší, že už dvakrát si Tomáše nikdo nevzal na draftu NHL. Vyjde to do třetice?
Přál bych mu to, ale pokud se to ani teď nepovede, nesmí z toho dělat vědu. Určitě by si chtěl jako brácha zkusit tu nejlepší ligu, ale jestli bude draftovaný, to teď není úplně na něm. Sám jde správnou cestou, šlápl do toho v Liberci dobře. Zároveň mu říkám, aby nebyl moc nahoře, musí to ustát. Měl teď plno rozhovorů, všichni píšou, že se mu daří, ale může přijít pár zápasů, kdy to nepůjde. Záleží na tom, jestli bude pořád pracovat.
Mluví se o tom, že pokud výkonnost udrží, mohl by se na jaře třeba podívat na MS ve Švýcarsku.
To nevím… Teď hlavně potřebuje hrát, pořád je mladý. Uvidí se, jak to bude na konci základní části a v play off. Musí se drobnými krůčky pořád zlepšovat. Jestli ho zkusí v dospělé reprezentaci, to nevím, ale samozřejmě to oběma synům přeju. A zrovna v pátek jdou v extralize proti sobě.
Vy jste si na MS dvacítek také zahrál, dvakrát v sezonách 1997/98 a 1998/99. Co si z těch turnajů vybavíte?
To, že poprvé jsme byli čtvrtí, o bronz jsme hráli se Švýcarskem a vychytal nás David Aebischer. Tam mu to sedlo. Byli jsme blízko, měli jsme výborný tým, ale skončili jsme bramboroví. Podruhé už to nebylo ideální, hráli jsme o udržení. V dalších letech ale kluci MS dvakrát vyhráli, tak jsme je asi nastartovali. (úsměv)
Jak tehdejší hokej porovnáváte se současnými dvacítkami?
Až extrémně se to zrychlilo, někteří hráči si s pukem dovolí opravdu neskutečné věci, více si věří. A jak jsem říkal, je super, že ani čeští kluci se nebojí hrát proti Kanadě, Švédsku. Tenkrát jsme se trochu báli, že na nás vlítnou a po deseti minutách to bude 0:5, obzvlášť v Kanadě. Teď jsou kluci v některých situacích drzejší. Jsem rád, že se to otáčí.
V dospělé reprezentaci jste zapsal tři starty na Karjala Cupu v roce 2012. Ve výlukové sezoně NHL to byla zajímavá zkušenost, že? V týmu byli Marek Židlický, Tomáš Plekanec nebo Ondřej Pavelec.
Byl to pro mě zážitek a překvapilo mě, že mě berou v 33 letech. Ale celkem se mi dařilo, vždycky jsem byl takový pes obranář a tehdy jsme v Třinci nedostávali moc gólů. Dělal jsem si pak ze svých kluků legraci, jestli mě v reprezentačních startech překonají. Tak Kuba už to dávno dokázal.
Karjala byla v té době pro Čechy prokletým turnajem a s vámi se podařilo ji poprvé v historii vyhrát. Pak už se reprezentace neozvala?
Taky jsem Zbyňovi Irglovi říkal, že když mě poprvé vzali do nároďáku, tak jsme Karjalu konečně vyhráli. (úsměv) Ale neměl jsem tam nějakou extra pozici a necítil jsem, že bych mohl pomýšlet na další starty. Na MS jsem to měl z mého pohledu hodně daleko.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚRuská Brjanská oblast hlásí po ukrajinských úderech výpadky elektřiny
Po úderech ukrajinských dronů v západoruské Brjanské oblasti je několik obcí a část města Brjansk bez elektřiny a tepla. Na síti Telegram to v neděli večer oznámil brjanský gubernátor Alexandr Bogomaz
V dukovanské elektrárně skončila v noci dvouměsíční odstávka prvního bloku
V Jaderné elektrárně Dukovany skončila v noci na pondělí dvouměsíční odstávka prvního výrobního bloku spojená s obměnou části paliva a servisem zařízení. Řízenou štěpnou reakci spustili operátoři v sobotu po poledni.
Mohutný skok na žebříčku. A z Muchové je rázem jednička
Tenistka Karolína Muchová si po zisku titulu v Dauhá ve světovém žebříčku polepšila na jedenácté místo a stala se novou českou jedničkou.