Třinec - Hráči karlovarské Energie se, již ospchovaní a sbalení, pomalu šourali ke svému autobusu, avšak na druhé straně dveře šatny Třince byly stále zavřené. Vedení, trenéři a v neposlední řadě i sami hráči měli k letošní osmé porážce loňského vicemistra určitě co říct.
Své v kabině Ocelářů pověděla i nová posila, dvojnásobný vítěz Stanley cupu Tomáš Kopecký. “Takhle jsem si premiéru rozhodně nepředstavoval,” smutnil po zápase navrátilec z NHL. Třinec doma totiž nestačil na poslední tým ligy z Karlových Varů a prohrál 2:3.
Jak jste se cítil na ledě?
Překvapivě dobře. Když nepočítám předsezónní přátelská utkání za Chicago, byl to můj první ostrý zápas od dubnového mistrovství světa. Musím ale zapracovat na střelbě. Měl jsem hned několik dobrých šancí, ale ani jednu jsem neproměnil.
Celkem jste v zápase odehrál 22 minut. Čekal jste tak velkou zátěž?
Takový ice-time jsem popravdě nečekal. Trenér nám zdůrazňoval, že po nás chce krátká, ale intenzivní střídání v tempu. Ve třetí třetině jsme pak hru stáhli na tři formace, takže ten čas logicky naskakoval rychleji.
Dostal jste důvěru v první formaci po boku Klepiše a Draveckého. Jak se vám s nimi hrálo?
S klukama se mi hrálo velice dobře. Oba to jsou výborní hokejisté. Kuba Klepiš si umí výborně podržet puk a má kvalitní rozehrávku, Vlado Dravecký je zase skvělý bruslař. Bohužel nám dnes chyběly jen góly.
V jakém rozpoložení se aktuálně tým nachází?
Všichni víme, že současná pozice v tabulce není dobrá. Tomu odpovídá i nálada hráčů. Třinec má nejvyšší ambice, ostatně proto jsem sem taky přišel. Dnes to ale nebylo ideální. V šatně jsme si k tomu bezprostředně po zápase něco řekli i my hráči.
Vzal jste si taky slovo?
Ano, cítil jsem tu potřebu. Pár vět jsem řekl.
Jaká je cesta ven z třinecké krize?
Každý musí začít u sebe. Hlavně bychom měli hrát v první řadě na výsledek, ne na krásu. Musíme hrát hokej, kterým budeme vyhrávat. Dalším bodem je pak efektivita v koncovce.
Bylo pro vás velkým zklamáním, že jste se nedostal do kádru Chicaga?
Zklamání to bylo obrovské. Člověk se ale nemůže litovat. Momentálně jsem v Třinci a soustředím se jen na to. Podepsal jsem tu smlouvu na čtyři roky. NHL už je pro mě minulostí.
Jak vzala návrat do Evropy rodina?
No popravdě hůř než já. Přece jenom jsme byli za mořem 15 let. Děti chodily do školy v Americe a budou to mít trochu těžší, se tu teď z nenadání adaptovat. Nepochybuji ale, že by to nezvládli.
