Praha – Zapomeňte na chvíli na góly, asistence, body, brankové průměry či procentuální úspěšnosti brankářů. Ne, klíčem k úspěchu ve finále letošního Stanley Cupu mezi Chicagem Blackhawks a Bostonem Bruins je něco jiného. Vhazování! Především pak pro „Medvědy“.

Hra vítězů Stanley Cupu 2011 je v lecčem podobná tomu, co praktikuje ve fotbale Barcelona. To jest v co největším držení kotouče na vlastních holích a nátlakovému, silovému hokeji. Jenže, aby toto celek Clauda Juliena mohl praktikovat, potřebuje být úspěšný na vhazování.

Boston má na úspěšnosti na buly založený styl

Pokud musí Krejčí a spol. o kotouč bojovat, jejich hra ztrácí tempo, navíc fyzický styl se pak obrací proti nim, protože prostě a jednoduše stojí mnohem více sil, což je voda na mlýn brejkovému a rychlostně skvěle vybavenému Chicagu.

Důkaz pro toto najdeme sice po celou dobu působení charismatického kouče v Bostonu, v posledních dvou sériích letošního play off je ale vliv vhazování na hru „Medvědu“ nepřehlédnutelný.

Už od druhého zápasu série s Pittsburghem začal Julien praktikovat hodně netradiční způsob pro buly ve vlastním obranném pásmu. Na něj totiž vždy kromě centra formace, která byla na ledě, začal posílat vždy ještě na místo pravého křídla dalšího středního útočníka. Důvod tohoto tahu: pojistit si buly pro případ, že by byl elitní centr vykázán.

Do čtvrtého zápasu série Boston na buly vládl

Dle všeho si navíc trenérský tým Bostonu vede i průběžné podrobné statistiky, protože dle nich i staví své centry na buly. Pokud se některému daří méně, i když je na ledě se svojí lajnou, na buly jde druhý, procentuálně úspěšnější střední útočník.

Proti „Tučňákům“ tato taktika slavila úspěch, také díky úspěšnosti na buly, „Medvědi“ rivala smázli a dvě největší hvězdy soupeře – Crosby a Malkin – byly de facto vynulovány. A to přitom prvně jmenovaný patří dlouhodobě na buly k těm nejlepším v lize.

Že ze statistiky na vhazování lze odečíst i vývoj zápasu ve finále mezi Bostonem a „Jestřáby“ potvrzuje krátký pohled mezi čísla na buly. Zatímco v prvních třech zápasech, ve kterých byl po většinu času tým s velkým písmenem „B“ na prsou tím lepším na ledě, byl poměr vhazování postupně 58-56, 39-33 a 40-16 (!) vždy pro „Medvědy“, v posledních dvou duelech, kdy slavilo výhry Chicago a herně svého soupeře jasně předčilo, už byl poměr vhazování následující: 39-38 pro Boston a 33-24 už pro „Jestřáby“!

Od čtvrtého duelu se poměr vhazování otočil

Rapidně dolů oproti prvním třem duelům šla procentuální úspěšnost na buly především u elitních dvou centrů Bostonu – Davida Krejčího a Patrice Bergerona. Druhý jmenovaný disponoval ve třetím duelu (Bruins jej vyhráli 2:0) bilanci 24 vyhraných vhazování z 28 (86 procent), v dalších dvou až do svého zranění spadl postupně na 56 a 44 procent.

Krejčí, který se v průběhu prvních tří soubojů série pohyboval okolo hranice padesáti procent pak v posledních dvou zápasech vyhrál pouhých sedm vhazování z 29! S ohledem, že jeho pravé křídlo Nathan Horton nemůže hrát kvůli zraněnému ramenu fyzicky stoprocentně naplno a ani Marchand s Jágrem ve druhém útoku Bostonu nejsou žádný lamači kostí, není překvapením, že statistiky na obou stranách kluziště (body a plus, minus bodování) šlo u těchto hráčů v zápase číslo 4 a 5 rapidně dolů a že naopak vylétla čísla u Kanea, Toewse, Handzuše, Bollanda, Sharp a Hossy na straně druhé.

Boston nutně potřebuje návrat Bergerona

Pro šestý duel série, který se hraje již dnes v noci od 2:00 hodin na ledě Bostonu tak bude především pro hosty klíčové, aby stoprocentní výkon mohl odvést Patrice Bergeron. Ani ne tak kvůli svým čtyřem vstřeleným gólům ve finálové sérii, ale především kvůli své dlouhodobé úspěšnosti na vhazování.

Zvrátí tuto statistiku „Medvědi“ zpět na svou stranu a začnou soupeře opět válcovat nebo již dotáhne Chicago slibně rozjetou sérii na svém ledě do vítězného konce a v United Center tak oslaví zisk pátého Stanley Cupu v klubové historii a druhého během čtyř let?