Praha - Český hokejový národní tým na letošním mistrovství světa skončil. Po prohraném čtvrtfinále se Švédskem se s mužstvem loučí i trenér Alois Hadamczik.
Ten během svého tříletého působení u reprezentace získal na velkých akcích dvě medaile. Hned po svém nástupu do funkce obsadil s týmem třetí místo na olympiádě v Turíně třetí místo a na mistrovství světa v Rize to dotáhl až do finále.
V tom však stejně jako v quebeckém čtvrtfinále podlehl svému osudovému soupeři - Švédsku. Obdobně dopadl i loni v Moskvě s domácím Ruskem.
Čtěte také: Hadamczik: Bude mě to mrzet až do smrti. Končím
"Jsem rád, že jsem mohl být součástí reprezentace a pracovat s tak skvělými hráči," zhodnotil své působění u národního týmu Hadamczik. Národní tým má podle něj omlazenou kostru, a kouč věří, že bude hrát lépe a lépe.
Teď ovšem vyvstává otázka, kdo by měl pětapadesátiletého lodivoda u kormidla české reprezentace nahradit. Redakce Aktuálně.cz se pokusila vybrat možné adepty.
Vladimír Růžička
Čtyřiačtyřicetiletý trenér pražské Slavie má nepochybně největší šance. Národní tým už po tragické smrti Ivana Hlinky vedl v letech 2004 - 2005, postoupil do semifinále Kanadského poháru a ve Vídni získal pro Česko zatím poslední titul mistrů světa.
Předtím navíc působil jako asistent hlavního kouče Lenera. Sám jako aktivní hráč získal titul také, jako kapitán vedl národní tým i na památném zlatém olympijském turnaji v Naganu. Jeho jméno má u hráčů zvuk.
Čtěte také: Kouč Růžička on-line: Trénovat reprezentaci? Uvidí se
„Trénování mě hrozně baví, mezinárodně nemám choutky nikam chodit, chci být dál ve Slavii. Uvidí se s národním mužstvem, žádná nabídka zatím nepřišla," řekl před časem Růžička v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.
Naznačil tak, že by se možnosti vést reprezentaci nebránil. Musel by však zároveň zůstat i trenérem Slavie, které se za žádnou cenu nevzdá.
Josef Paleček, František Musil
Jako další možnost, byť velmi málo pravděpodobná, se jeví pokračování stávající dvojice současných asistentů Palečka s Musilem, kteří by mohli navázat na rozdělanou práci Hadamczika.
Josef Paleček však míří do Karlových Varů, František Musil zase v poslední době zaznamenal velké úspěchy s českou mládeží a spíše by mu slušela funkce hlavního kouče některé z juniorských reprezentací.
Slavomír Lener
Největší úspěch dosáhl po bodu Ivana Hlinky v japonském Naganu, předtím už dělal asistenta Luďku Bukačovi na mistrovství světa ve Vídni 1996. Zároveň několik let působil na lavičkách zámořské NHL.
Šanci vést národní měl skvělý teoretik už v letech 2003 - 2004, po selhání na domácím šampionátu v Praze však u týmu skončil.
Od té doby vedl pražskou Spartu, švédskou Luleu a německý Düsseldorf. Od příští sezony zamíří znovu do Švédska, kde převezme Linköping. I proto Lener trenérem národního týmu nejspíš nebude.
František Výborný
Současný sparťanský trenér si připsal největší úspěchy právě v holešovickém klubu. Ligové tituly z let 2000, 2006 a 2007 nesou jeho rukopis.
Kromě toho působil otec bývalého kapitána reprezentace Davida Výborného také v Litvínově, Havířově či Pardubicích. Vyzkoušel si však také už práci kouče národního celku, i když ne českého.
Během angažmá v Jesenici přijal i nabídku na trénování reprezentace Slovinska. V zápase na mistrovství světa v Rize pak stanul proti Hadamczikově výběru i svému synovi Davidovi. Slovinci v základní skupině bojovali a podlehli jen těsně, přesto asi zůstane ve Spartě, kde má platnou smlouvu.
Zdeněk Venera
Možné překvapení. Venera letos vytáhl podceňované Karlovy Vary až do finále extraligy. Mužstvo předvádělo sympatický bojovný hokej a podlehlo až v rozhodujícím sedmém duelu pražské Slavii.
Po sezoně však podepsal dvouletou smlouvu ve Zlíně. Povolání k reprezentaci by bylo i přes nesporné Venerovy trenérské kvality velkým překvapením.
