Kanaďané míří do Česka, ale opatrně. Myslí, že tu lezeme po stromech, tvrdí GM Varů

Daniel Poláček Daniel Poláček
16. 10. 2015 8:22
Hokejistů z Kanady či Spojených států v české extralize znovu přibylo, letos jich zatím nastupuje devět. Proč si je české kluby vybírají? A co je důležité pro jejich získání?
Curtis Hamilton býval hvězdou kanadské juniorky, teď hraje v Česku
Curtis Hamilton býval hvězdou kanadské juniorky, teď hraje v Česku | Foto: ČTK

Praha – Mnohé extraligové kluby si v prvním měsíci sezony vyhlédly zámořské posily. A zajímavé. Třeba Sparta získala útočníka Curtise Hamiltona, který se loni mihl v Edmontonu, Karlovy Vary zase ulovily beka Bryana Rodneyho, někdejší hvězdu farmářské AHL.

Momentálně tak v tuzemské nejvyšší soutěži naskakuje devět zámořských hokejistů, o pět víc než v předchozích dvou letech. Zdá se, že boom, který rozpoutala sezona 2009-10 (předtím se Kanaďané i Američané extralize vyhýbali), příliš neuvadl. Z několika důvodů.

Předně se hráči ze Severní Ameriky vyplatí, jelikož za ně kluby nemusejí platit tabulkové odstupné. "Tahle úspora hraje asi nejdůležitější roli. Získáte poměrně kvalitního hráče s kvalitními hokejovými návyky a nedáte za něj nic navíc," vysvětluje Miroslav Vaněk, generální manažer Karlových Varů, a doplňuje: "Přitom tabulková hodnota by se u hráče takových kvalit pohybovala kolem 1,3 milionu korun."

Chybí kvalitní čeští hráči?

Vaněk, jemuž na startu letošního ročníku ztěžuje práci snížená finanční podpora od Sokolovské uhelné, vděčí za širší nabídku zámořských hokejistů na evropském trhu i situaci za oceánem: "Nejsem si jistý, jak přesně to funguje, ale udělali tam pravidlo, že hráči, kteří už mají na farmách odehráno určité množství utkání, nemůžou pokračovat, protože je třeba uvolnit místo mladým. Tím pádem zůstává málo prostoru pro třicátníky. Někdy si je kluby nechávají, ale nabízejí jim velmi nízké platy, za které ti hráči nechtějí hrát, a proto odcházejí do Evropy."

Třeba i do extraligy, kde začínají tvořit významnou skupinu cizinců, mezi nimiž už tolik nevyčnívají Slováci. "To je další věc. Slovenský hokejový trh je vybraný a v uvozovkách už tam není co vzít," tvrdí Vaněk. "Žádná kvalita tam není, takže se obracíme na Kanaďany a Američany."

S nimi má letos zkušenost i sportovní manažer Sparty Patrik Martinec, jenž mužstvo obohatil o zmiňovaného forvarda Hamiltona a také zadáka Ryana Glenna. K tomu spoléhá i na pět Slováků a jednoho Slovince.

K nárůstu počtu zámořských hokejistů říká: "Je způsobený nedostatkem kvalitních českých hráčů."

S tím Miroslav Vaněk nesouhlasí: "Pořád pláčeme, že jich máme nedostatek, ale v Česku je spíš problém, jak trenérů, tak sportovních manažerů, že se nedává větší šance mladým hráčům. Já už s tím bojuju léta."

"Kanaďané si myslí, že tu lezeme po stromech"

I když už se Severoameričané extralize nevyhýbají, stále ji berou jako záložní možnost. "Agenti hráče nejdřív samozřejmě nabízejí do Švédska, Finska nebo Švýcarska, zkrátka soutěží, kde jsou větší peníze," popisuje Vaněk. "Když se jim to nepovede, tak se obrátí na Česko. Jsme vždycky až druzí v pořadí."

Pozornost hráčů zpoza oceánu přitahuje i ruská Kontinentální liga, ale také rakouská EBEL a nejvyšší soutěž v Německu, kde zámořských hokejistů nastupuje vůbec nejvíc ze všech předních evropských lig:

Liga Počet zámořských hráčů Podíl
DEL (Německo) 129 35 %
EBEL (Rakousko) 93 29,8 %
SHL (Švédsko) 53 14,6 %
NLA (Švýcarsko) 37 10,9 %
Liiga (Finsko) 33 7,9 %
KHL (Rusko) 53 6,3 %
Extraliga (Česko) 9 2 %

Čeští manažeři se mezi silnou konkurencí snaží urvat, co se dá. "Získat dobrého hráče ze zámoří je i o štěstí," přiznává Martinec a uvědomuje si význam kontaktů: "Jsou důležité. Víceméně každý týden máte pět hráčů ze zámoří, kteří by chtěli jít do Evropy, ale ve chvíli, kdy se pro někoho takového rozhodnete, jste až asi osmnáctí v pořadí, protože před vámi jsou kluby z jiných zemí, takže jen čekáte, co zbyde. Je tedy dobré nečekat a být v kontaktu přímo s tím hráčem. Pokud o vás projeví zájem, tak máte nějakou šanci."

Při snaze přivábit poutníka z Kanady či Spojených států můžou pomoct i samotní hokejisté. Třeba jako Patrik Eliáš, který Brendanu Morrisonovi, tehdejšímu parťákovi z New Jersey, doporučil na přelomu tisíciletí angažmá v Česku. Než hvězdný Kanaďan dostal od amerického klubu adekvátní smlouvu, na niž čekal, oblékl dres Pardubic a Třebíče.

Kdyby mu tehdy Eliáš nic neřekl, možná by nad takovou štací kroutil hlavou. "Spousta Kanaďanů v České republice v životě nebyla a vůbec nevědí, kam cestují," vykládá Vaněk. "Kladou vám i docela zajímavé dotazy ve stylu, jestli je tady dostatečně bezpečno, jestli s sebou můžou vzít manželku nebo jestli se tady vůbec dá založit dolarový účet. Někdy je to až k smíchu. Trošku si myslí, že tu lezeme po stromech. O to větší je jejich překvapení, když zjistí, že tady všechno funguje."

 

Právě se děje

Další zprávy