Praha - Gólman Radovan Biegl se na letošní sezonu připravoval ve Vsetíně, po vyloučení valašského klubu z extraligy zůstal nějaký čas bez angažmá.
Vyzkoušel si prvoligový Šumperk i druholigový Kolín, ale ani v jednom z klubů nevydržel dlouho.
Osmatřicetiletého brankáře nakonec v reprezentační pauze angažoval extraligový Zlín, kterému se zranila brankářská jednička Igor Murín.
Zároveň přišla i nabídka z prvoligového Prostějova, v obou týmech je nyní zkušený brankář na střídavý start.
V dresu Zlína se představil v nedělním duelu 22. kola na ledě Slavie. I když v Sazka Areně jeho tým dlouho vedl, nakonec se z vítězství 3:2 radovali Pražané.
Co až se uzdraví Igor Murín a skončí vám hostování ve Zlíně?
Do konce sezony mám hostování v prvoligovém Prostějově. To není špatná soutěž. Navíc brankář musí podávat stejně kvalitní výkony, ať chytá první ligu, extraligu, nebo ligu druhou. Prostě musí chytat stále dobře, všichni na něho spoléhají. Jeho role se mění pouze v tom, že má v extralize lepší spoluhráče. Ale všude je to stejně psychicky náročné, všude musíte odevzdat stoprocentní výkon, nelze nic odfláknout, protože jinak se to okamžitě projeví.
Na Slavii jste měli blízko k zisku bodu, nakonec ale odjíždíte s prázdnou.
Slavia využila tlak a dokázala zápas zvrátit, je to škoda.
Jak se v osmatřiceti letech udržujete v kondici?
Já k tomu udržení zase moc nepotřebuji. Jak říkám, chytání je spíše otázkou myšlení, pohody. Do každého zápasu musíte jít s čistou hlavou, ne pod tlakem. Ve Zlíně je obrovská výhoda v tom, že mi kluci strašně moc pomáhají při obranné hře. Pro mě je to podstatně jednodušší. První puk chytím a druhý v devadesáti procentech pokryjí kluci, je to obrovská paráda.
Vy jste tady v Sazka Areně chytával ještě v době, kdy zde bylo klasické kluziště. Je znát, že hřiště je nyní užší?
To je obrovský rozdíl! Člověk může dostat gól prakticky odkudkoliv. Také to Radek Duda hned v první třetině zkoušel. Stejně jako dal gól Jirkovi Trvajovi, tak to v první třetině zkusil i na mě samého. Ano, je to velký rozdíl. Ty rohy kluziště jsou strašně blízko brány.
Přičítáte právě úzké kluziště těm dvěma gólům v rozpětí dvou minut, které nakonec rozhodly zápas?
To vůbec ne. Slávisté to dobře sehráli, zablokovali nás před bránou a vlastně při tom třetím gólu tam byli dva volní hráči. Při prvním gólu zase výborně sehráli přesilovku. Takže to byly čistě hokejové věci, to nemělo s užším hřištěm nic společného.
Pomůže zúžení hřiště podle vás hokeji, respektive jeho atraktivnosti?
Určitě, je to více atraktivní jak pro diváky, tak i pro Slavii. Je to pro její domácí prostředí obrovská výhoda, jsou na to hřiště zvyklí, vědí, jak se odráží puky o mantinely a cíleně to hrají na zadní mantinely. My jsme se na to speciálně připravovali, ale nakonec nám z této situace ani jeden gól nedali.
Stále je na vás vidět, jak moc vás vyloučení Vsetína z extraligy štve. Jak se změnil váš názor s odstupem několika týdnů?
Kdyby alespoň, když už se to stalo, to vedlo k tomu, že se nic takového v budoucnu nemůže opakovat. Že se prostě upraví řády tak, aby se to už vícekrát neopakovalo. Dobře, klub nebude mít extraligovou licenci, tak bude zařazen do nižší soutěže. Kdyby to alespoň k něčemu bylo, ale ono se neděje nic, to mně vadí. Proč se s tím dál nic nedělá?
Chcete se v této věci nějak více angažovat?
Zatím jsem hráčem, ale až hráčem nebudu, to bude jiná věc. Strašně mě to překvapuje. Dlouho se o tom psalo, takřka každý den, někdy až moc, a najednou to vyšumělo. Jedeme dál, všichni jsou spokojeni, je nás zase čtrnáct a všichni hrají.
Takže jinými slovy tím chcete říct, že až nebudete hráčem, že se k tomu ještě vrátíte? Je to pro vás stále neuzavřená kapitola?
Samozřejmě.