Praha - Hodně narychlo se minulý týden zrodil přestup reprezentačního útočníka Petra Hubáčka z Komety Brno do finského Jyväskylä.
Dvaatřicetiletý útočník, dnes už bývalý kapitán Komety, byl jednoznačně nejoblíbenějším hráčem brněnských fanoušků. I kvůli tomu, že v Brně hokejově vyrostl, na něj však byl vyvíjen obrovský tlak. Je proto rád, že fanoušci jeho rozhodnutí odejít přijali.
"To rozhodnutí bylo složitý z jednoho prostýho důvodu, protože jsem odcházel z brněnskýho manšaftu jako Brňák," řekl Hubáček novinářům na úterním srazu reprezentace před ruským Channel One Cupem.
Čtěte také:
Kapitán Komety Hubáček odešel do finského Jyväskylä
Červenka: Příští rok chci do NHL. Na smlouvě nezáleží
"Kdybych hrál kdekoliv jinde v extralize, to rozhodování by bylo daleko jednodušší a je dost možný, že by přišlo daleko dřív," dodal.
Petře, jaké máte první dojmy z Vašeho působení ve finské lize?
Ten prvotní dojem z týmu je velmi dobrej. Upeklo se to tak strašně rychle, že jsem vůbec neměl čas přemýšlet, jak mě ostatní přijmou. První den hned po příletu jsem šel na trénink a druhej den byl hnedka zápas.
Co na Váš výkon říkal trenér?
Mluvil jsem akorát s ním a s manažerem, ti věděli, na jakou pozici mě berou a jakou funkci bych měl v týmu plnit. Myslím si, že i typově se svým hokejem do toho týmu zapadám.
V týmu jste jen týden, přesto, jaké jsou největší rozdíly mezi českou a finskou ligou?
Neřeknu nic chytrýho, když řeknu, že ten finskej hokej je o poznání rychlejší, jednodušší, hraje se to víc nahoru dolů. A co jsem pochytil z těch prvních tří zápasů, speciálně Jyväskylä hraje tak, že jdou uhonit soupeře. Jsou obrovsky aktivní po celým hřišti, neustále napadají, všechno dělají v rychlosti a v tom je ta jejich síla. Finská liga je rychlejší a tenhle tým ještě na druhou.
Jak jste se s tím dokázal srovnat?
Mně se to líbí, já mám rád takovej hokej, kde je to pořád o bruslení a pohybu. Čím víc se bruslí, tím víc mě to drží v tom zápase. Všechny tři zápasy se mi hrály dobře a i to umocnilo ty moje první dojmy. Já bych tomu manšaftu mohl sedět a on mně.
Takže byste si dokázal představit, že v Jyväskylä zůstanete delší dobu?
Prvořadý bylo podepsat do konce sezony, a co se bude dít dál, bude záležet na tom, co budu předvádět ve zbytku sezony.
Už jste si stihl zajistit bydlení?
Byla to rychlovka, oni sami věděli, že tam jedu jen na ten týden a pak jedu zpátky kvůli nároďáku. Jsem zatím na hotelu a ty druhořadý věci budu řešit, až se vrátím z nároďáku. Já navíc ani nejsem nějak extra náročnej, abych musel mít na růžích ustláno. Vzal jsem si s sebou jen věci, který si beru normálně na nároďák.
Příště si toho ale vezmete víc, ne?
Vracím se do Finska až 25. prosince, protože se hraje až dvacet sedm, takže si mezitím chci zařídit ty ostatní věci. Pojedu tam už s rodinou, a tím, že tam vlastně budu čtyři měsíce v kuse, tak mi dali to volno. Dcera už chodí do druhé třídy, takže to bude tak na střídačku, jednou ve Finsku, jednou v Česku. Zázemí ve Finsku je navíc velice dobrý.
Jaká byla vaše první reakce, když jste se o přestupu do Jyväskylä dozvěděl?
První, co jsem udělal, když jsem se dozvěděl, že půjdu do Jyväskylä, tak jsem si otevřel jejich internetový stránky. Ale hned jsem je vypnul, protože jsem rozuměl pěkný kulový. Člověk ale ten hokej sleduje, takže ví, co se kde děje. Je to tým, který v posledních sezonách patřil ke špičce finský ligy a ty ambice má pořád stejný. Letos měl nepovedenej začátek, ale pomalu jde nahoru. I když z těch tří zápasů vyhrál jen jeden, ta kvalita tam je.
Nebojíte se, že budete jako cizinec pod větším tlakem?
Určitej tlak nebo větší očekávání tam bude jako u každýho cizince. Jedno ale vím jistě, to očekávání tam nebude ode mě tak velký jako od Brňáka v Kometě. Ten tlak v Brně jsem si ale na sebe vytvářel hlavně sám.
Proč je podle Vás v Brně na hráče takový tlak?
U nás je spousta měst, který jsou něčím charakteristický. Některý město je odměřenější, některý rázovitý, jiný zase ubrečenější a u Brna je to tak, že když jste sportovec, tak lidi vás mají jako za svý. Je to tak, jako bych měl padesát tisíc bráchů. Je tam strašně malej odstup mezi těma sportovcema a lidma. Na jednu stranu to je hezký pro to město, na druhou stranu se to na tom sportovci odráží a je to pro něj těžší. To byl i ten můj případ. Sám jsem se tím svazoval, víc mi to škodilo, než pomáhalo.
Takže si ve Finsku hodně oddechnete...
V dobrým slova smyslu je to oproštění od toho tlaku, člověk vypustí spoustu věcí z hlavy a bude zvyklej hrát ten hokej, na kterej byl zvyklej před tím. Odmaká si trénink a zápas, pak má už jen ten svůj osobní život a nikoho jinýho nezajímá.
Do Brna se však pravděpodobně vrátíte na České hry v dubnu před mistrovstvím světa?
Člověk musí mít především výkonnost, aby tam byl. Ale když tam budu hrát, budu to vnímat tak, že mě ty lidi měli vždycky rádi, ta podporu od nich jsem měl obrovskou a vždycky mě podrželi. Jsem rád, že ten můj odchod vzali tak dobře, jak vzali. Byla to věc, který jsem se hodně obával.
Uvědomujete si, že jste vůbec nejstarším hráčem v tomto reprezentačním výběru?
To jste mě úplně uzemnili. Já a veterán? Ta kariéra valí, ale já se cítím pořád stejně, jako bych měl pětadvacet.
Je výhodou, že zápas se Švédskem budete hrát v Česku?
Doma to je vždycky speciálnější, o to víc se na to těším. Doufám, že i v Chomutově vyhrajem, protože máme o důvod víc než oni. Sice jsme je ve Švédsku porazili, ale nemyslím si, že by to byl příjemnej soupeř. Bude to pěknej fofr a může to klidně skončit přesně naopak.
