Praha - Má na svém kontě kompletní medailovou sbírku z mistrovství světa, stříbro z Lotyšska v roce 2006, zlato z Německa 2010 i bronz MS na Slovensku o rok později.

Odchovanec brněnské Komety Petr Hubáček si možná i proto nedělá velkou hlavu z toho, jestli se dostane do závěrečné nominace české reprezentace na nadcházející šampionát ve Švédsku a Finsku.

"Chtěl bych hrát dobře a dostat se na mistrovství, ale i kdyby to nevyšlo, nic se neděje. Alespoň si to trochu prodloužím a budu dál ve fyzické zátěži. Když pojedu, bude to fajn, když nepojedu, dám si nohy na stůl a odpočinu si," uvedl třiatřicetiletý útočník finského Jyväskylä před úterním tréninkem v Praze, na němž se připojil k týmu.

Petře, jaký je nyní stav Vašeho nártu, který jste měl zlomený?
Zatím to je dobré, držím se. Měl jsem ten nárt špatně zlomený, a nehrál jsem kvůli tomu deset týdnů. Ale teď už je to snad bez problémů.

Jak jste se vůbec vyrovnával s tak dlouhou pauzou bez hokeje?
Nikdy jsem tak dlouho zraněný nebyl. Naštěstí jsem měl v televizi dobré kanály, tak jsem koukal na všechny možné fotbaly.

Sledoval jste i výkony Vaší oblíbené Zbrojovky, které se však po dobrém startu v posledních ligových zápasech příliš nedařilo a spadla do boje o záchranu?
Hrát o záchranu? Ježiši, to ne. Teď je super, že se jim podařilo vyhrát s Olmikem (Olomoucí), navíc se trefil Švanci (Petr Švancara). Je potřeba, aby dál bodovali a nehráli až do posledního kola o záchranu. To by bylo psychicky hodně náročné. Věřím, že sezonu dohrají relativně v klidu.

A jak si věříte Vy sám, že se dostanete na šampionát, který jste musel loni kvůli zdravotním problémům vynechat?
Mám teď o to větší motivaci hrát. Počítal jsem teď v autě, že jsem letos se vším všudy odehrál pětačtyřicet zápasů. To jsem běžně míval koncem prosince, přitom je půlka dubna. To většinou na hokejistu padá pocit, že sezona končí a má toho plné kecky. Ale mně to připadá, jako by byla teprve půlka sezony.

Takže fyzicky jste na tom dobře...
Jsem. Finský hokej je celkově hodně rychlý a v play off je to ještě rychlejší. Také styl našeho týmu je hodně založený na fyzičce. Po zranění jsem trénoval i navíc a myslím, že jsem dohonil to, co jsem zmeškal. V play off jsem rozhodně neměl pocit, že bych něco nestíhal. Moc jsem toho letos neodehrál, tak mám velkou chuť do hokeje.

Jak byste svou první kompletní sezonu ve Finsku zhodnotil?
Získali jsme medaili, takže panuje spokojenost. Jyväskylä byla popáté za sebou v semifinále, takže si myslím, že byli rádi.

Loni jste finskou ligu vyhráli. Co chybělo tentokrát k tomu, abyste se dostali alespoň do finále?
Chyběl k tomu kousek, ale musím uznat, že náš Ässät (Pori) byl ve všech utkáních o něco lepší, bylo to tak šedesát na čtyřicet. Ve zlomových momentech a detailech byl o kus před námi. Postoupili zaslouženě.

Jak dlouho chcete ještě u týmu zůstat?
Mám tam ještě na tok smlouvu, koncem července letím zpátky. Jsem rád, že tam můžu pokračovat.

Sledoval jste po nepostupu Vaší Komety do vyřazovacích bojů vůbec průběh českého play off?
Já hokej v televizi sleduji jen výjimečně. Když jsem byl zraněný, tak jsem se přes internet koukal, ale jak jsem začal hrát, tak to skončilo. A finále? Na to se mě neptejte, komu bych to přál, je mi to celkem jedno.