reklama
 
 

Růžička: Pro zlato z MS uděláme vše. I kdyby Jágr nepřijel

24. 12. 2014 19:20
Rozhovor s trenérem hokejové reprezentace Vladimírem Růžičkou o uplynulém roku i blížícím se domácím šampionátu.

Praha - Letošní rok patřil u hokejového trenéra Vladimíra Růžičky mezi ty přelomové. V únoru po olympijských hrách se potřetí v životě stal lodivodem národního mužstva, které má během relativně krátké doby nasměrovat k úspěchu na domácím mistrovství světa v příštím roce.

Zároveň po čtrnácti letech skončil ve Slavii, s níž se navíc rozešel za poněkud bouřlivějších okolností, než by si přál.

I proto se letos může těšit na klidnější vánoční svátky. "Už nejsem v žádném klubu vytížen tak, že bych stal na střídačce, musel se nervovat a sledovat, kteří jsme v tabulce. Věřím, že z tohoto hlediska budou pro mě Vánoce letos klidné a volné, a doufám, že si je užijeme," říká jednapadesátiletý trenér ve velkém rozhovoru pro Aktuálně.cz

Když jste se na přelomu loňského a letošního roku zamýšlel, jaký by ten letošní mohl být, tak co jste si představoval?
"Musím říct, že nikdy nepřemýšlím o tom, co bude, vždycky to nechávám nějak běžet a žiju přítomností. Tehdy jsem byl ještě trenérem a manažerem Slavie a určitě mě nenapadlo, že bych v tomto roce trénoval národní mužstvo, natož už na mistrovství světa v Minsku."

Po olympiádě na konci února jste se přesto u reprezentace ocitnul. Ovšem váš odchod ze Slavie provázela zlá krev. Jak se na to s odstupem času díváte?
"Tato kapitola je pro mne jasně uzavřená, už se k ní nechci vracet. Nyní jsem hrozně spokojený, zvlášť od nové sezony mi to hodně vyhovuje."

Přibližte, jak v nové sezoně probíhá a co obnáší vaše pracovní vytížení.
"Vlastně to začalo už mistrovstvím světa v Minsku a pokračovalo letními kempy a začátkem Euro Hockey Tour. Jelikož nejsem až tak vytížený, domluvil jsem se navíc v Chomutově s mým kamarádem Jardou Veverkou, že budu vypomáhat Břéťovi Kopřivovi (trenér Chomutova). Jezdím na všechny jejich domácí zápasy i mimo ně. Dále chodím na extraligu, sleduji zápasy a jednotlivé hráče. Naplňuje mě to a jsem s touto prací spokojen. Navíc mám i dost volného času, což jsem předtím čtrnáct let neměl."

V extralize máte dva kluby svého srdce, které však momentálně okupují naprosto rozdílné pozice. Zatímco Litvínov se po dlouhých letech vyšplhal na špici, Slavii zřejmě čekají záchranářské starosti. Jak výkony těchto týmů vnímáte?
"Samozřejmě oba sleduji. Jsem rád, že se Litvínovu takto daří, a přeji mu to, protože hraje velice dobrý hokej. Na zápasy tam poměrně často jezdím, sleduji Pavla Francouze i hráče dalších klubů. Naopak na postavení Slavie se mi moc dobře nekouká. Ale hokej takový někdy je, že se sejde víc věcí a nevychází to tak, jak chcete."

Pojďme k reprezentaci. Jste u ní deset měsíců, tak jak to období rekapitulujete? Co se povedlo, s čím můžete být spokojen, s čím naopak ne?
"Na mistrovství světa jsme se dostali mezi nejlepší čtyři, ale škoda, že se nám nepovedlo přivézt medaili. Velmi si pochvaluji letní soustředění, na nichž jsme pracovali s kluky z extraligy. A také se mi líbilo, co jsme předvedli na Karjala Cupu, i když se nám tam bohužel nepodařilo vyhrát. Nyní se připravujeme na největší akci - mistrovství světa v Praze. Doufám, že se nám podaří složit tým tak, abychom byli co nejúspěšnější."

Při návratu k národnímu týmu jste upozorňoval, že nejste žádný spasitel českého hokeje a že to bude o tvrdé práci. Přesto nebyl jste trochu zklamán, jak se pak mužstvo na mistrovství světa prezentovalo? Sice se probojovalo mezi nejlepší čtyři, ale výkony nebyly moc přesvědčivé a i vy sám jste hráče často podrobil ostré kritice.
"Jestli mě to mrzí... Každý se na to kouká jinak, ale já jsem si k tomu svoje řekl a za tím si stojím. Hodnotím to prostě podle sebe, ať jsem hrál kdekoliv, byla pro mne reprezentace vždycky na prvním místě. Chci do týmu hráče, kteří chtějí reprezentovat a nechají na tom ledě duši. Potom můžeme udělat dobrý výsledek i s hráči, kteří nebudou mít zrovna top jméno, ale budou hrát dobře kolektivně."

Domácí šampionát se blíží. Jaké se vás zmocňují pocity? Máte třeba i strach, že nenaplníte ta velká očekávání?
"Očekávání je samozřejmě velké, protože hrajeme doma. A také my jsme ve velkém očekávání, jak to dopadne. Chceme být úspěšní. Je to jasně dáno: buď získáme medaili a budeme úspěšní, nebo medaili nezískáme a bude to neúspěch. Takhle to taky beru. U nás je hokej hodně sledovaný, každého bere, proto pak také v případě neúspěchu přichází velká kritika. Myslím si, že každý trenér, který u nároďáku je, s tím musí počítat."

Bude medaile českým fanouškům stačit? Neočekává se od domácího mistrovství rovnou zlato?
"Myslím si, že každá medaile je velice dobrá. Samozřejmě chceme tu nejcennější, ale dnes je hokej tak vyrovnaný a může se to vyvrbit všelijak. Říkám jednu věc, pokud Česká republika získá na mistrovství světa medaili, ať je to doma, nebo zvenčí, měl by to být pro náš hokej úspěch. Tím se nezříkám toho, že bychom měli útočit na zlato. Uděláme pro to všechno."

Cítíte, že na to bude česká reprezentace mít? Jak moc by šance zvýšil návrat Jaromíra Jágra? I kdyby už mužstvo netáhl bodově, jeho autorita v kabině by určitě byla znát.
"Víte co, pořád řešíme Jardu Jágra, ten ale jednou něco řekl... Já se s ním samozřejmě chci trochu pobavit, ale teď ho v žádném případě neřešíme. Nyní řešíme mužstvo, které hraje momentálně v turnajích Euro Hockey Tour. Určitě to teď není o jednom hráči, záleží na tom, jak se nám podaří složit celé mužstvo. Pokud bude dobře složeno a budeme mít štěstí, tak můžeme docílit toho největšího úspěchu, který si všichni přejeme."

Letos po dlouhých letech netrávíte Vánoce jako klubový trenér, který zažívá i o svátcích shon. Budou tedy trochu klidnější?
"Určitě, protože nejsem v žádném klubu vytížen tak, že bych stal na střídačce, musel se nervovat a sledovat, kteří jsme v tabulce. Věřím, že z tohoto hlediska budou pro mě Vánoce letos klidné a volné, a doufám, že si je užijeme. V pondělí 29. pak odlétám do Kanady podívat se na mistrovství světa juniorů."

Jak u Růžičků vánoční svátky probíhají?
"Myslím si, že asi jako všude. Jsou to svátky, které celá rodina milujeme. Celý den budeme sledovat pohádky, možná se půjdeme projít na Staromák. Večeři míváme klasickou: rybí polévku a samozřejmě kapra s bramborovým salátem."

A co novoroční předsevzetí? Bude jím zisk zlata z mistrovství světa?
"Předsevzetí si samozřejmě můžeme dávat, je to naše přání a touha, abychom uspěli. Doufám, že se nám to povede a také bude důležité, aby všichni byli zdraví, abychom mohli mít co nejsilnější tým."

autor: Tomáš Kubánek | 24. 12. 2014 19:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama