Úžasná jednota a velké riziko. Uměli jsme se vzepřít, říkají hokejisté o roku 1969

Ondřej Zoubek Ondřej Zoubek
28. 3. 2019 10:47
Padesát let uplynulo od světového šampionátu v roce 1969, na který však legendární hokejisté dodnes tuze rádi vzpomínají. Dvě vítězství nad Sovětským svazem, protest proti okupaci a zakryté hvězdy na dresech vyburcovaly na nohy celé Československo.
Jozef Golonka (vpravo) a Václav Nedomanský byli v roce 1969 tahouny národního mužstva.
Jozef Golonka (vpravo) a Václav Nedomanský byli v roce 1969 tahouny národního mužstva. | Foto: ČTK

Pozadí vrcholné sportovní akce bylo dané jasně. Československo už sedm měsíců okupovala vojska Varšavské smlouvy, kvůli jejichž vpádu mimo jiné hokejisté přišli o domácí šampionát v roce 1969. Mistrovství světa se kvůli riziku protisovětských nálad přesunulo do Stockholmu.

"Byli jsme nešťastní, někteří už měli lístky pro rodinu. Všechno to padlo, okupační síly zakázaly shromažďování a museli jsme odjet do Švédska. Rozhodovali jsme se, zdali tam vůbec poletíme," vrací se k událostem před více než padesáti lety tehdejší útočník a reprezentační kapitán Jozef Golonka.

Čechoslováci v únoru 1968 na olympiádě v Grenoblu přerušili sedm zápasů trvající šňůru porážek proti SSSR na velkých akcích, která se táhla už od roku 1959. Byť nakonec ve Francii skončili stříbrní, nemohli se dočkat střetnutí s největším rivalem před vlastními fanoušky.

"O prázdninách k nám vlítli s tanky, a tak jsme plánovali, jak je doma zválcujeme," řekl v rozhovoru pro Sport.cz bývalý útočník Jan 'Gusta' Havel. Na soustředění v Jílovišti před odletem na turnaj se hráči dohodli na jiné formě protestu a kapitán Golonka obeznámil vedení týmu.

"Hlavně jsme si ale opakovali, že s nimi musíme vyhrát, nejlépe dvakrát. Ať už prohrajeme s kýmkoliv, Sovětský svaz musíme porazit," vzpomíná Golonka. Na MS ve Švédsku se poprvé hrálo dvoukolovým systémem mezi šesti mužstvy. Každý tým tedy odehrál celkem deset zápasů.

Nemusíte být mistři světa, jen dvakrát porazte Rusáky!

Po výhrách nad Kanadou, USA a Finskem a porážce od Švédů šli Čechoslováci poprvé do zápasu proti SSSR. "Bylo to pikantní situací doma, mělo to velký politický podtext. Lidé nám při odletu říkali, že nemusíme být světoví šampioni, jen ať dvakrát porazíme Rusáky," usmívá se Richard Farda, který tehdy na MS debutoval.

Brněnský útočník zůstal při prvním duelu se Sověty mimo sestavu, výhru 2:0 zařídili svými góly Jan Suchý a Josef Černý. Gól Suchého patří díky mimořádně bouřlivé oslavě k nezapomenutelným.

"Venca Nedomanský vytrhl bránu a Jarda Holík vysypal sbírajícímu se brankáři Zingerovi do obličeje snad všechny nadávky, co znal," vyprávěl tehdejší reprezentační obránce Vladimír Bednář pro server Bez frází.

Po zápase dali Čechoslováci najevo první protest. "Normálně jsme odjeli a vůbec jsme se s nimi nebavili, nepodali jsme jim ruce. Omlouvali jsme to tím, že nám je měli podat oni jako poražení," popisuje Farda. Dohoda ze soustředění před turnajem platila, věděli o ní i trenéři.

"Stalo se, bohužel naše televize to okamžitě vypnula, přerušila vysílání do Československa. Jenže okrajové části to zachytily třeba z Vídně a národ se o našem protestu jednoznačně dozvěděl," těší Golonku, jenž oceňuje odvahu všech spoluhráčů, kteří se k tomuto kroku odhodlali.

Apolitický soupeř? Všichni byli komsomolci

"Hlavně pro hráče Dukly nebo Rudé hvězdy Brno to bylo obrovské riziko. Znali jsme tehdejší poměry, věděli jsme o perzekucích. Byli mezi námi i hráči, kteří patřili do KSČ, ale zůstali jsme jednotní," pokračuje legenda Slovanu Bratislava a později trenér slovenské reprezentace.

V dalším průběhu turnaje přidali svěřenci Jaroslava Pitnera a Vladimíra Kostky znovu tři vítězství nad Kanadou, USA a Finskem a v pátek 28. března nastoupili po týdnu proti Sovětům. Nálada byla ohromná.

"Druhý zápas už jsem odehrál, byli jsme nabuzení už po cestě z hotelu na zimák. Vřelo to i v autobuse, pořád jsme pokřikovali 'Běž domů, Ivane!' a podobné věci," směje se Farda.

Námitky sovětských hráčů, že ani oni nejsou politici, ale jen hokejisté, nebrali Čechoslováci příliš v potaz. "Všichni to byli komsomolci (členové Komunistického svazu mládeže, pozn. red.). Oni i my jsme moc dobře věděli, o co jde," dodává Farda, který z ČSSR v roce 1974 emigroval.

I podruhé Čechoslováci na Sověty vyzráli, po brankách bratrů Jiřího a Jaroslava Holíků, Nedomanského a Josefa Horešovského vyhráli 4:3. Znovu nepodali soupeřům ruku, navíc pět z nich nastoupilo v dresech s přelepenou komunistickou hvězdou nad lvem ve státním znaku.

Podnět vzešel od útočníka Jaroslava Jiříka, který tvrdil, že lvíček má mít nad sebou korunku, ne hvězdu. Přidali se pravděpodobně Jaroslav Holík, gólman Vladimír Dzurilla, Havel a Suchý. "Bylo to další riziko. Navíc nás novináři v Československu natírali, rychle přehodili kabáty," připomíná Golonka, jakým způsobem dobový tisk informoval o událostech MS.

Někteří hokejisté museli po návratu ze Švédska své jednání vysvětlovat, kupodivu prošlo u odmítnutí podat soupeři ruku Pitnerovo zdůvodnění a co se týče zalepeného dresu, Jiřík tvrdil, že ho měl zkrátka roztrhnutý.

Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to

V posledním zápase turnaje pak Čechoslováci znovu podlehli Švédům a o skóre skončili za SSSR a domácím výběrem třetí. "Obrali nás o titul. Dal jsem gól, který sudí neuznali kvůli postavení v brankovišti. Politika byla tehdy i mezi rozhodčími," je po letech přesvědčený Golonka.

"Vrchním rozhodčím byl Rus Andrej Starovojtov a on si určil rozhodčí, kteří mu byli zavázaní, aby to dopadlo, jak to dopadlo," tvrdí Golonka na adresu zámořských rozhodčích Trumblea a Vaillancourta, kteří poslední utkání ČSSR pískali. Místo porážky 0:1 stačila k titulu i remíza.

Čechoslováci získali bronz, na zlato čekali 20 let a museli si ještě další tři roky do Prahy 1972 počkat. "Ale nevadilo nám to, výhry nad Sověty nám bohatě stačily," potvrzuje Farda. "Ve Stockholmu nás informovali o tom, co se děje u nás. Připravovali nás na velké oslavy," doplňuje.

A skutečně. Národ byl na nohách. Přestože oslavy po druhém vítězství nad Sověty zneužili nejspíš agenti Státní bezpečnosti, aby vyprovokovali dav ke zničení kanceláře sovětské letecké společnosti Aeroflot v Praze na Václavském náměstí, fanoušci jásali i v příštích dnech.

Vítali bronzové hokejisty nápisy jako "Nevadí, že není zlato, ty dva pátky stály za to", při utkáních se SSSR se objevovalo slavné "Vy nám tanky, my vám branky" nebo "Březen není srpen".

"Čekaly na nás stovky tisíc lidí. Lemovali celou cestu od Ruzyně až do centra Prahy. Každý splnil úlohu, jakou jsme si zadali," říká Golonka, pro kterého bylo MS ve Stockholmu tím posledním. Předčilo dvě předchozí stříbra z MS a druhé místo z olympiády v Grenoblu.

"Byly to nejkrásnější chvíle mého hokejového života. Jako kapitán jsem měl tým, který byl absolutně jednotný. Češi, Slováci, Moravané, jeden za všechny a všichni za jednoho. Uměli jsme se vzepřít a ukázali jsme, že i malý může porazit Goliáše," uzavírá jednaosmdesátiletý Golonka.

Dvě výhry nad Sověty v rámci jednoho světového šampionátu už od Stockholmu 1969 československá reprezentace nikdy nezopakovala. Podobný kousek se povedl až českému národnímu týmu na MS 2011 v Bratislavě, když porazil Rusy 3:2 ve skupině a 7:4 v boji o bronz.

Na letošním MS, které se vrací po osmi letech na Slovensko, narazí Češi na ruskou sbornou ve skupině v pondělí 13. května od 16:15.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy