Hattrick v národním mužstvu vstřelí málokdo, máte velkou radost?
Určitě jsem za hattrick rád, ale je to práce celého týmu. Dvě třetiny z naší strany nebyly ideální, ta třetí byla výborná. Nakonec jsme to otočili v prodloužení.
Trenér Josef Jandač si po dvou třetinách říkal, že není možné, aby vás Finové přejeli takovým způsobem. A pak jste byli jako vyměnění. Co se stalo?
Hráli jsme hrozně, to měl trenér pravdu. Pak trošku promíchal lajny, čímž nám dal impulz. Zlepšili jsme pohyb. Když navíc dáte gól a po něm druhý, dostane vás to na koně.
A čím si vysvětlujete českou hru v prvních dvou dějstvích?
Hrajete, co vám soupeř dovolí. Finové hráli výborně, my ne úplně ideálně. V kabině jsme si k tomu něco řekli.
Co konkrétně padlo? Kouč prozradil, že došlo i na řev.
Nebylo to ideální, takže jsme si k tomu něco řekli, ale co přesně, to zůstane v kabině.
Dvě ze tří branek jste dal v přesilovce. Byl jste s trenérem domluvený, že na ně budete chodit?
S trenérem jsem domluvený nebyl. Akorát mi volal před Karjalou, jestli bych měl chuť reprezentovat. Řekl jsem, že jo. Kde budu hrát, jsem neřešil.
Únorová olympiáda je sice poměrně daleko, ale všichni vědí, že teď se o ni bojuje. Vy jste dnes pro konečnou nominaci nemohl udělat víc, že?
Nevím, každý gól je vždycky o souhře všech spoluhráčů na ledě. Že to vyšlo na mě… Samozřejmě nebudu říkat, že nejsem rád. Jsem. A dost. Tři góly v nároďáku se nedávají každý den. Uvidíme, jak to půjde dál.
Hučeli do vás spoluhráči, ať co nejvíc střílíte? V Třinci jste na to zvyklý, ale reprezentace je něco jiného.
Každý má v přesilovce nějakou roli, takže jsme se bavili o tom, abych střílel, když budu mít šanci. Ale když uvidím někoho volného, samozřejmě nahraju.
