Předbíhají Švýcaři v hokeji Česko? Mají lepší platy, piplají mládež a neberou béčkové cizince

Daniel Poláček Daniel Poláček
25. 5. 2018 10:31
Zatímco Česko prožívá nejhorší hokejové období ve své historii, Švýcarsko sem tam ukořistí stříbro. A pokukuje po elitní šestce.
Na postupu Švýcarska měl lví podíl brankář Leonardo Genoni.
Na postupu Švýcarska měl lví podíl brankář Leonardo Genoni. | Foto: Luboš Vácha

Praha - Zemičkou z nitra Evropy s potenciálem ohromit hokejový svět už není jen Česko, případně Slovensko. Na šampionátu v Dánsku zazářili Švýcaři, podruhé v rozmezí pěti let vybojovali stříbro.

Díky tomu poskočili na sedmou příčku žebříčku IIHF a tlačí se do elitní šestky. "Vlastně už v ní jsou," říká dokonce bývalý reprezentační trenér Luděk Bukač. Má pravdu?

Jen letmý pohled na stříbrnou soupisku Švýcarska napoví mnohé - Roman Josi, Kevin Fiala, Nino Niederreiter… Celkem sedm posil z NHL. Češi jich v Dánsku měli zhruba stejně (zhruba proto, že mnozí pendlovali mezi hlavním klubem a farmou).

Česká základna v nejlepší lize světa je sice o dost širší, ale za poslední dekádu prořídla o 21 hráčů. Až na číslo 38. Švýcarů bylo v minulé sezoně 15, asi dvakrát víc než před deset roky. Pokud tenhle trend vydrží, rok 2028 už možná nabídne nové složení elitní šestky. Ozdobí ji helvetský kříž.

Švýcaři momentálně ještě nemají takovou sílu, ale Česku už stačí. Na některých cestách mu šlapou na paty, na jiných dobíhají, ale na některých vedou.

A jak připomíná Bukač: "Jejich vzestup začal u mládeže."

"Ano, švýcarský hokej šel neuvěřitelně nahoru, vůbec to není o náhodě," potvrzuje Tomáš Tamfal, který ve Švýcarsku léta trénuje. "Zkvalitňuje se mládežnická liga, kluci dostávají prostor mezi dospělými."

Tažení "dánské" stříbrné party Tamfal prožíval, mnohé její hrdiny zná. Mirka Müllera, beka New Jersey, dokonce vedl v juniorce Klotenu: "Pořád jsme spolu v kontaktu, píšeme si nebo voláme. V létě se občas sejdeme."

Tomáš Tamfal

51letý trenér opustil Česko před čtvrt stoletím, protože dostal zajímavou nabídku z Německa. "Máma mi vždycky říkala, ať jdu tam, kde mě chtějí, a ne tam, kde chci být já," vrací se Tamfal k důležitému kariérnímu kroku.

Když působil v Mannheimu, pravidelně mu chodily nabídky ze Švýcarska. Kývl až ve chvíli, kdy jeho děti dokončily školu. 

V zemi helvetského kříže vedl Tamfal juniorku Klotenu či Lugana. Necelou jednu sezonu strávil jako hlavní kouč klotenského áčka v nejvyšší švýcarské lize. Teď je o patro níž asistentem trenéra Ticino Rockets.

Před pěti roky prošel Müller draftem NHL v prvním kole. Slastný pocit zažilo za poslední dekádu sedm Švýcarů a osm Čechů. Právě v prvním kole bývá nejvíc pozdějších hvězd. V těch dalších, kde si Česko vede výrazně lépe, už to tak slavné není.

Z toho plyne, že Švýcarsko sice produkuje méně talentů, ale dokáže mezi nimi lépe vypiplat budoucí lídry. 

"Není to tady jako v Kanadě, kde na každé místo čekají tři čtyři kluci," vypráví Tamfal. "O to kvalitněji musíme pracovat, abychom neměli ročníkové díry. Cílem je vychovat co nejvíc hráčů pro nejvyšší soutěž. Musím říct, že se oproti dřívějšku hodně zlepšila práce na individuálních schopnostech."

Tamfal nyní pracuje jako asistent trenéra v Ticino Rockets, což je farma Lugana a Ambri-Piotty. Dohlíží převážně na mladší hráče, kteří vyšli z juniorky, ale ještě nemají na nejvyšší soutěž NL (dříve NLA). Zatímco mezi elitou se točí velmi slušné peníze, o patro níž - tedy i v Tamfalově mužstvu - musí někteří hráči chodit do práce, aby se slušně uživili. "Máme tady natěrače, daňového poradce. Je to různé," prozrazuje český kouč.

Na soupisce jsou samozřejmě i studenti. "U nich je důležité, aby měli uzavřený nějaký obor. Bez něj se dneska těžko prosadíte," říká Tamfal. I na základě zkušeností z juniorky také tvrdí, že mladí hokejisté ve Švýcarsku nemůžou vzdělání šidit díky stálému spojení mezi školou a klubem. 

Průměrné cizince nebereme

Nejlepší švýcarští junioři pronikají do NL podobně jako ti čeští do extraligy. Není jich málo, ale zároveň nejde o houfy jako třeba v případě Švédska.

Aby se mladíci zpod Alp v elitní domácí soutěži prosadili, musí zvládnout ostré tempo a důraz. "Švýcarská liga je rychlá, hodně o bruslení. Intenzita zápasů je na vysoké úrovni," podotýká Tamfal. "Když tady hrál Josef Marha, tak říkal, že tolik toho snad nikdy nenabruslil. Něco na tom bude."

Porovnání českého a švýcarského hokeje od roku 2013.
Porovnání českého a švýcarského hokeje od roku 2013. | Foto: Aktuálně.cz

Styl NL hodně ovlivňují trenéři z Kanady, přičemž někteří logicky razí přímočarý zámořský styl, ovšem jiní sázejí spíš na evropské pojetí hry. V realizačních týmech běžně pracují také Švédové či Finové.

Cizinci jsou k vidění i na ledě, ovšem jen ti kvalitní. Z Čechů například Dominik Kubalík. Za zmínku stojí ještě Mason Raymond či Viktor Stalberg, bývalí hráči NHL. "Nároky na cizince jsou obrovské. Většinou přicházejí kluci, kteří mají perspektivu hrát ještě výš, nebo ti, kteří vysoko hráli a rozdávají zkušenosti mladším," vykládá Tamfal. "Průměrní cizinci na zalepení díry tady nemají místo."

Zajímavé je, že samotní Švýcaři se hrnou do NHL, ale jinam ne. Doma je drží poměrně nenáročné cestování, příjemné prostředí a dobré platy, které v Evropě přebije akorát štědrá, ovšem nevyzpytatelná Kontinentální liga.

Než Američan Auston Matthews rozjel show za Atlantikem, strávil rok v Curychu, kde si údajně vydělal kolem půl milionu dolarů (asi 11 milionů korun). Hvězda extraligy si přijde na polovinu. Matthews navíc na tamní poměry nebral žádné pohádkové peníze.

Srovnání české a švýcarské nejvyšší soutěže.
Srovnání české a švýcarské nejvyšší soutěže. | Foto: Aktuálně.cz

Švýcaři nemusí šetřit i díky nejvyšší návštěvnosti v Evropě. Třeba Bern by se s průměrem přes 16 tisíc diváků neztratil ani v NHL.

Dřívější hokejový trpaslík tak díky kvalitní domácí lize, silnému finančnímu zázemí a zlepšené práci s mládeží stoupá vzhůru. Nadále však postrádá širší hráčskou základnu. Proto na posledních šesti šampionátech dvakrát bral stříbro a zároveň dvakrát ani nepostoupil do čtvrtfinále.

"Kvůli zraněním a omluvenkám se ne všichni dostali na soupisku, takže se muselo žonglovat," vzpomíná na neúspěchy Tamfal.

Jestliže ale Švýcaři získají dost opor a naberou formu, můžou s Českem rovnocenně zápolit. A třeba zabojovat o další medaili.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 11 minutami

Tribunál Soudního dvora EU z části zrušil milirdovou pokutu pro Intel

Tribunál Soudního dvora EU dnes částečně zrušil pokutu 1,06 miliardy eur (bezmála 26 miliard Kč), kterou v roce 2009 vyměřila americkému výrobci čipů Intel Evropská komise (EK). Tribunál dnes uvedl, že komise pokutu řádně nezdůvodnila. Intel dostal tehdy pokutu za to, že se pokusil vytlačit z trhu svého konkurenta.

"Analýza provedená komisí je neúplná a právně dostačujícím způsobem neprokazuje, že sporné slevy byly způsobilé nebo mohly vyvolávat protisoutěžní účinky," uvedli soudci.

Komise Intelu pokutu vyměřila v květnu 2009 za zneužití dominantního postavení na globálním trhu s procesory. Společnost podle ní od října 2002 do prosince 2007 uplatňovala strategii, jejímž cílem bylo zbavit se na trhu konkurence.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU roste, Česko zaostává

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě elektřiny v Evropské unii se v roce 2020 zvýšil na 37 procent z 34 procent v roce 2019. V dnešní zprávě o tom informoval statistický úřad Eurostat. Největší podíl energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny v rámci EU vykázalo Rakousko, zatímco Česká republika patřila mezi pět zemí s nejnižším podílem.

V Rakousku obnovitelné zdroje v roce 2020 pokrývaly spotřebu elektřiny ze 78 procent. Nad hranicí 70 procent bylo vedle Rakouska v EU pouze Švédsko. V České republice činil podíl obnovitelných zdrojů 15 procent. Nižší podíl v rámci EU vykázaly pouze Lucembursko, Maďarsko, Kypr a Malta.

Více než z poloviny pokrývaly spotřebu elektřiny z obnovitelných zdrojů kromě Rakouska a Švédska také Dánsko, Portugalsko, Chorvatsko a Lotyšsko. V Německu činil podíl obnovitelných zdrojů 45 procent, na Slovensku 23 procent a v Polsku 16 procent.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Firma podnikatele Voráčka koupila slovenskou zpravodajskou televizi TA3

Společnost Blueberg Media českého podnikatele Michala Voráčka koupila slovenskou zpravodajskou televizi TA3. Televize o tom dnes informovala na svém webu. Slovenská Rada pro vysílání a retransmisi už v prosinci dala souhlas ke změně majitele firmy C.E.N., která vlastní licenci na vysílání TA3. Televizi dosud ovládala skupina Grafobal slovenského podnikatele Ivana Kmotríka.

TA3 začala na Slovensku vysílat v roce 2001, v zemi nepatří k nejsledovanějším televizním stanicím.

Zdroj: ČTK
Další zprávy